Další starost pro vládu. S důchody může narazit už v Senátu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Plán kabinetu Petra Fialy snížit mimořádnou valorizaci penzí může narazit v horní komoře. A to i přesto, že tam má vládní koalice většinu. Jenže ne všichni straničtí kolegové ministrů jsou přesvědčeni o tom, že je správné změny protlačit ve zrychleném režimu pomocí legislativní nouze.

Řada ze Seznam Zprávami oslovených senátorek a senátorů vyjadřuje o postupu pochybnosti. „Bianko šek“ nechce dát vládě dopředu nikdo a někteří senátoři jsou rovnou proti.

Vláda chce opatřením zmírnit červnové zvyšování důchodů kvůli inflaci. Místo 1770 korun navíc by důchodci měli dostat v průměru jen 760 korun.

„Je to protiústavní hned ve dvou rovinách – vedle legislativní nouze je to i retroaktivita. Podmínky pro mimořádnou valorizaci se naplnily již k 31. lednu,“ uvedl senátor Michael Canov (SLK/STAN). Retroaktivita znamená, že není možně měnit pravidla, se kterými již veřejnost dopředu počítá. Kvůli retroaktivitě například v minulosti Ústavní soud shodil i vyhlášené volby.

Podle Canova pak současná situace není ani mimořádná – o mimořádné valorizaci se vědělo dopředu. „Nemůžeme schvalovat protiústavní věci a to ani v případě této vlády. Musím proti tomu vystoupit,“ uvedl s tím, že by senátoři měli zastávat pravidlo „padni, komu padni“.

Jako protiústavní hodnotí postup i lidovecký senátor Jiří Čunek. Ten zdůrazňuje, že k tomuto záměru dospěl z dosavadních informací a že ještě se věc chystá studovat. „Rád bych, aby věc nebyla napadnutelná u Ústavního soudu,“ řekl Seznam Zprávám.

Oba senátoři patří k politikům, kteří pro silný výrok nechodí daleko, pochybnosti v tomto ohledu však mají i jejich umírněnější kolegové a kolegyně. I ti říkají, že postup vlády je na hraně. A zdůrazňují, že Senát má fungovat i jako pojistka, aby nevznikaly legislativní paskvily.

„Jako klub jsme o tom zatím nejednali a nejsme ještě rozhodnuti. Věcně tomu naprosto rozumím, ale procesně je to na vážkách. Není to šťastné, to asi chápeme všichni,“ řekl Seznam Zprávám předseda společného klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.

„Povedeme o tom ještě diskuzi, ale upřímně, nejsem si jistý, jestli je nutná legislativní nouze,“ reagoval obdobně předseda lidoveckého senátního klubu Josef Klement. A pochyby jsou i mezi politiky Pirátů. „Nejsem si jistá, jestli k legislativní nouzi jsou podmínky,“ připouští kladenská senátorka Adéla Šípová.

Že vyhlášení legislativní nouze je řešení, které není komfortní, řekl v minulosti i předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS. Senát by mohl o novele rozhodovat 8. března.

Vláda přitom potřebuje, aby zákon začal platit nejpozději 22. března. A to právě kvůli ústavnosti daného kroku. V důvodové zprávě totiž samo Ministerstvo práce píše, že „z pohledu ústavnosti se jako optimální jeví přijmout zákonnou změnu s účinností do 50 dnů od konce měsíce, v němž růst cen dosáhl rozhodné úrovně, tedy do 22. března 2023“.

Sněmovna návrh bude schvalovat příští týden a opozice hrozí vyčerpávajícími obstrukcemi. Ty by určitě nasadila i v případě, že by Senát zákon odmítl a bylo by ho potřeba přehlasovat. Vláda by se tak dostala do časové tísně.

To vše ve chvíli, kdy není jistá ani podpora nově zvoleného prezidenta Petra Pavla.

Ten se sice ve středu sešel s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), aby s ním situaci probral, vyslechnout si chce ale i opoziční postoj. Dnes se proto sejde s předsedkyní poslaneckého klubu ANO Alenou Schillerovou a místopředsedou Sněmovny za ANO Karlem Havlíčkem.

Téma probírá i se svými experty na ekonomiku. „Teprve potom k tomu zaujmu nějaké stanovisko,“ uvedl Pavel na dotaz, zda by případný zákon ohledně nižšího růstu penzí podepsal.

Že vláda nemůže automaticky počítat s podporou vlastních senátorů, se ukázalo i loni touto dobou. Tehdy senátoři zamítli vládní novelu pandemického zákona. A to i přesto, že ji opozice mohutně obstruovala a poslanci kvůli tomu museli jednat ve Sněmovně řadu hodin.

Kvůli nervozitě v Senátu se chystá na příští týden na půdě horní komory Parlamentu seminář, který má dát senátorům a senátorkám odpovědi, jak se k vládnímu řešení postavit. Pozvaní jsou zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí a uvažuje se i o ústavních expertech.

„Chceme mít všechny informace,“ doplnil senátor Nytra. Diskuze nad ústavností přijetí zákona se chystá i na ústavně-právním výboru Senátu.

Vláda tvrdí, že se změnou snaží zabránit „značným hospodářským škodám“ a udržet důchodový systém. Podle opozice ale se změnou schválně otálela kvůli prezidentské volbě. Důchody totiž patří k vysoce citlivým tématům.

Zejména hnutí ANO pak vykreslovalo zvoleného prezidenta Petra Pavla jako kandidáta vládní koalice a spojení – byť umělé – s krácením důchodů by mu cestu na Hrad zkomplikovalo. Jak už zaznělo, Petr Pavel paradoxně dosud nepotvrdil, zda zákon bude či nebude vetovat.