Děravé sankce. Česká firma ovládaná Putinovým přítelem čerpá dotace

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

I sedm měsíců po vypuknutí války na Ukrajině nejsou sankce Evropské unie nastaveny tak, aby lidé bezprostředně napojení na Putinův režim byli na Západě zcela odříznuti od veřejných peněz. Zatímco u zakázek je stopka pro ruské (a běloruské) firmy relativně striktní, u dotací - jak si všímají i mnozí analytici - jsou sankční podmínky v EU o dost měkčí.

Může se tak stát, že unijní podporu nadále pobírá i česká firma, jejíž ruský spolumajitel seděl v den vypuknutí války u Putina v Kremlu.

To je případ Vladimira Jevtušenkova, který byl 24. února na schůzce s ruským prezidentem společně s dalšími 36 nejbohatšími oligarchy.

Součástí Jevtušenkovova multioborového konglomerátu AFK Sistema je už 20 let i společnost NVision Czech Republic, která ve Voticích na Benešovsku - v průmyslovém závodě, který dle pamětníků kdysi patřil pod Teslu Strašnice - vyrábí elektrosoučástky pro telekomunikace či automobilový sektor.

Jak lze vyčíst z veřejně dostupných zdrojů, firma NVision nadále čerpá peníze na školení svých zaměstnanců z Evropského sociálního fondu prostřednictvím českého Operačního programu Zaměstnanost.

Nejedná se o závratnou částku - příspěvek EU na aktuálně běžící projekt je asi pět milionů korun - ale jde v prvé řadě o princip. Otázkou totiž je, zda Unie má nad podobnou finanční výpomocí firmám s ruskými majiteli „zavírat oči“, nebo být podobně tvrdá jako u veřejných zakázek.

Že je přístup k dotacím ze strany EU více benevolentní, si všímá mimo jiné Janusz Konieczny, šéfporadce českého vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Považoval by za správné rozdíly oproti zakázkám srovnat. „V obou případech jde o veřejné prostředky a různá míra přísnosti podle mého názoru není logická,“ uvedl Konieczny pro Seznam Zprávy.

U zakázek je to tak, že právnická či fyzická osoba, která je na sankčním seznamu EU, nemá nárok na jakoukoliv veřejnou zakázku. A pokud jde o větší zakázku (tzv. nadlimitní), platí zákaz pro veškeré firmy ovládané z Ruska.

„Je to slabina dosavadních sankcí. Bylo by vhodné to v rámci vyjednávání o dalším sankčním balíčku napravit,“ vidí problém právník Lukáš Kraus z platformy Rekonstrukce státu, který se sankční problematice rovněž věnuje.

Ohledně pokračujícího čerpání dotací z EU Seznam Zprávy oslovily i vedení firmy NVision. To uvádí, že peníze jsou určeny na vzdělávání a mají jako základní účel podporu zaměstnanosti v regionech a zvýšení odbornosti zaměstnanců.

„Dotace nejsou určeny k navýšení majetku firmy. Z našeho pohledu tento typ dotací není v rozporu se smyslem sankcí uvalených v souvislosti s válkou na Ukrajině a jejich zastavení by účinnost sankcí nijak nezvýšilo,“ napsala firma ve svém stanovisku podepsaném jako „management společnosti NVision Czech Republic“.

Zároveň podotýká, že aktuální kolo dotací bylo firmě schváleno už v roce 2019, spuštění proběhlo v roce 2020 a původně mělo čerpání skončit na konci roku 2021. 

„Z důvodu pandemie covid-19 byly dotace prodlouženy do konce roku 2022. První kolo dotací jsme čerpali v letech 2017 až 2019 a všechny zdroje byly použity na vzdělávací kurzy pro naše zaměstnance ve středních Čechách, což potvrdil audit Ministerstva financí,“ stojí také ve stanovisku.

Jak právník Lukáš Kraus z Rekonstrukce státu podotýká, podle současného výkladu pátého sankčního balíčku evropskou dotaci nemohou dostat pouze ruské veřejné orgány, tedy v zásadě jen subjekty ovládané ruským státem, ale „běžná“ firma vlastněná z Ruska vyloučena z finanční podpory není. Ani v případě, že za ní stojí přední oligarcha.

U miliardáře Jevtušenkova je potíž i v tom, že dosud - na rozdíl od jiných účastníků zmíněného kremelského dýchánku - na sankční seznam EU zařazen nebyl. Ve Velké Británii třeba na seznamu jeho jméno figuruje už od dubna.

Není uveden ani v nejnovějším, už osmém sankčním balíčku EU, jenž byl právě publikován. Evropský „blacklist“ přitom nyní zahrnuje už 1262 jmen fyzických osob a 118 právnických. Z velkých ruských byznysmenů nově přibyl jen Alan Lušnikov, majoritní akcionář zbrojního koncernu Kalašnikov.

Jak je to s uplatňováním dosud přijatých sankcí v EU, zjišťovala v minulých týdnech česká společnost Datlab, která spolupracuje i s některými ministerstvy.

Analýzou více jak 36 tisíc evropských firem kontrolovaných z Ruska došla k poměrně alarmujícím skutečnostem. Navzdory evropským sankcím se podle firmy počty veřejných zakázek pro podnikatelské subjekty s ruským vlivem fakticky nezměnily.

Může to být i proto, že se vazby firem na Rusko zadavatelům zakázek složitě prokazují. Ohrožení ruští podnikatelé se totiž často snaží své vlastnictví zakamuflovat, a to převodem majetku na „bílé koně“, případně využitím některého daňového ráje.

V rámci svého vedlejšího analytického projektu společnost Datlab zkoumala právě i čerpání dotací z EU, přičemž v tomto směru se zaměřila výhradně na ČR. Dle svého závěru narazila na 22 „rizikových“ firem s běžící podporou EU. Vedle Jevtušenkovovy NVision Czech Republic uvádí třeba i z Ruska ovládané firmy Spa Hotel Management či GS-Profi.

„Problematika dotací je stranou veřejného zájmu, ale regulace je tam jednoznačně slabší než u veřejných zakázek. Nerozumím tomu, proč to tak je,“ říká majitel Datlabu Jiří Skuhrovec.

Když Jiří Skuhrovec mluví o kamufláži ze strany ruských vlastníků, lze to vztáhnout i na zmíněnou firmu NVision.

Jejím majoritním akcionářem je dle českého obchodního rejstříku v Nizozemsku registrovaná firma Baggio Holding, menšinovým moskevská společnost Telekom Projekty. Ovšem všechny nitky už dvacet let směřují k Jevtušenkovovi.

Ten byl také ještě do srpna v české evidenci skutečných majitelů veden jako konečný vlastník NVision, teď už je tam zapsán jiný člověk: Vjačeslav Konstantinovič Nikolaev. Jak lze dopátrat v ruských zdrojích, jde o prezidenta a generálního ředitele telekomunikační firmy MTS, velkého ruského mobilního operátora s aktivitami i v Bělorusku a Arménii. I tato firma patří pod Jevtušenkovův konglomerát AFK Sistema, ačkoliv krátce po vypuknutí války skupina svůj podíl v MTS snížila těsně pod hranici 50 procent akcií. Zároveň svůj dříve zanedbatelný podíl navýšil zmíněný manažer Nikolaev.

Jevtušenkovův syn Felix je ale nadále předsedou představenstva MTS. Od otce těsně po vypuknutí války získal i podíl v mateřském holdingu AFK.

Důvody těchto majetkových přesunů firma neosvětlila, ale může to souviset právě s hrozícími sankcemi vůči staršímu Jevtušenkovovi, prokazatelně napojeného na ruského vůdce Putina.

Jisté je, že pro rodinu Jevtušenkovových není výroba elektronických komponentů ve Voticích na Benešovsku jediným podnikatelským projektem v Česku.

Jak už Seznam Zprávy dříve popisovaly, konglomerát AFK Sistema přes firmu Lunisoft a ruskou cestovní kancelář Intourist vlastní i luxusní karlovarský hotelový komplex Savoy Westend.

Přestože se oligarcha Jevtušenkov objevuje v bezprostřední blízkosti ruského vůdce Putina, jím ovládaná česká firma NVision na konci března poskytla městu Votice humanitární dar 100 tisíc korun, aby pomohla tamní radnici s náporem ukrajinských běženců. Darovací smlouva je uložena v registru smluv.

„Kupovali jsme za to třeba matrace,“ vzpomíná na okolnosti přijetí daru votický starosta a zároveň poslanec za TOP 9 Jiří Slavík. Sám přesně netuší, komu firma NVision patří, nikdy prý majitele podniku neviděl. „Mluví se o nějakém velmi bohatém Rusovi,“ říká.

To, že ruská firma dala peníze na ukrajinské uprchlíky, si ale vysvětluje i tak, že je to hlavně zásluha neruské části místního managementu. „Jsou tam třeba i lidé pocházející z Balkánu, kteří sami kdysi utíkali před válkou,“ soudí o pozadí daru starosta.