Blamáž elektronického zdravotnictví: Česko je na chvostu Evropy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Už poněkolikáté vyprávím o úrazu na střední škole, následné léčbě, dalších komplikacích. Neodborně. Nový ortoped se mě doptává, ale nevím. Nejsem lékař. Asi to je ve zprávách, které leží (asi) u obvodní doktorky.

Odcházím s papírovou výstupní zprávou, ničemu v ní ale nerozumím. O dva měsíce později jdu k obvodní lékařce, aby mi vystavila papírový výpis ze zdravotní dokumentace.

Beru s sebou i papírovou zprávu od ortopeda, kterou nesu z jedné ordinace do druhé. U praktické doktorky zjišťuji, že nemá úplnou zdravotní dokumentaci. Netušil jsem, že když přejdu k jiné kvůli změně bydliště, tak si musím papírovou dokumentaci vyzvednout u předchozí lékařky a k té nové ji dovézt.

Situace, kdy jsou lékařské záznamy neúplné, není nijak výjimečná. Při přenosu údajů po úmrtí lékaře se třeba stane, že se data někde ztratí a nový výpis zdravotní dokumentace pak neobsahuje vůbec nic.

Nebo lékařské zprávy zapomenou dodat samotní pacienti. „Já ztratím všechno, takže mě to dost limituje, že s sebou tahám pořád nějaké zprávy,“ říká David, který redakci zaslal své zkušenosti prostřednictvím Národní asociace pacientských organizací.

Petra vzpomíná, jak se snažila získat popis vyšetření magnetickou rezonancí. „Výsledky nedošly mému lékaři. Když jsem tam šla potřetí, chtěli po mně platbu za něco, co vůbec nebyla moje chyba. To si pak připadáte jako blázen. No ale co vám zbývá, když chcete v léčbě postoupit k nějakému výsledku.“

V digitalizaci má Ministerstvo zdravotnictví velký dluh. „My jsme měli napsanou strategii, ale tu nikdo přes deset let nerealizoval,“ popisuje lékař a člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Hroboň.

„Jsme deset až dvacet let za těmi nejvyspělejšími systémy,“ přidává se vedoucí Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace a poradce prezidenta Jakub Hlávka.

Na nelichotivý stav digitalizace zdravotnictví ukazuje i studie poradenské společnosti KPMG z roku 2022. Státu vytýká nedostatečnou legislativní úpravu, nekoncepční řízení a obecně to, že digitalizace v té době prostě nebyla prioritou.

S obdobnou kritikou přišel i Nejvyšší kontrolní úřad. Na základě kontrol mezi lety 2019 až 2022 úřad uvedl, že ministerstvo v digitalizaci nijak nepostoupilo, čímž neplní vlastní závazky a cíle, na které vynaložilo téměř 160 milionů korun. Odložením digitalizace na rok 2026 navíc ministerstvo nedodrželo zákon o elektronizaci zdravotnictví, který platí od roku 2023.

„Nebyla naplněna jedna ze základních vizí, a to vize pacientsky orientovaného zdravotnictví,“ napsali kontroloři.

Nutno dodat, že resort na tuto kritiku reagoval a nedostatky podle ministra Vlastimila Válka (TOP 09) napravil v novele zákona o digitalizaci zdravotnictví, kterou v minulém týdnu schválila vláda.

Český přístup, kdy vláda i ministerstvo sice napíší sliby do strategických dokumentů, ale pak na ně stát nevynaloží finanční prostředky, odmítne zaplatit odborníky a tváří se, že nejde o prioritu, vyústil v předposlední místo v žebříčku Evropské unie v kategorii přístup k elektronické zdravotní dokumentaci.

Podle DESI (Digital Economy and Society Index) je za Českem jen Irsko. Jenže zatímco meziročně poskočilo Irsko o 11 bodů a Slovensko o 22 bodů, Česko jen o necelých pět bodů.

Evropský průměr je 79,12 bodu a nejvyspělejší státy mají přes 97 bodů. Je mezi nimi i Estonsko – země hodná následování.

Od roku 2008 v této pobaltské zemi fungují digitální zdravotní záznamy. Přístup k nim má pacient i doktor. Zároveň ale pacienti mohou určovat, kdo jejich data vidí.

Není proto divu, že je Estonsko o velmi dlouhý krok napřed. Aktuálně řeší, jak nasbíraná data využít pomocí AI (umělé inteligence). Lékaři mohou data dobře vizualizovat, dávat do souvislostí, a tím lépe cílit prevenci. Místo rad tipu „více spěte“ a „méně se stresujte“ mohou přijít s jasně zacílenými opatřeními. Zároveň může i celý stát data analyzovat, čímž je zdravotní péče efektivnější a levnější.

„Dneska selháváme s prevencí nemocí hlavně kvůli tomu, že pacienty nacházíme až příliš pozdě,“ řekl estonský doktor Madis Tiik s tím, že právě AI může významněji pomoct.

Už zmíněný expert Jakub Hlávka má s digitalizovaným zdravotnictvím zkušenost z Kalifornie. I zde se každý pacient může podívat na svá zdravotní data.

„Je to pro edukaci pacientů strašně důležité, protože třeba vidí, že jak jim narůstá obezita v čase, tak se jim zhoršují některé indikátory. Může to být docela motivační i pro toho pacienta. Pro lékaře to pak znamená, že nemusí žádnou otázku klást dvakrát,“ vysvětluje Hlávka.

Hezké snění, ale zpátky do české reality. „Současná fragmentace a nekompatibilita systémů naprosto zbytečně zatěžují jak pacienty, tak personál,“ konstatuje Tomáš Budník, zakladatel investiční skupiny Thein.

Digitalizaci zdravotnictví má nově na starosti Petr Foltýn, který zastával funkci náměstka ředitele pro IT ve Fakultní nemocnici Ostrava. Jeho erudici i nasazení experti chválí. On sám ale popisuje, že je prosazování digitalizace velmi náročné. A to zejména kvůli roztříštěnosti celého systému.

„Každá nemocnice si jde úplně vlastní cestou a nepotkáváme se v takových základních věcech, jako jsou jednotné registry pacientů, standardní dokumenty,“ popisuje současný stav ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn.

Velkým milníkem – nejen pro zdravotnictví – byla pandemie covidu. Najednou bylo potřeba vytvořit funkční systém na zaznamenávání očkování, ale i na vzdálenou komunikaci se státem. Vzniklo tak propojení očkování, z čehož vznikla současná podoba aplikace EZKarta. Ta zaznamenává očkování, funguje jako digitální očkovací průkaz.

Jednu část digitální agendy využijí nemocnice, ambulance. Většina z nich nyní data o pacientech má, ale nejsou nijak přenosné. Chystá se proto jednotný registr pacientů, kde budou zahrnuta data, jako je třeba věk, bydliště, preferovaný jazyk ke komunikaci či jestli je pacient držitelem zbrojního průkazu. Součástí bude i jednotný systém pro záchrannou službu (mimo jiné třeba typ krevní skupiny, alergie nebo užívané léky).

Zdravotnická zařízení by si měla předávat pacientské souhrny, propouštěcí zprávy, laboratorní výsledky, výsledky zobrazovacích vyšetření aj.

Asi za 600 milionů korun napojených na Národní plán obnovy chce resort zavést také eŽádanky (žádanky na vyšetření tedy půjdou elektronickou cestou), rozšířit data o očkování a spustit portál pacienta, kde bude mít každý člověk na jednom místě své zdravotní informace.

Místopředsedkyně Národní asociace pacientských organizací Edita Müllerová ale kritizuje, že podle zákona nebudou mít poskytovatelé povinnost vést dokumentaci elektronicky a resort zároveň opomíná praktické lékaře.

„Bojíme se v Česku udělat razantní krok. No, takže zákonodárce, když prostě tvořil, tak to vytvořil tak, aby to bylo co nejlépe průchozí, protože věděl, že kdyby tam dal prostě povinnost, tak to dopadne jako u eReceptu, kdy prostě poskytovatelé zdravotních služeb strašně křičeli,“ dodává. Podle ní tak hrozí, že právě část praktiků z digitalizace vypadne a ta tak nebude plošná.

Petr Foltýn říká, že už nyní rozjíždí testování některých pilotních projektů. Definitivně by podle něj mělo být hotovo do poloviny roku 2026.

Souběžně s tím chce ministerstvo novou digitalizaci představovat lékařům a lékařkám.

Je ale otázka, jak se státu digitalizace podaří prosadit. Skepse mezi lékaři a lékařkami i odborníky není malá.

„Moje pochybnosti budou trvat, dokud neuvidím elektronické zdravotnictví. My jsme už dávno měli mít hotové registry. Už jsme měli mít hotovou přípravnou fázi, kterou právě teď prožíváme a kvůli které ministerstvo představuje novelizaci zákona o elektronizaci zdravotnictví. To jsou prostě takové absurdity,“ říká Edita Müllerová.

„Já tomu fandím, ale vždyť se žádná digitalizace u nás nepovedla, tak jak tomu mám věřit,“ dodává odborník na poruchy spánku a radní Sdružení ambulantních specialistů Martin Pretl.