Článek
Roztržka, ke které došlo v pátek v Bílém domě mezi prezidenty Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským, povede ze strany Česka a větší části Evropy k tomu, že bude chtít Ukrajinu ještě více podpořit.
Zároveň podle amerikanisty a profesora pražské New York University Tomáše Klvani musí Evropa začít budovat svoji vlastní obranyschopnost.
„Evropa se nemůže spolehnout na to, že kdyby došlo k nějakému vpádu Ruska do Estonska nebo Rumunska, tak by NATO mobilizovalo a Spojené státy se postavily proti a společně by byly ochotny bránit tyto státy,“ řekl Klvaňa v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Páteční setkání Trumpa a Zelenského v Bílém domě skončilo předčasně. Trump před televizními kamerami zkritizoval Zelenského, že mu není dostatečně vděčný a není „připravený na mír“. Zelenskyj pak prohlásil, že Ukrajina chce „spravedlivý a trvalý mír“.
Poté, co se odehrálo v pátek v Bílém domě, změní se pozice Česka, které patří mezi silné podporovatele Ukrajiny ve válce proti Rusku? Může to, že nedošlo k dohodě, mít nějaké dopady i pro Česko?
Zatím to tak nevypadá. Díval jsem na prohlášení prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy a z nich vyplývá jednoznačná podpora Ukrajině. Dělají přesně to, co dělá naprostá většina těch evropských států. V Evropě sledujeme širokou vlnu podpory prezidentovi Zelenskému a Ukrajině. Rýsuje se nám tady poměrně silná možnost roztržky mezi Spojenými státy a velkou částí Evropy. Ta česká pozice zůstane jednoznačně proukrajinská. Máme ale jen několik hodin po té roztržce.
Prezident Petr Pavel uvedl, že stojíme za Ukrajinou více než jindy a podle něho je na čase, aby Evropa zvýšila úsilí. Očekává se, že Česko bude chtít ještě více vojensky podpořit Ukrajinu?
Myslím si, že to ani nepůjde jinak. Ať už dopadne jakkoliv tahle roztržka, tak vznikající domluva, která se začala rýsovat v Rijádu (jednání delegací USA a Ruska, které se konalo 18. února a na kterém se bez účasti Ukrajiny řešil konec války - pozn. red.), pravděpodobně povede k tomu, že Spojené státy budou Ukrajinu podporovat mnohem méně než doposud. Evropa se začíná vzpamatovávat.
Pokud nakonec dojde k nějakému příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, tak to přiměří bude muset být garantováno z Evropy. To bude pravděpodobně znamenat, že budou vojska alespoň na té ukrajinsko-ruské hranici. Zároveň to bude znamenat mnohem větší podporu Ukrajiny. My však v tuto chvíli máme v Evropě ten problém, že neumíme jen tak lehce nahradit tu americkou vojenskou podporu.
Amerikanista a profesor pražské New York University Tomáš Klvaňa.
Jaké vliv bude mít tato situace na české vztahy s USA?
Bude to mít hlavně dopad na NATO. Je otázka, jestli má NATO v současné době ještě nějakou odstrašující schopnost, kterou mělo do nástupu vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. Trump nemůže odejít z NATO. Na to nemá dostatek senátorů a kongresmanů, aby mu to schválili. Může však oslabit NATO do podoby neúčinnosti v tom smyslu, že zpochybní článek pět o té společné obraně.
Dnes se už hodně diskutuje o tom, že se Evropa nemůže spolehnout na to, že kdyby došlo k nějakému vpádu Ruska do Estonska nebo Rumunska, tak by NATO mobilizovalo a Spojené státy se postavily proti a společně by byly ochotny bránit tyto státy. Evropa bude muset budovat svoji vlastní obranyschopnost. To jednoznačně bude mít vliv na česko-americké vztahy.
V neděli se premiér Petr Fiala zúčastní summitu o Ukrajině, který svolal britský premiér. Jak by se měli lídři po té páteční schůzce zachovat? Dá se od tohoto summitu něco konkrétního očekávat?
Očekávám velmi silnou rétorickou podporu Ukrajiny. Zároveň dojde také k výzvě k tomu, aby Spojené státy neopouštěly Ukrajinu. A rovněž by mělo dojít k tomu, aby se při dalších jednáních už Ukrajina neobcházela. Připomeňme, že v Rijádu se jednalo o Ukrajině, ale bez ní.
Jak by podle vás měla tedy Evropa nebo Česko zvýšit v této souvislosti úsilí?
Měly by se zejména odstranit bariéry. Dneska je v Evropě veliký problém cokoliv postavit. My tady máme tři roky válku na Ukrajině, ale je strašný problém postavit muničku. Oni dnes například potřebují drony nebo ty dělostřelecké granáty. Měla by přijít nějaká generální dohoda na tom, že se začne opravdu velmi jasně zbrojit a že se tomu přizpůsobí ta legislativa. To je podle mě zásadní věc. Čím dříve to Evropa udělá, tím lépe.
