Článek
Poslance možná čeká další noční jednání. Na mimořádné schůzi chtějí nejprve projednat ve druhém čtení novelu o veřejném zdravotním pojištění. Druhým bodem je zrušení elektronické evidence tržeb. U obou bodů vládní koalice očekává opoziční obstrukce. Opozice tyto body mohutně obstruovala už v minulosti.
Poslanci si na návrh KDU-ČSL už na začátku schválili možnost hlasovat i po půlnoci. „Očekáváme, že jednání se patrně protáhne i do zítřka. Máme signály z opozice, že se budou horlivě vyjadřovat k těmto tématům. Nenecháme se odradit, jsme na to připraveni. Jsme na to bohužel už zvyklí,“ řekl k tomu předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.
Hnutí ANO bude obstruovat zejména druhý bod, a to zrušení EET. Už na několika mimořádných schůzích se jeho poslancům podařilo obstrukcemi zajistit, aby na jeho projednání vůbec nedošlo. Vládní koalice v čele v ODS však jeho zrušení označila za svoji velkou prioritu.
Podle poslance Vojtěcha Munzara (ODS) je potřeba EET zrušit ještě tento rok. V současné době, do konce roku, je kvůli covidové krizi pozastavená. Minulá vláda argumentovala snahou o snížení zátěže pro živnostníky zatížené protipandemickými opatřeními.
Rozběhnout by se měla znovu od ledna 2023, a to v plné míře, kterou rozšíří ještě další profese. „Příští rok by se měla přidat povinnost pro další živnostníky – maséry, trhovce, veterináře, kadeřníky a další. Jde asi o 300 tisíc živnostníků,“ vysvětlil Munzar.
EET podle něj nepřinesla minulou vládou slibované zvýšené příjmy do státního rozpočtu, ale jen zatěžovala živnostníky. „Na rozdíl od minulé vlády se na ně nedíváme preventivně jako na sprosté podezřelé,“ uvedl ke zrušení evidence.
Podle dřívějších slov předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové by měl stát ponechat EET alespoň jako dobrovolnou pro ty podnikatele, kteří evidenci využívat chtějí.
Anketa
Své hlasy pro její zrušení na tiskové konferenci před zahájením jednání přislíbila i opoziční SPD. Ta chce obstruovat jen první bod týkající se veřejného zdravotního pojištění. „Je ohrožena kvalita zdravotní péče,“ řekla k tomu poslankyně SPD Karla Maříková.
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění snižuje vyměřující základ pro pojistné hrazené státem z 13 088 korun na 11 607 korun. Vládní koalice jako malý ústupek opozici připravila ke snížení ještě pozměňovací zákon, který zajistí automatickou valorizaci státní platby v závislosti na růstu indexu spotřebitelských cen a reálných mezd.
„Nemáme problém s valorizačním automatem, ale chceme, aby se vycházelo z částky na letošek,“ uvedl k tomu poslanec hnutí ANO Jiří Mašek. Chtěl by, aby se vycházelo z letošní částky, kterou tehdejší vláda loni zvýšila kvůli obavám z dopadu covidové pandemie na zdravotnictví.
Vládní koalice ale v odůvodnění uvedla, že loňské navýšení vycházelo z pesimistické predikce, podle níž měly zdravotní pojišťovny v roce 2021 hospodařit s padesátimiliardovým deficitem, k čemuž nedošlo. „Systém veřejného zdravotního pojištění hospodařil v roce 2021 s deficitem pouze 13 miliard,“ stojí v odůvodnění.
Návrh snižuje vyměřovací základ z důvodu úspory zdrojů státního rozpočtu, kterou odhaduje na 14 miliard korun v letošním roce. Podle koaličních výpočtů zdravotní pojišťovny ke konci loňského roku disponovaly celkovými zůstatky na všech fondech ve výši skoro 52 miliard korun. „Z neoficiálních dat na měsíc leden letošního roku plyne, že se tyto zůstatky ještě zvýšily,“ stojí v odůvodnění.
