Rozpačitá deagrofertizace státu: Někteří lidé po Babišovi dostali jiné posty

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když nastupovala vláda Petra Fialy (ODS), její ministři se předháněli v tom, kdo udělá tlustší čáru za minulým kabinetem Andreje Babiše (ANO).

Nastupující ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) hovořil o tom, že státní správa potřebuje „deagrofertizaci“. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zase sliboval „čistit ministerstva od lidí, kteří nesloužili zemi, ale holdingu“. Také ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovořil o potřebě zbavit se lidí, kteří byli napojeni na ANO a Agrofert.

Jenže se ukázalo, že šlo o těžší úkol, než jak ho svým voličům pětikoalice líčila. Blíží se polovina volebního období a ministři popisují, že teprve nyní se slibovaná deagrofertizace blíží ke konci.

Když navíc Seznam Zprávy mapovaly, jak se za nové vlády změnila státní správa, zjistily, že ne vždy to bylo s „čistkami“ tak horké. Některé lidi, o nichž se hovořilo jako o jasných kandidátech na vyhazov, si vláda nakonec nechala.

Jiní sice odešli ze svých funkcí, ale vzápětí našli uplatnění jinde ve státní správě. U některých jmen zase museli šéfové stran tlačit na vlastní ministry, aby se s nimi rozloučili.

Očekávalo se například, že jedním z prvních vyhozených bude šéf životní inspekce Erik Geuss, kterého jmenoval Richard Brabec (ANO) a kterého část koalice obviňuje z nejasností při vyšetřování kauzy Bečva. Jenže lidovecká ministryně Anna Hubáčková (KDU-ČSL) překvapivě o jeho konec neusilovala, ačkoli ji k tomu koaliční partneři tlačili. Geuss sice nakonec skončil, ale až ke konci minulého roku a sám.

Stejné váhání nastalo u šéfa Státního zemědělského investičního fondu Martina Šebestyána. O tom se v zákulisí hovořilo téměř jako o prvním adeptovi na odvolání - ředitel čelil kritice, že fond při vyplácení zemědělských dotací a sporu kolem střetu zájmů vystupoval ve prospěch Agrofertu.

Jenže dnes již bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) se Šebestyána - s nímž se zná z minulosti - zastával. Až po vydatném tlaku zejména z ODS Šebestyán skončil.

Šéf lidovců Marian Jurečka dnes nechce tento postup „svých“ ministrů komentovat, stejně jako to, zda je v této věci musel nějak popohánět. „Klíčové je to, aby lidé, kteří nemají morální kredit, nemají důvěru, tam nebyli,“ uvedl Jurečka.

Ministři přiznávají, že slibovaná „deagrofertizace“ trvala trochu déle, než očekávali. A to především kvůli služebnímu zákonu - který byl za vlády, v níž seděl i Andrej Babiš, navržený tak, aby úředníky před zásahy nově nastupujícího kabinetu chránil.

Podle nové koalice se to ale s ochranou úředníků přehnalo - a „zabetonovalo“ ve funkcích i vysoce postavené lidi. Noví ministři tak zdědili například náměstky po vládě, kterou hlasitě kritizují. Kabinetu Petra Fialy se podařilo změnu zákona prosadit až od letoška, takže výměny jsou ještě v běhu.

„Máme novou verzi služebního zákona, který umožňuje po pěti letech přesoutěžení pozic. Někde je ten proces delší, někdě to ještě poběží,“ popisuje ministr vnitra Vít Rakušan.

Spokojený za resorty Pirátů je Ivan Bartoš - například na jeho ministerstvu skončili náměstci z doby Kláry Dostálové Radmila Outlá a David Kopitz. Naopak přišel Leo Steiner - úředník, který musel v roce 2019 odejít ze Státní fondu životního prostředí poté, co pozastavil dotaci pro firmu z Agrofertu.

„Klíčem k deagrofertizaci či zablokování skrytého vlivu jakékoliv finanční skupiny je zajištění odborného rozhodování nezávislého na zájmech těchto skupin a koncernů. Zní to možná jako klišé, nicméně dříve úředníci skutečně měli strach o některých tématech rozhodovat, aby je nepotkal podobný osud jako Leo Steinera,“ myslí si Ivan Bartoš.

Ne vždy se ovšem úředníci poroučeli ze státní správy definitivně. Například ze Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) odešli hned tři lidé, kteří byli napojení na ANO či Agrofert - poslankyně za ANO Monika Oborná, poslanec ANO a bývalý manažer jedné ze společností pod holdingem Josef Kott a bývalá členka představenstva holdingu Agrofert Jitka Věková.

Poslední jmenovaná ovšem obratem bez výběrového řízení nastoupila do Vojenských lesů, kde pracuje dodnes. Ministryně obrany Jana Černochová, pod kterou lesy spadají, tehdy řekla, že její tamní post nepovažuje za natolik důležitý, aby do něj jako ministryně zasahovala.

Šéf Finančního analytického útvaru Libor Kazda sice skončil v čele útvaru, dostal ale práci v Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Úředníka dosazeného za Babiše kritizovala především ODS kvůli „zaklekávání“ podnikatelů.

Na Ministerstvu vnitra zase zůstává Ondřej Mátl, kterého si přivedla někdejší náměstkyně Jana Vildumetzová (ANO). Podle Rakušana není na vysokém postu a zásahy do této úrovně jsou ze zákona „pro ministra složité“.

Jasným kandidátem na vyhazov byl i někdejší náměstek ministryně financí Ondřej Landa. Ten se rozhodl skončit sám - a dnes tvrdí, že na něj nikdo netlačil a „necítí se tedy jako oběť deagrofertizace“. Záhy poté získal post v polostátní firmě ČEZ, kde je dodnes ředitelem Legal Affairs.

Landa je jedním z mnoha úředníků, kteří vládě usnadnili situaci tím, že odešli sami nebo přistoupili na dohodu. Dalším z nich je Landův otec Jan, bývalý tajemník na Ministerstvu životního prostředí.

Jana Landu, který na ministerstvo přišel s Richardem Brabcem (ANO), pojí dlouholeté vazby s Andrejem Babišem. S šéfem ANO spolupracoval desítky let, byl například předsedou dozorčí rady lovosické chemičky.

Samy skončily i dvě náměstkyně na Ministerstvu průmyslu dosazené za Karla Havlíčka Martina Tauberová a Silvana Jirotková. Ministr průmyslu Jozef Síkela navíc Seznam Zprávám řekl, že brzy představí zcela novou strukturu ministerstva a dá se očekávat, že skončí zbytek lidí spojených s předešlou garniturou.

Na některých místech zase ministři zjistili, že se bez konkrétních jmen neobejdou. Již zmíněná ministryně životního prostředí Hubáčková si nějakou dobu ponechala Vladislava Smrže - úředníka, na kterého měli lidé z koalice velký zálusk. Bývalý personální ředitel Lovochemie ale ještě nějaký čas zůstal, aby vypomohl se smlouvou o polském dolu Turów.

Podobný případ se odehrál i na Ministerstvu obrany. Jeden z lidí, který měl podle zákulisní šeptandy odejít, byl tamní náměstek z dob Lubomíra Metnara (ANO) Filip Říha. Jeho kariéru provázely veletoče už za ANO - kvůli kritice své práce ohledně některých zakázek musel rezignovat, na ministerstvu ale zůstal a po roce mu Metnar vymyslel nové náměstkovské místo.

Přestože nynější koalice Říhu v minulosti hlasitě kritizovala, přečkal i její nástup. Až do letošního ledna pracoval na ministerstvu u Jany Černochové a letos se stal vojenským poradcem pro agendu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Černochová dnes říká, že Říha jí těsně po nástupu pomohl zastavit nevýhodnou směnu majetků Vojenských lesů připravenou ještě Lubomírem Metnarem. „Stejně tak po mém nástupu musel urgentně zajišťovat právní posudky ohledně zpackaného tendru na BVP,“ popisuje Černochová s tím, že si na jeho práci nemůže stěžovat.

„Jako předsedkyně výboru pro obranu jsem mu vyčítala půlmiliardovou pokutu za vrtulníku, který díky jeho právnímu výkladu nadělil Ministerstvu obrany Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. A na tom se nic nezměnilo a vyčítám mu to stále,“ dodala Černochová.

Jsou to právě ministerstva vedená ODS, kde se nakonec odehrálo méně změn, než se těsně po volbách očekávalo. Hlavy oproti očekávání tolik nepadaly na Ministerstvu dopravy Martina Kupky (ODS). Skončil sice ředitel Českých drah, na svém místě ale zůstal třeba šéf Správy železnic Jiří Svoboda, který přišel za éry ANO. Spekulovalo se také o konci Zbyňka Hořelici, šéfovi Státního fondu dopravní infrastruktury, ten ale nedávno obhájil svůj post na dalších pět let.

Ve státní správě zůstává - a dokonce kariérně stoupá - i někdejší náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček. Toho si jako náměstka přivedl na ministerstvo Dan Ťok (ANO) a za jeho nástupce Vladimíra Kremlíka (také ANO) měl na starosti dřívější systém elektronických dálničních známek. Právě tato zakázka za 401 milionů korun nakonec Kremlíka stála post ministra a Čočka funkci náměstka. Tehdejší opozice celý projekt mohutně kritizovala.

Čoček ovšem získal místo ve Správě železnic a již za nové vlády se tam stal ekonomickým náměstkem. Dnes při dotazu na něj Kupka říká, že jde o odborníka, který „vyrůstal“ na ministerstvu již v dobách ministrů za ODS Aleše Řebíčka a Petra Bendla.

Přesto jsou ministři přesvědčeni, že slibovaná „deagrofertizace“ se pomalu chýlí ke konci. „Když člověk srovná ty personálie, je jasné, že ke změnám došlo. Do poloviny volebního období bude resort vypadat tak, jak potřebuje,“ uvedl ministr vnitra Rakušan.

Spokojený je i Jurečka. „Lidé, kteří byli nepříliš výkonní, měli různé otazníky o tom, nakolik jsou napojení na nějaké pochybné kontakty, tak resorty opustili,“ říká ministr práce.

Piráti naopak slibují, že se tématu do budoucna ještě hodlají věnovat. „Upozorňujeme rovněž ostatní resorty na různá zjištění a prověřujeme různé podněty. Aktuálně připravujeme žádost ministrovi Stanjurovi o prověření možného zneužívání celní správy ve prospěch koncernu Agrofert,“ dodává Ivan Bartoš.