Klíčový zákon Pirátů je po odchodu z vlády v ohrožení

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Digitalizace a dostupné bydlení. Dva hlavní body liberální, pirátské účasti ve vládě.

Digitalizace stála končícího pirátského předsedu Ivana Bartoše místo.

Dostupné bydlení? Stát začal přijímat žádosti obcí a krajů na stavbu obecních bytů, se kterou finančně pomůže. Součástí pirátského řešení krize bydlení měl být i zákon o podpoře bydlení. Jedna z vlajkových lodí Pirátů se ale stěží drží na hladině.

Občanští demokraté zákon, který ve Sněmovně prošel prvním čtením, ostřelují. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) je potřeba normu ještě změnit.

Připravený k ústupkům je také ministr práce a sociálních věcí a pověřený ministr pro místní rozvoj (tedy dva resorty, které novelu připravují) Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Zákon o podpoře bydlení může pomoct až 1,6 milionu lidí. Podle Ministerstva pro místní rozvoj to je celkový počet lidí, kteří jsou ohrožení ztrátou bydlení, nachází se v energetické chudobě, nebo trpí nadměrnými náklady na bydlení.

Novela má tři hlavní body: kontaktní místa pro bydlení; systém garancí pro pronajímatele; podpora nájemníků v bytech (viz box níže).

Hlavním jazýčkem na vahách je v tuto chvíli hnutí STAN. Za prvé, právě Starostové budou mít v čele Ministerstva pro místní rozvoj svého člověka. Za druhé, otázku bydlení začali právě oni po odchodu Pirátů akcentovat. Za třetí, je řada straníků, kteří zákon podporují. Patří mezi ně třeba Viktor Vojtko, který má zkušenost s programem i jako radní Českých Budějovic.

Nejen na jihu Čech systém, na základě kterého má vzniknout plošný zákon, testovali. Obsahuje kontaktní místa i garantované nájemné. Město nenabízí pouze své byty, ale zapojili se i soukromníci.

Podle Vojtka se jim systém osvědčil, lidé ohrožení ztrátou bydlení mají střechu nad hlavou a ještě k tomu šetří peníze. „Ušetřili jsme státu někdy i desítky tisíc korun měsíčně. Protože bez stabilního bydlení by se ty rodiny rozpadly, děti by musely do pěstounské péče a byly by další náklady státu,“ řekl Seznam Zprávám Vojtko.

„Je otázka, jestli ten problém chceme řešit,“ odpovídá diplomaticky na kritiku ODS s tím, že to je služba státu, která se osvědčila i v jiných městech nebo v zahraničí.

Pro zákon je i Eliška Olšáková (STAN): „Určitě je pro nás důležité, aby byl zákon o podpoře v bydlení schválen. Bylo na něm hodně odpracováno, prošel prvním čtením, tak věřím, že bude Sněmovnou schválen.“

Stejný názor má i její kolegyně a místopředsedkyně Starostů Michaela Šebelová. „Zákon je připravený a má se za nás schválit ve verzi, jak prošel na vládě. Ve Sněmovně se ale samozřejmě diskuze povede,“ dodala.

Kontaktní místa pro bydlení oceňuje i Praha. „Hlavně je třeba se zbavit ostychu a nebát se si o tuto pomoc říct,“ pochvaluje si starosta Prahy 8 Ondřej Gros (ODS) „významný přínos“ pro svou městskou část.

Podporu má i u členky výkonné rady ODS Alexandry Udženiji. „Kontaktní místa hrají klíčovou roli v naší snaze pomoci těm, kdo se ocitnou v bytové nouzi, nebo těm, kdo čelí výzvám spojeným se stávajícím bydlením. Naším cílem je dostat se blíže k lidem, poskytnout jim podporu, kterou potřebují, a předcházet tomu, aby někdo skončil bez střechy nad hlavou,“ říká náměstkyně pražského primátora pro sociální oblast a bytovou politiku.

Zároveň ale zákon, který by tuto praxi přenesl na celostátní úroveň, poslanci ODS kritizují. „Zákon hodnotím naprosto negativně,“ řekl Seznam Zprávám poslanec Karel Haas (ODS) s tím, že podle něj se musí zákon kompletně změnit.

V současné podobě je zákon neprohlasovatelný i podle poslance ODS Jiřího Havránka. Požaduje tak další změny, které chce probrat s novým ministrem pro místní rozvoj. „Síť kontaktních center ve všech obcích s rozšířenou působností je zbytečná, velmi výrazně bych ji zredukoval,“ říká.

Analytik Jan Klusáček z iniciativy Za bydlení nesouhlasí s tím, že by kontaktní místa vznikala i tam, kde nikdo asistenci s bydlením nepotřebuje. „Navrhuje se pouze to, že 206 největších obcí z 6258 obcí v Česku dostane značně omezené prostředky na sociálního pracovníka nebo poradce pro bydlení. Návrh na rozdělení peněz mezi obce je velmi pečlivě propočítaný tak, aby měly nárok prostředky na více než jednoho sociálního pracovníka jen velké obce, kde žije mnoho lidí, kteří potřebují poradenství v bydlení,“ upřesňuje.

Zákon už narazil ve výborech. Po prvním čtení ve Sněmovně 9. července přerušil garanční Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj projednávání novely.

Stejná situace se opakovala na začátku září.

Zákon neuspěl i v dalších výborech –⁠⁠ ani jeden jej nedoporučil ke schválení. V hospodářském výboru se 16 poslanců ze 17 zdrželo. Pro hlasoval jeden poslanec, a to Jiří Slavík (TOP 09). Na výbor pro sociální politiku přišlo na začátku září taktéž 17 poslanců a poslankyň. Pro doporučení zvedlo ruku jen sedm z nich.

Garanční Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj měl zákon projednávat na začátku října, ale odsunul to až na listopad.

Právě s tímto zákonem –⁠⁠ jako jedním z pro ně nejdůležitějších –⁠⁠ Piráti do vlády vstupovali. Měsíc před poslaneckými volbami v září 2021 na Seznam Zprávách Bartoš popisoval, že mají připravený právě zákon o podpoře v bydlení. „Obce budou moci využít různých forem poradenství v kontaktních centrech bydlení,“ uvedl.

V prosinci 2021 Bartoš zopakoval, že bydlení je jednou z pirátských priorit. V lednu 2022 tato slova Piráti promítli do programových vládních priorit.

O necelých 12 měsíců později navštívil Bartoše na jeho rezortu premiér Petr Fiala (ODS). Zajímal se o slibovaný zákon. Nic nenasvědčovalo tomu, že by neměl jeho podporu. „Očekáváme, že vláda by návrh mohla schválit ke konci příštího roku (2023, pozn. aut.),“ řekl premiér.

Při schvalování na vládě ale zákon čelil problémům. Nejdřív projednávání kabinet přerušil. Pak prošel, ale proti hlasovali tři ministři z ODS. Sám premiér Petr Fiala poté poslance a poslankyně z ODS přemlouval, aby návrh podpořili.

Jaká bude podpora nyní, kdy Piráti odešli z vlády a zároveň rozčílili jinak klidného premiéra, není vůbec jasné. Kritika zákona zevnitř ODS ale sílí čím dál tím více.

„Zvednou ruku, až Fiala zavelí. Pokud přijde povel, tak to prohlasují,“ říká člověk se znalostí vyjednávání ke hlasování ve výborech.

Už od začátku se o podobu zákona vedlo tvrdé vyjednávání. Zejména části ODS se pirátské návrhy úplně nelíbily. Z původního návrhu po ústupcích tehdejšího ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše zbylo „nutné minimum“, jak to popisuje člověk obeznámený s vyjednáváním. „Další ústupky by už nedávaly smysl, ten zákon by nefungoval,“ tvrdí.

Jedním z příkladů je třeba vyškrtnutí řádně splácejících lidí v exekuci z definice zranitelných osob.

Modelová situace: obec pronajímá byt a rozhodne se pro zranitelného člověka (třeba člověk s hendikepem, závažným duševním onemocněním). Od státu za to dostane finance navíc (oproti běžnému nájemníkovi), které použije třeba na asistenční služby. Předkladatelé zákona tím chtějí zajistit, aby takto zranitelný člověk nepřišel o bydlení a nedostal se do ubytovny nebo na ulici.

Mezi zranitelné osoby chtěli zařadit i lidi v exekucích, kteří pravidelně splácejí. Jistota bydlení za příznivou cenu vede k větší jistotě oficiálního zaměstnání a zpětně i k možnosti splácet dluhy, tvrdí proponenti zákona. Po připomínkách ODS ale tyto osoby ze seznamu vyškrtli.

S bydlením mají na jednotlivých obcích s rozšířenou působností radit pracovníci úřadů. V ideálním případě třeba pomohou získat obecní byt, nabídnou možnost pronájmu s garancí, poradí, jak odejít z nevyhovujícího bydlení. Původně zákon kalkuloval se 400 novými úvazky. Nakonec jich bude asi o polovinu méně, čímž ušetří asi 130 milionů ročně.

Přesto nejsou ústupky dostatečné. Alespoň pro ODS. „Zákon opravdu všem bez rozdílu, jestli to je, nebo není třeba, nafukoval počet úřednických míst,“ řekl médiím ministr Martin Kupka.

Podle ministerské zprávy vznikne 54 úřednických úvazků na krajích a 13 na ministerstvech. Hlavní těžiště ale je ve financování sociálních pracovníků a poradců, kterých by nově mělo být asi 350. Podle analytika Jana Klusáčka nepůjde o úplně nové pozice, neboť někde jsou nyní tito pracovníci placeni z evropských peněz (ale financování končí), nebo jsou pracovníci na obcích už nyní, ale jen částečně, protože více peněz nemají.

„Celkem lze očekávat přibližně jen 125 nových sociálních pracovníků či poradců na obcích. Označování sociálních pracovníků a poradců na kontaktních místech pro bydlení, která mají nově vzniknout, za úředníky je, jako kdybychom označovali za úředníky učitele nebo hasiče, jen protože jsou placení ze státního rozpočtu,“ dodává Jan Klusáček z iniciativy Za bydlení.

Mimo řádky pak od kritiků zákona zaznívá, že je otázkou, jestli je vůbec takový zákon potřeba. A to zejména ve chvíli, kdy jeho nekompromisní zastánce Ivan Bartoš už nesedí ve vládě.

K ústupkům je vstřícný i Marian Jurečka, který aktuálně sedí na dvou ministerstvech, které zákon připravily (resort práce a sociálních věcí; resort pro místní rozvoj). „Budeme řešit, co jsme schopni jako všechny čtyři strany koaličně podpořit a co ne. Já si umím představit, že tam bude jednání, které přinese nějaké kompromisy. Za mě to není o tom, že by se tento zákon hodil pod stůl,“ řekl Seznam Zprávám ministr Jurečka.

Podle něj se bude do zákona ještě zasahovat, ale jednání bude trvat několik týdnů. Na otázku, kam až je ochotný při kompromisech zajít, Marian Jurečka odpověděl: „Uvidíme.“

Zákon podporují zmiňovaní odborníci z iniciativy Za bydlení, nebo z Člověka v tísni. Pro některé neziskové organizace je ale málo ambiciózní. A z hlediska politiky to je tvrdě vyjednaný kompromis. Který už ale zřejmě neplatí.

Zákon v Česku podle odborníků už asi 20 let chybí. Výsledkem je, že se přímo v bytové nouzi (viz definice níže) podle ředitelky Platformy pro sociální bydlení Barbory Bírové nachází 154 tisíc lidí včetně 61 tisíc dětí.

„Předchozí vlády nebyly ani navzdory prohlubující se bytové nouzi a zhoršující se dostupnosti bydlení schopné zákon prosadit. Vláda má tak historickou příležitost ukázat, že jí osudy těch nejohroženějších lidí nejsou lhostejné,“ řekla Bírová.

Neschválení zákona zároveň může narazit u Evropské unie. Jsou na něj totiž navázány finance v rámci Národního plánu obnovy, který má za evropské peníze modernizovat českou ekonomiku a stát. „Je to milník (k roku 2026, pozn. aut.), za jeho nesplnění hrozí pokuta 9,6 miliardy,“ vysvětluje Vrchní ředitel sekce strategií a analýz regionální politiky a politiky bydlení z Ministerstva pro místní rozvoj Jan Schneider.

Náklady na provoz nového systému řešícího bytovou nouzi by měly postupně narůstat až na 1,5 miliardy ročně. Zároveň by měl zákon ročně ušetřit asi 1,4 miliardy. Podle ministerské závěrečné zprávy se tak zákon začne vyplácet po šesti letech: „Současný přístup k řešení bytové nouze v ČR je tak finančně náročnější než aplikace zákona o podpoře v bydlení.“

A schválení zákona předjímá i programové prohlášení vlády. V něm se píše: „(…) připravíme zákon o podpoře v bydlení, který nabídne obcím soubor volitelných nástrojů, jež umožní systematicky řešit bytovou situaci obyvatel.“

Podle premiéra Petra Fialy se po odchodu Pirátů priority vlády ani programové prohlášení nemění. Proto i podle něj není potřeba žádat Sněmovnu o vyslovení důvěry po změnách na vládních postech. Zároveň ale není nijak zřejmé, jestli dlouhou dobu chybějící zákon projde.

„Návrh zákona, aby se stal přijatelným, by musel projít velmi výraznými změnami, jen dílčí drobné úpravy to nevyřeší,“ řekl Seznam Zprávám poslanec a kritik zákona Karel Haas (ODS).