„Co šlo, už je na Ukrajině.“ Jak bude Česko letos vojensky pomáhat?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česko bylo jednou z prvních zemí, které Ukrajině v souvislosti s ruskou invazí do země poskytly konkrétní vojenskou pomoc. Vedle přímých dodávek z armádních skladů či zásob firem českého obranného průmyslu podporuje Česko Ukrajinu i uzavíráním dohod o opravách obrněné techniky.

Po téměř dvou letech není v armádních skladech nyní volná vojenská technika, kterou by bylo možné poslat. Ve vyjádření pro Seznam Zprávy to uvedl resort obrany.

„Z našich skladů už více Ukrajině poslat nemůžeme, přesto pomáhat budeme, a to výcvikem ukrajinských vojáků v ČR nebo v rámci EU či Severoatlantické aliance, udělováním vývozních licencí a výcvikem dalších ukrajinských vojáků. Výcvik ukrajinské straně nabízíme ve stejném rozsahu jako v minulém roce,“ popisuje aktuální situaci ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Nevylučuje, že v budoucnu se situace změní díky tomu, že nová technika ze Západu nahradí ruskou techniku, kterou čeští vojáci nyní používají. Vždy se navíc podle Černochové bude posuzovat, aby poslaná technika neohrozila obranyschopnost Česka.

„Postupná modernizace ozbrojených sil nám umožní darovat na obranu Ukrajiny další vojenskou techniku sovětské provenience. Předpokladem pro zaslání vrtulníků sovětské provenience je zajištění schopností našich vzdušných sil,“ odpověděla ministryně na otázku, zda se na Ukrajinu plánují poslat sovětské vrtulníky, když už je nahrazují ty z USA.

Také oslovení experti se shodují, že Česko momentálně už nemá kde brát.

„Pokud jde o inventář Ministerstva obrany, tak pokud jde o techniku nebo munici, tak tam co mohlo být poskytnuto, tak už bylo. Pro rok 2024 není možné poskytovat více, pokud by skladové zásoby neměly klesnout pod skutečně kritickou hranici, která je stanovena vzhledem k zajištění minimální obranyschopnosti českého státu,“ říká analytik Pražského centra transatlantických vztahů – Vysoké školy CEVRO a bývalý náměstek ministra obrany Daniel Koštoval.

Podle analytika není teď pravděpodobné, že by Česko bylo letos schopné poskytnout třeba další tanky T-72, protože se podle něj nenakupuje dostatečně rychle západní technika.

„Pokud bychom ji byli schopni nakoupit a nahradit i tanky T-72, které máme ve skladech pro vlastní potřebu, tak bychom mohli uvolnit například tyto tanky. To se týká veškeré další možné techniky, například máme k dispozici vrtulníky ruské výroby, ale ani ty nejsme schopni nahrazovat tak rychle, že bychom je Ukrajině mohli poskytnout,“ dodává Koštoval.

Ministerstvo obrany už minulý rok informovalo, jakou vojenskou techniku Česko Ukrajině poskytlo. Šlo například o tanky, bojová vozidla pěchoty, houfnice, leteckou techniku, zbraně, munici, vojenský zdravotnický materiál nebo výstroj.

Podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého nebyla armáda třicet let prioritou a byla postupně rozebírána a rozprodávána. Přidává ale svůj pohled na to, co by na Ukrajinu ještě podle něj poslat šlo.

„Zcela určitě dochází k postupnému vyřazování všech vrtulníků řady Mi-24/35 tak, jak přicházejí vrtulníky Bell ze Spojených států. Tam je prostor, ty nám zcela jiste k ničemu nebudou. Kromě třeba zachování jednoho pro muzejní účely. Zbytek odvede kus dobré práce,“ uvádí Mikulecký příklad techniky, kterou by podle něj Česko mohlo postrádat.

Podle Mikuleckého by bylo možné na Ukrajinu poslat ještě tanky T-72 M1. Čeští vojáci je podle něj na bojišti už nevyužijí. Zároveň ale upozorňuje, že nepůsobí na resortu obrany, a nemá tedy konkrétní údaje.

Svůj názor ohledně pomoci Ukrajině přidává i vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

„Můžeme poslat maximálně jednotky kusů tanků nebo bojových vozidel pěchoty. Tady je důležité, že když se podíváme, co se nově vyrábí, tak jsme třetí nebo čtvrtí největší novo výrobce pro Ukrajinu na světě. To je podle mě podstatné. Hlavní je munice, děláme ale také servis a modernizace, to umíme,“ vysvětluje Visingr, v jakých oblastech má Česko silné stránky.

Kromě státu se zásadním způsobem na dodávkách zbraní a munice podílí čeští zbrojaři. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřího Hynka dodává vojenský materiál celá řada českých výrobců.

„Firem jsou opravdu desítky. Někdy jsou to třeba zakázky řádově v milionech, někdy jsou to třeba ve statisících. Vždy závisí, co Ukrajinci nejvíce potřebují,“ uvedl Hynek ve vyjádření pro Seznam Zprávy.

A nejvíce podle Hynka Ukrajinci poptávají munici.

„Spotřeba munice na Ukrajině je opravdu obrovská. Ne všechno jsme schopni vyrobit, ale umíme to třeba někde sehnat i ve světě. Naše pomoc tedy není jenom v tom, co vyrobíme, ale že umíme někde nakoupit a na Ukrajinu dodat. To nevypovídá nic o kapacitách českého obranného průmyslu, ale pro Ukrajinu je to určitě vítaná pomoc,“ říká prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu.

Vojenská technika se na Ukrajinu nedostává jen díky státu nebo zbrojařům. Zapojuje se i veřejnost. Známá je třeba sbírka Dárek pro Putina.

Díky ní byl pořízen už tank Tomáš (modernizovaný T-72). Iniciativa také koupila další zbraňové systémy, například raketomet RM-70 Přemysl nebo systémy Viktor (terénní toyoty s dvojicí rychlopalných kulometů, jež se uplatňují hlavně proti dronům).

V současnosti iniciativa vybírá peníze na vrtulník Black Hawk. Celkem bude stroj stát 105 milionů, zatím se vybralo více než 30 milionů korun.

Krátce před Vánoci odstartovala také další nová sbírka na pomoc ukrajinské armádě s obranou své země. Organizuje ji spolek s názvem Skupina D, který chce vybrat peníze na deset tisíc dronů pro Ukrajinu. Zakladatelem a předsedou spolku je herec Ondřej Vetchý.