Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Neexistuje jiná západní banka, která by v Putinově Rusku momentálně měla tak významnou pozici jako rakouská skupina Raiffeisen. I kvůli tomu ale zároveň není jiný finanční ústav, který by čelil tak výraznému tlaku na odchod ze země, která napadla Ukrajinu. Přitom v Rusku zůstala třeba i italská UniCredit.
Ukrajinci na konci března zařadili rakouskou banku na seznam mezinárodních sponzorů války. Na její odchod z Ruska tlačí Evropská centrální banka, ruské aktivity banky Raiffeisen prošetřuje i americký sankční úřad OFAC.
Šéf Raiffeisen Bank International Johann Strobl minulý týden valné hromadě ve Vídni před akcionáři sice předběžně vykreslil ústupový plán s možností prodeje či odštěpení ruské dcery, ale bez jasných časových mantinelů.
Že tím vedení banky své kritiky neuchlácholilo, může ukázat i jeden konkrétní příklad z Česka.
Majitel firmy s miliardovým obratem Isolit-Bravo z Jablonného nad Orlicí pro Seznam Zprávy uvedl, že Raiffeisenbank sice pro ně doposud byla nejvýznamnějším finančním ústavem, ale už několik týdnů velmi vážně zvažují, že od něj i se svými penězi odejdou.
Ani poslední zprávy z Vídně majitele Isolit-Bravo Kvido Štěpánka neuklidnily. „Z mého pohledu je to jenom mlžení, vypouštění kouře pod vnějším tlakem, ale fakticky se nic nemění, v Rusku stále zůstávají,“ uvedl pro Seznam Zprávy Kvido Štěpánek, který je velkým podporovatelem bránící se Ukrajiny.
Bance dali původně jen dvoutýdenní „ultimátum“, které podle Štěpánka už několikrát na žádost protistrany prodloužili. Český byznysmen chce, aby banka „konečně“ přešla od slov k činům. „Dáme jim ještě měsíc, a pokud se nic nezmění, odcházíme,“ prohlásil.
Majitel firmy Isolit-Bravo Kvido Štěpánek: „Pokud se nic nezmění, odcházíme.“
Nejvíce prý Štěpánka už začátkem roku rozlítilo, když si v médiích přečetl, jak šéf Raiffeisen Bank International Johann Strobl omlouval byznys v zemi agresora tím, že situace ohledně Ruska je „komplexní“.
„Jak tohle může nějaký chlap říct? Příšerně jsme se tady naštvali, napsali jsme s hlavní ekonomkou a dalšími lidmi dopis, že od nich odstoupíme. A oni se najednou začali aktivovat. Přijeli k nám tři vysoce postavení čeští manažeři banky, přičemž argumentovali, že oni o podnikání v Rusku nerozhodují, že jsou jenom pěšáci,“ popsal průběh jednání podnikatel.
Chtěl tedy prý po manažerech, aby jeho rozhořčení – „že se významní zákazníci bouří“ – tlumočili přímo do Rakouska, což mu, jak Kvido Štěpánek říká, přislíbili. A z pozdějších zpráv nabyl dojmu, že jeho kritika do Vídně skutečně dorazila.
My v Rusku nepodnikáme
Nakolik skupina Raiffeisen tento tlak ze strany jednoho českého klienta – byť významného – bere vážně, nelze odhadnout. Ani to, zda případ firmy Isolit-Bravo je skutečně ojedinělý, nebo takových reakcí bylo v Česku už více.
Kvido Štěpánek o jiném neví, od české filiálky na dotazy Seznam Zpráv žádná konkrétní odpověď v duchu položených otázek nepřišla. Český management hlavně zdůrazňuje, že místní Raiffeisenbank je zcela samostatná firma a podnikání v Rusku se jí bezprostředně netýká.
„Tuzemská Raiffeisenbank podniká prakticky výhradně na území České republiky a EU, podléhá regulaci České národní banky a je zcela nezávislá na dění na ostatních trzích. S ohledem na to ani nemůžeme komentovat podnikání jiných bank včetně rakouské skupiny Raiffeisen Bank International, jednoho z našich akcionářů,“ uvedla mluvčí české Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová a odkázala na oficiální tiskovou zprávu z Vídně, kde se k věci vyjadřuje mateřská firma.
Podoljak: Daň za vraždy Ukrajinců
Pro skupinu Raiffeisen je Rusko jednoznačně nejziskovějším trhem. Tamní výdělek dělal dlouhodobě asi třetinu veškerého profitu skupiny, loni se ale ještě výrazně zvýšil.
Na ohromující zisky nedávno upozornil na sociální síti Telegram poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.
Uvedl, že rakouská banka v roce války zvýšila svůj zisk v Rusku o 313 procent a za rok 2022 její ruská pobočka vydělala 474 milionů eur (přes 11 miliard korun). A jelikož daň z příjmu právnických osob je v Rusku 20 %, banka tak během minulého fiskálního roku přispěla do ruské státní pokladny pouze v rámce této daně částkou 94,8 milionu eur (kolem 2,2 miliardy korun). „To je daň za válku, za vraždy Ukrajinců,“ prohlásil na adresu banky blízký spolupracovník ukrajinského prezidenta Zelenského.
Ukrajinská Národní agentura pro prevenci korupce zařadila rakouskou bankovní skupinu Raiffeisen Bank International na seznam mezinárodních sponzorů války na konci března. Mimo jiné poukázala na to, že ruská pobočka oficiálně uznala dvě odštěpenecké ukrajinské oblasti (tzv. Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika) za součást Ruska. Také na to, že dnes je tento finanční ústav jedním z nejdůležitějších kanálů, skrze který ruské podnikatelské subjekty provádějí transakce v dolarech a eurech.
Vedle vysokých zisků, které Raiffeisen z Ruska má, agentura upozornila, že se banka v Rusku drží oficiální terminologie Putinova režimu a označuje válku na Ukrajině za speciální vojenskou operaci. K tomu ještě poskytuje bojujícím ruským vojákům zvýhodněné půjčky či úvěrové prázdniny (jak na to tlačí ruské úřady).
I na sociálních sítích v Česku lze dnes zachytit kritické příspěvky hovořící o rakouské ziskuchtivosti. A jeden takový na facebooku, kde autor píše přímo o nenažranosti, byl nedávno okomentován z oficiálního účtu české Raiffeisenbank stavební spořitelny v tom duchu, že celá česká dceřiná firma nálady lidí vnímá a „pravidelně informuje Raiffeisen Bank International (mateřskou společnost ve Vídni) o postojích české veřejnosti“.
Z toho je zřejmé, že i tlak z Česka, jaký předvedl podnikatel Kvido Štěpánek, vliv na rozhodování mateřské firmy mít může.
Skupina Raiffeisen v diskusi na facebooku připouští, že sleduje nálady české veřejnosti a posílá zprávy do Vídně.
Majitel firmy Isolit-Bravo říká, že z jednání z bankéři navíc nabyl i dojmu, že se s pokračujícím podnikáním v Rusku neztotožňuje i řada vrcholných představitelů české pobočky. „Když jsem o tom všem mluvil s českými manažery, říkali mi, že se jim to také nelíbí, že s námi sympatizují,“ vykreslil situaci podnikatel Kvido Štěpánek.
Kritika ze strany zbrojařů
Kritika na bankovní skupinu Raiffeisen (ale nejen na ni) v souvislosti s válkou na Ukrajině přichází nyní i ze strany českých zbrojařů. Ti si sice nikomu žádná ultimáta nedávají, ale stěžují si, že mají nyní vedle úvěrování vážné problémy s platbami směřujícími do zahraničí.„Problémy s financováním jsme měli už dříve, ale tohle je nový trend několika posledních měsíců,“ uvedl David Hác, který stojí v čele zbrojařské skupiny STV Group, která je mimo jiné jediným domácím výrobcem velkorážové munice, jejímž odběratelem je nyní ukrajinská armáda.
„Platba odejde z Česka, jde to přes korespondenční banku, která je ve Vídni, a právě tam začíná problém. Platba se zastaví a tahají z nás obchodní a strategické informace, které my pak nemáme pod kontrolou. Proč to potřebujeme a žádají nás doložte tohle, doložte tohle,“ popsal ve zkratce Hác, jak takto nebyli například schopni zaplatit za muniční truhlíky z Polska.
Hác dokonce mluví o „hybridní válce bank proti zbrojnímu průmyslu a dodávkám na Ukrajinu“. Šéf STV Group jmenoval na prvním místě právě banku Raiffeisen, nicméně dodal, že problémy mají i s některými dalšími ústavy. Sám míní, že to souvisí s angažmá v Rusku, byť připouští i vliv tzv. taxonomie, kdy se v EU posuzují jednotlivá odvětví dle udržitelnosti. Seznam Zprávy i v této věci žádaly českou Raiffeisenbank o vyjádření, banka nechala výtky bez reakce.
Exředitel: Kupec si je vychutná
Kdy a zda vůbec rakouská banka z Ruska skutečně odejde, jak by si přál podnikatel Štěpánek, si netroufá odhadnout ani bývalý dlouholetý předseda představenstva a generální ředitel české Raiffeisenbank Lubor Žalman.
Připomíná, že na rozdíl od všech ostatních mezinárodních bank je zisk, který Raiffeisen v minulosti v Rusku generovala, pro celou bankovní skupinu velmi významný. Navíc by se této skupině odříznutím ruské banky snížil kapitálový „polštář“, jenž je sledován regulátory.
„Není tedy divu, že pro Raiffeisen je rozhodnutí o budoucnosti jejich ruské banky těžší než pro ostatní. Jsou evidentně pod tlakem Evropské centrální banky, aby odešli, ale tady je každá rada drahá,“ netroufá si cokoliv doporučovat Žalman.
Podle něj je problém i v tom, že je velmi nesnadné najít pro ruskou dceru kupce. „Prodávat v okamžiku, kdy kupci jsou omezeni na domácí (ruské), čínské nebo blízkovýchodní hráče a všichni vědí, že vy prodávat musíte, a asi těžko dostanete rublové zisky z Ruska do rakouské matky, to si vás každý takový kupující vychutná!“ popisuje pro Seznam Zprávy exředitel Žalman, pod jakým tlakem se rakouská bankovní skupina nyní pravděpodobně nachází.
Pozn.: V textu jsme zpřesnili formulaci o výhradách ze strany zbrojařů.
