Článek
Miloš Zeman strávil ve funkci prezidenta dvě volební období. Na Hrad se dostal v roce 2013 v přímé volbě.
V tuzemské politice překvapil osobitým výkladem Ústavy, nad nímž se nejednou podivovali i ústavní právníci.
V zahraničí pak byl známý náklonností k Rusku či Číně. Šéfa Kremlu Vladimira Putina hájil až do loňské invaze na Ukrajinu, mluvil s ním krom jiného například o nutnosti likvidovat novináře. Zasazoval se také o očkování ruskou vakcínou Sputnik V. Blízkost Pekingu pak vysvětloval slibovanými čínskými investicemi, které ale nepřišly.
Připomeňte si, co ze Zemanových úst zaznělo.
Ke jmenování členů vlády:
„Vycházím z článku 68 Ústavy, Ústava platí pro každého. Tento článek jasně říká, že prezident jmenuje na návrh ministerského předsedy členy vlády… Z něho jednoznačně vyplývá, že tady se nemůžeme ptát, kdo se komu líbí a kdo se komu nelíbí… Pokud jde o jakési personální veto, já se domnívám, že by bylo v rozporu s citovaným článkem 68.“ (v červenci 1998 coby premiér v pořadu TV Nova 7 čili Sedm dní)
„Ať se vyjádří Ústavní soud, zda platí ona dikce Ústavy, která říká, že prezident jedná na návrh, v tomto případě premiéra. Ale slovo návrh má v češtině naprosto jasný obsah. To znamená, návrhu se nemusí nutně vyhovět.“ (v květnu 2017 jako prezident v televizi Barrandov poté, co protahoval odvolání Andreje Babiše z čela Ministerstva financí)
K novinářům:
„Za ostrov negativní deviace pak pokládám podstatnou část českých médií. Tu část, která se zaměřuje na vymývání mozků, na mediální masáž a na manipulaci míněním.“ (v březnu 2013 v inauguračním projevu)
„Jsou tady jiní novináři? Novinářů je příliš mnoho, je třeba je likvidovat.“ (v květnu 2017 při setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v květnu 2017. Ten mu odvětil, že „není třeba likvidovat, ale snížit jejich počet, to ano“.)
Земан: А здесь другие журналисты? Журналистов слишком много, надо бы ликвидировать.
— Дмитрий Смирнов (@dimsmirnov175) May 14, 2017
Путин: Ликвидировать не надо, сократить можно pic.twitter.com/BRI9hgr1vH
K práci bezpečnostních služeb:
Prezident práci především Bezpečnostní informační služby dlouhodobě kritizoval. Jejího ředitele Michala Koudelku opakovaně odmítl povýšit do hodnosti generála.
„Doufám, že neprozrazuji žádné jiné státní tajemství, než je tajemství o neschopnosti BIS, když vám řeknu, že za těch 6 let není žádný konkrétní údaj o tom, že by se podařilo odhalit byť jednoho jediného, ať už ruského, nebo čínského, špiona.“ (6. prosince 2018 v TV Barrandov k varování BIS v její výroční zprávě. Zpravodajce označil za „čučkaře“.)
Zeman vs. Koudelka
„Víte, ti, kdo nás neustále varují před špiony, z nás tak trochu dělají nesvéprávné a manipulovatelné bytosti, které se nedokážou samy ubránit. Někdy jsem se domníval při vzpomínce na staré špatné časy, že se objeví mandelinka bramborová. Neobjevila se, ale místo ní se objevily čínské mobily.“ (26. prosince 2018 k varování kybernetického úřadu před používáním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei a ZTE)
„Podle informací, které mají někteří členové vlády (…), Čína po této kampani proti společnosti Huawei připravuje odvetná opatření a ta by měla zasáhnout několik oblastí… Aniž by měli důkazy, ohrozili naši pozici a naše ekonomické zájmy v Číně… Buď to dělají z blbosti, nebo za cizí peníze.“ (10. ledna 2019 komentoval v TV Barrandov varování BIS a NÚKIB před možnými riziky čínských technologií)
„Závěr je, že u nás byl vyráběn a testován novičok, byť v malém množství a poté zničen. Víme kdy a víme, kde to bylo… Je pokrytectví předstírat, že se nic takového nedělo… Lžeme si do vlastní kapsy,“ (3. května 2018 v TV Barrandov o nervovém jedu, kterým byl otráven bývalý ruský agent Sergej Skripal. Premiér Babiš uvedl, že v ČR se nevyráběla, nevyvíjela ani neskladovala látka typu novičok; Zemanovy výroky nicméně uvítalo Rusko, podle něj vyvracely obvinění Britů, že za útokem na Skripala stojí Moskva)
Ke kauze Vrbětice:
Podle zjištění tuzemských tajných služeb stáli za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Ti samí, kteří mají na svědomí otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v Británii. Česko kvůli tomu vyhostilo desítky ruských diplomatů.
„Doufám, že se dozvíme pravdu, dozvíme se, zda toto podezření je oprávněné, a v takovém případě, ač podporuji korektní vztahy se všemi významnými zeměmi, je zapotřebí, aby Ruská federace za tento případný teroristický čin zaplatila například neúčastí v tendru na Dukovany. Pokud naopak podezření bude vyvráceno, pak z toho vyplývá, že šlo o zpravodajskou hru, která může mít vážné důsledky pro náš vnitřní politický život. Počkejme tedy bez hysterie a spekulací na výsledky vyšetřování a poté teprve rozhodněme.“ (25. dubna 2021 v projevu v televizi Prima, kde rovněž řekl, že se pracuje se dvěma vyšetřovacími verzemi, ačkoliv premiér i ministr vnitra hovořili pouze o jedné)
„Říkám, tak vyšetřete všechno, nebuďte monotematičtí, soustřeďte se na všechny verze a veďte to vyšetřování tak, aby se ukázala pravda.“ (27. června 2021 v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News, podle Zemana existuje i verze o neodborné manipulaci s výbušninami, verze se zakrytím manka v muničním skladu, jak o tom dříve mluvila ministryně spravedlnosti za ANO Marie Benešová, a verze, že druhý výbuch měl zakrýt krádeže zbraní)
Ke koronaviru a očkování:
„Nesmírně vítám spontánní aktivity dobrovolníků, kteří se sdružují, aby pomohli svým spoluobčanům, ať už jde o pomoc důchodcům, nebo rodinám s dětmi, které nemá kdo hlídat, případně pomoc mediků v nemocnicích a podobně.“ (19. března 2020 v projevu v televizi Prima; lidé podle něj nemají epidemii koronaviru zlehčovat, ale zároveň ani propadat panice a strachu, prezident také poděkoval Číně, že jako jediná pomohla Česku v dodávce zdravotnických prostředků)
„Já jsem hrdý na to, že Česká republika je na špičce úspěšných zemí, pokud jde o překonání této epidemie. Myslím si, že jsme udělali velice dobře, že už na začátku byla přijata velmi drastická opatření, zatímco některé západoevropské země nebo například Spojené státy s těmito opatřeními váhaly a zaváděly je pomalu.“ (11. května 2020 v rozhovoru s ČTK)
„Jsem proti lockdownu, který by ohrozil ekonomiku, protože se domnívám, že Česká republika si už druhý lockdown nemůže dovolit.“ (11. října 2020 pro server Blesk.cz)
„Chtěl bych všechny občany vyzvat, aby se nechali očkovat a nedali nic na ty, kdo vyzývají, abychom nenosili roušky, abychom se nenechali očkovat a žili tak, jako by epidemie vůbec neexistovala.“ (26. prosince 2020 ve svém vánočním poselství)
„Pokud jsem správně informován, tak této žádosti bude vyhověno, ale budeme samozřejmě potřebovat certifikaci. Mně by úplně stačila certifikace Státního ústavu pro kontrolu léčiv.“ (27. února 2021 v televizi CNN Prima News poté, co po dohodě s premiérem Babišem požádal Vladimira Putina o dodávku ruské vakcíny Sputnik V)
„… dvěma největšími překážkami jsou ministr zdravotnictví Blatný a také ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv. (…) pokud se těmito vakcínami, ať ruskou, nebo čínskou, očkují miliony lidí, pak ti dva, o kterých jsem mluvil, jsou vinni faktem, že i nadále budou zbytečně umírat naši lidé (…), nesou plnou odpovědnost za tato úmrtí.“ (10. března 2021 pro Parlamentní listy s tím, že bude chtít po premiérovi Babišovi odvolání Jana Blatného a ředitelky SÚKL Ireny Storové kvůli jejich postoji k ruské vakcíně Sputnik V)
K Evropské unii:
„Má jediná obava ze zavedení eura při současné podobě stabilizačního mechanismu je ta, že by český daňový poplatník platil řecké dluhy. Byl jsem velmi zklamaný z výsledku jednání, která už téměř směřovala k takzvanému grexitu a nakonec skončila tím, že Řecko v eurozóně zůstalo.“ (15. prosince 2015 pro slovenskou tiskovou agenturu TASR)
„Ať už jako prezident, nebo jako občan Miloš Zeman bych v odpovědi na otázku ‚Chcete vystoupit z Evropské unie?‘ hlasoval ne. Je to samozřejmě moje přesvědčení, které nikomu z vás nevnucuji… Jsem pro evropskou integraci, nejsem pro evropský unitární stát.“ (25. února 2016 během setkání s obyvateli Semil)
„Můj názor jako eurofederalisty je ten, že EU je skvělý projekt s mizerným vedením.“ (29. června 2016 během návštěvy Kraje Vysočina)
K Rusku:
„Ti, kteří podporují sankce, jsou využíváni jako prostředek politické války a vystupují proti zavedenému dialogu civilizací. A namísto dialogu nastane ticho, nic víc.“ (26. září 2014 v projevu na konferenci Dialog civilizací, kterou na řeckém ostrově Rhodos pořádal Vladimir Jakunin, ruský podnikatel a blízký přítel Vladimira Putina)
„Nikdy nebudu souhlasit s tím, aby se za symbol boje za lidská práva vydávala pornografická skupinka s vulgárním názvem, protože je to urážka skutečných bojovníků za lidská práva.“ (26. prosince 2014 ve vánočním poselství reagoval na kauzu ruského uskupení Pussy Riot, jehož členky byly uvězněny za happening v moskevské katedrále)
„Já tam nejedu kvůli přehlídce techniky, já tam jedu, abych vyjádřil úctu těm padlým 150 000 vojákům…jako výraz vděčnosti za to, že v této zemi nemusíme mluvit německy, pokud bychom byli poslušní kolaboranti árijského původu.“ (29. března 2015 před cestou na oslavy 70. výročí konce druhé světové války v Moskvě; Zeman byl kritizován za zvažovanou účast na vojenské přehlídce ruské armády, kterou kvůli ruské anexi Krymu bojkotovala většina západních lídrů, přehlídky se nakonec nezúčastnil)
„Pokládám za přirozenou povinnost českého prezidenta hájit zájmy České republiky, i když někteří pitomečci nechtějí pochopit, že pět miliard je docela důležitá částka, a snaží se mě od cesty do Moskvy odvrátit.“ (9. května 2015 v Pekingu po setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, se kterým jednal mimo jiné o pětimiliardové české pohledávce)
„Prezident Putin mě zatím pozval do Soči a já to rád přijímám, protože to je svým způsobem vyznamenání.“ (20. září 2017 na tiskové konferenci v New Yorku k plánované cestě do Ruska)
K ruské agresi vůči Ukrajině:
Ruská federace anektovala ukrajinský poloostrov Krym na jaře 2014, nedlouho po svržení proruského prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče. Moskva na poloostrov vyslala neoznačené speciální jednotky, krymská vláda následně vyhlásila referendum o připojení k Rusku. Většina zemí anexi neuznala. Moskva rovněž podporovala proruské separatisty na Donbasu. Loni v únoru pak prezident Vladimir Putin zahájil invazi na Ukrajinu, kterou označuje za „speciální vojenskou operaci“.
„Něco jiného je obsazení Krymu, který nikdy k Ukrajině nepatřil, ten daroval Nikita Chruščov Ukrajině v roce 1954, aniž by se kohokoli ptal. Nu a něco úplně jiného je vpád na území cizího státu.“ (9. dubna 2014 v rozhovoru s ČTK)
„Občanská válka na Ukrajině se musí pravdivě pojmenovat. Je to doopravdy občanská válka. Může se z ní stát i ruská invaze. Zatím je to občanská válka mezi dvěma skupinami ukrajinských obyvatel.“ (5. září 2014 v rozhovoru pro rádio Frekvence 1)
„Pokud jde o Ukrajinu, zastávám neměnný názor, že by mělo dojít k její neutralitě a k její takzvané finlandizaci.“ (25. listopadu 2014 během rozhovoru s českými novináři při návštěvě Kazachstánu)
„Myslím, že (Rusko) je uspokojeno anexí Krymu… Pochybuji o tom, že by bylo možné vpadnout na východní Ukrajinu už proto, že byla zničena občanskou válkou a Moskva by musela nakrmit desítky milionů hladových krků, a na to její hospodářská kapacita nestačí.“ (21. dubna 2015 v rozhovoru pro agenturu AP)
„(Protiruské) Sankce jsou výrazem bezradnosti.“ (25. srpna 2016 při zahájení výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích)
„Krym je dnes ‚fait accompli‘ (hotová věc)… Co s tím máme dělat? Kdyby existoval dialog mezi Ruskem a Ukrajinou, tak - a to je jen můj osobní názor - tak by se dalo uvažovat o nějaké kompenzaci za Krym, ať už o finanční formě, nebo prostřednictvím ropy a zemního plynu.“ (10. října 2017 před Parlamentním shromážděním Rady Evropy)
„Na jedné straně je tady Kosovo, kde existovala záruka (autonomie v rámci Srbska) ze strany OSN. Tato záruka nebyla naplněna. Na druhé straně je Krym, kde proběhlo referendum. Je to politika dvojího metru a to je špatně.“ (16. listopadu 2017 v rozhovoru pro ruskou tiskovou agenturu TASS)
„Rusové nejsou blázni, aby se pouštěli do operace, která jim přinese více škody než užitku. Pokud jde o americké tajné služby, je to jejich třetí blamáž.“ (17. února 2022 v rozhovoru pro MF Dnes)
„Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru. (…) Přiznávám, že jsem se mýlil. (…) Domnívám se, že je na čase sáhnout k daleko tvrdším sankcím, než byly původně plánovány. (…) Šílence je zapotřebí izolovat.“ (24. února 2022 v projevu po ruském útoku na Ukrajinu)
„Rusové prokázali, že jsou iracionální a více agresivní, méně vypočitatelní a méně evropští, než jsem se domníval. Není potřeba velké inteligence k tomu, abyste si uvědomili, že útok na Ukrajinu zničí Rusko.“ (1. května 2022 pro CNN Prima News)
K Číně:
„… nepoučujeme o tržním hospodářství či o lidských právech nebo o něčem podobném. Naopak se snažíme se poučit. A já jsem v Číně, abych se učil, jak zvýšit ekonomický růst a jak stabilizovat společnost.“ (22. října 2014 při návštěvě Číny. Později ke svému výroku dodal: „Upřesnil bych ten výrok tak, že se máme snažit porozumět, jak Čína stabilizovala svoji společnost.“)
„(Uzavřené) dohody představují pravděpodobný začátek čínské investiční expanze, o které se tvrdilo, že nikdy nenastane… Celkový objem investovaných prostředků bych v této fázi odhadoval kolem deseti miliard, možná o něco víc. A předpokládáme další investiční vlnu, které se budou účastnit další významné čínské firmy.“ (6. září 2015 při návštěvě Číny)
„Pokud jde o čínské investice v Česku, musím říct, že ty zůstávají stále velmi, velmi nízké. A to mne pochopitelně mrzí.“ (v dubnu 2019 v rozhovoru s čínskou televizí CCTV)
K Izraeli a Palestině:
„Jsem hluboký přítel Izraele. A proto si myslím, že mír na Blízkém východě musí být založen v první řadě na bezpečnosti Izraele.“ (10. října 2017 před Parlamentním shromážděním Rady Evropy (PSRE) to řekl s tím, že cestou k míru na Blízkém východě je odzbrojení teroristických organizací, zmínil radikální palestinská hnutí Hamas a Hizballáh)
„Zbabělá Evropská unie dělá vše pro to, aby propalestinské teroristické hnutí mělo převahu nad hnutím proizraelským, které zastávám já.“ (9. prosince 2017 na konferenci hnutí SPD Tomia Okamury)
„Nejsem diktátor, bohužel, ale slibuji, že se vynasnažím, abychom dosáhli třetího kroku po honorárním konzulátu a Českém domě (v Jeruzalémě), a můžete hádat, co ten třetí krok bude.“ (26. listopadu 2018 v projevu v izraelském parlamentu Knesetu slíbil, že udělá vše pro to, aby se otevřela česká ambasáda v Jeruzalémě)
„Požádal jsem Petra Fialu, abychom společně navštívili Izrael při příležitosti přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma… Předpokládám, že to vláda konečně schválí.“ (11. prosince 2022 v rozhovoru pro Radiožurnál)
K Srbsku a Kosovu:
„Zastávám názor, že Kosovo, které řada zemí neuznala, je, jemně řečeno, velmi podivný stát. Stát se silným vlivem narkomafií.“ (2. dubna 2014 během návštěvy Srbska)
„Mám rád Srbsko a Srby. A nemám rád Kosovo. (…) Dovolte mi vyjádřit osobní, ale o to silnější mínění, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států.“ (10. a 11. září 2019 při návštěvě Srbska)
„Chtěl bych srbský národ jako osoba poprosit o odpuštění.“ (18. května 2021 po jednání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem v Praze, kdy se omluvil za alianční bombardování Jugoslávie v roce 1999, které schválila i jeho vláda)