Chtěl tajně vyvézt auta do Ruska, jako první v Česku pyká

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Teplický podnikatel ruského původu Vladimir Lichutin se v květnu 2022 pokusil skrytě vyvézt do Ruska tři luxusní automobily Mercedes-Benz, Audi a BMW. Teď za to pyká. Export aut z EU do Ruska v hodnotě nad 50 tisíc eur za kus (v přepočtu přes 1,25 milionu korun) je totiž od března 2022 s výjimkou ambulantních vozidel zakázán.

Lichutin je první osobou, která byla v Česku pravomocně odsouzena za porušení sankcí namířených proti Putinovu režimu okupujícímu část Ukrajiny. Jak Seznam Zprávy vyčetly z justiční databáze, dubnový rozsudek vynesený na Lichutinem u Okresního soudu v Teplicích nabyl v červnu právní moci.

Lichutinův obhájce Leonid Kušnarenko přitom dříve uvedl, že s klientem zváží odvolání, to ale zjevně nepodali. Seznam Zprávy se Kušnarenka na důvody tohoto rozhodnutí ptaly, ale ani na opakovaně položený dotaz neodpověděl.

Platí tak původně vyměřený trest, kdy Lichutin musí za spáchaný přečin zaplatit pokutu 300 tisíc korun, zároveň příštích 20 měsíců nesmí obchodovat s motorovými vozidly a ve prospěch státu mu propadne zhruba 132 tisíc eur (asi 3,3 milionu korun), které na svůj bankovních účet přijal od ruských zákazníků jako zálohové platby za zmíněná vozidla.

Lze čekat, že časem se před soud dostanou i další podobné kauzy, jako je ta Lichutinova.

Jak však uvedla vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, převážná část případů vedených ve věci trestných činů porušení mezinárodních sankcí se dosud nachází ve fázi prověřování, tudíž nebylo ještě ani zahájeno trestní stíhání konkrétních osob.

„Větší délka trestního řízení je způsobena zejména tím, že v těchto věcech je nezbytná mezinárodní justiční spolupráce,“ uvedla pro Seznam Zprávy Bradáčová.

Pokusy vyvézt luxusní auta, nejsou podle ní ojedinělé. V dalších –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zatím prověřovaných –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kauzách se například jedná o komplikované finanční transakce, při nichž se převáděly prostředky sankcionovaných osob nebo šlo o obchody s komoditami podléhajícími sankcím anebo o obchody s tzv. zbožím dvojího užití.

Slova Lenky Bradáčové o složitosti vyšetřování pro Seznam Zprávy potvrdil i náměstek vrchního státního zástupce v Olomouci Radek Bartoš. Tamní žalobci podle něj vykonávali či stále vykonávají dozor v přípravném řízení u celkem pěti „sankčních“ kauz. Z toho ale ve čtyřech trestních věcech bylo či je stále vedeno „jen“ prověřování. Jednalo se například o sporné vývozy strojního zařízení či náhradních dílů k němu, nebo o podezření z vyvádění majetkových aktiv ze subjektu skrytě ovládaného osobou zařazenou na sankčním seznam.

Dva takto prověřované případy byly ale podle Bartoše už policejním orgánem odloženy se závěrem, že se o podezření z trestného činu nejednalo, v dalších dvou prověřování nadále probíhá.

Jak náměstek také uvedl, zatím jen v jednom případě vede Vrchní státní zastupitelství v Olomouci trestní stíhání, a to vůči třem fyzickým a dvěma právnickým osobám.

„Bylo zahájeno v březnu 2024, nyní je vedeno vyšetřování. Stíhaná jednání jsou posuzována jako pokus trestného činu porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití, resp. jako účastenství na pokusu tohoto trestného činu,“ uvedl Radek Bartoš.

Rafinovanost některých obchodníků, jak obejít sankce EU, ukázal i případ Vladimira Lichutina.

Teplický podnikatel, majitel speditérské firmy, měl vše připravené tak, že auta nedodá ruským zákazníkům přímo, ale přes nastrčené osoby v Bělorusku, na které měla být auta dočasně (účelově) zaregistrována.

„Na jejich jména (Lichutin) formálně vystavil daňové doklady, jimž však předcházelo vydání zálohových faktur na skutečné zamýšlené odběratele usídlené na území Ruské federace, kteří na základě zálohových faktur zasílali platby na bankovní účet obžalovaného,“ píše se v písemném rozsudku samosoudkyně Dany Kolářové, jehož kopii si Seznam Zprávy od teplického okresního soudu vyžádaly podle informačního zákona.

Připravené transakce s auty nebyly nakonec dokončeny, jelikož Lichutinova banka ve spolupráci s cifršpióny z Finančního analytického úřadu platby zablokovala.

Ze zmíněného rozsudku lze také vyčíst, že jeden z ruských zákazníků, jistý Denis A. (kupec vozu BMW) sám Lichutina už v roce 2023 zažaloval za bezdůvodné obohacení ve výši 61 222 eur a úrok z prodlení. Napadl, že si u Lichutina auto objednal, dohodnuté peníze mu poslal, nicméně vůz přes opakované výzvy od podnikatele nedostal ani mu peníze nevrátil.

A český soud nakonec v jiném soudním řízení uznal, že se skutečně o bezdůvodné obohacení jednalo a „teoreticky“ by tak Lichutin měl peníze Rusovi vrátit.

Jenže také konstatoval, že i tento ruský zákazník věděl o protiprávnosti zamýšleného obchodu přes běloruské prostředníky, tudíž vracení zajištěných finančních prostředků z Česka do Ruska „není žádoucím následkem“. Spravedlivým řešením, je tak dle soudu propadnutí věci ve prospěch státu, aby z toho neprofitovala ani jedna strana.

Při celkovém posuzování případu teplický soud došel k závěru, že k nápravě obžalovaného Lichutina postačí trest výchovného charakteru. Tedy v zásadě jen finanční flastr. V jeho prospěch hrálo to, že svou vinu během soudního líčení uznal a dosud měl čistý trestní rejstřík.

V úvahu přitom připadalo i zrušení trvalého pobytu na území České republiky (Lichutin v Česku žije od roku 2010), soud ovšem konstatoval, že v tomto případě k tomu není zákonný důvod.

„Obžalovaný má v České republice stabilní a pevné rodinné, pracovní a ekonomické zázemí. Ke spáchané trestné činnosti se postavil sebekriticky, přiznal svoji vinu a lze předpokládat, že i řádně vykoná uložený trest,“ uvádí v závěru písemného rozsudku na adresu odsouzeného Vladimira Lichutina teplická samosoudkyně Dana Kolářová.