Chci do vědy více žen, říká budoucí ministryně, kterou inspiruje Izrael

Její jméno ve spojení s resortem, kterému se má v následujícím období věnovat, bylo v nominacích do Fialovy vlády spíše překvapení. Dosud se totiž věnovala bezpečnosti státu a dezinformacím, nově má přitom řídit českou vědu a výzkum.

Během krátké doby ale vytvořila program, na který jí kývl i designovaný premiér, v akademickém prostředí zběhlý. Chce nový zákon, který má pomoci zakládání společných firem vědeckých pracovišť a soukromníkům, udržet ve vědě peníze, ale i lidi, zejména se chce zaměřit na to, aby ve vědě zůstávaly i ženy.

„Pozitivní diskriminaci nechci. Chci vytvářet podmínky. Důležité je naslouchat zejména mladým ženám a vědkyním, co udělat pro jejich podporu,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Dnes odpoledne se setkala s prezidentem Milošem Zemanem.

Jak jste se chystala na setkání s prezidentem?

Ve čtvrtek jsem se setkala s panem designovaným premiérem Petrem Fialou, se kterým jsem probírala jednotlivé priority. Některé vychází z koaliční smlouvy, ale po mnoha konzultacích s lidmi jak z byznysu, kteří se zabývají aplikovaným výzkumem a inovacemi, tak z univerzit a Akademie věd, vidím několik dalších priorit, které bychom měli naplnit. Chtěla jsem, aby o nich věděl, a jsem moc ráda, že na naprostou většinu mých návrhů řekl, že s nimi souhlasí.

Bavila jste se s kolegy, kteří to už měli za sebou, jak se připravit?

Velmi okrajově. Mám zkrátka jasně promyšlenou strukturu cílů, kterých bychom chtěli dosáhnout.

Nemůžete být tím člověkem, kterého prezident jmenovat nechce, vy?

Přijmu místo ve vládě Petra Fialy s pokorou a plným nasazením, na druhou stranu je potřeba říct, že jsem politik, který nikdy nebojoval za to být členem vlády. Je mi velkou ctí a jsem připravena naplno pracovat, ale toto je opravdu otázka, která pro mě není důležitá. Všichni předsedové koaličních stran v čele s premiérem řekli, že stojí za všemi návrhy, takže to neřeším.

Ve vašem případě asi musíte přesvědčit pana prezidenta hned o dvou věcech – proč má tento post vůbec vzniknout a proč jej máte zastávat právě vy. Tak nejdříve to první, proč vzniklo místo člena vlády pro vědu a výzkum?

Jsme před zásadní ekonomickou transformací. Pořád ještě máme ekonomiku s nízkou přidanou hodnotou, máme ekonomiku, která je energeticky nesmírně náročná, s jednou z nejvyšších energetických náročností na jednotku HDP v Evropě. Musíme projít velmi zásadní transformací, abychom byli konkurenceschopnější. Velmi zjednodušeně, abychom už nebyli montovnou, tak jak ještě pořád částečně zůstáváme. A to je velký úkol.

Tak tohle by mohlo řešit třeba Ministerstvo průmyslu a obchodu…

Dalším důvodem je to, že prostředky na vědu a výzkum jsou v tuto chvíli asi na více ministerstvech. Ta struktura je velmi komplikovaná. Vláda, které záleží na transformaci a podpoře vědy a výzkumu, se rozhodla, že zřídí tuto pozici právě pro lepší koordinaci. Není to o tom, že já bych jakkoliv vstupovala do jednotlivých oblastí vědy a výzkumu. Ale chci vytvářet a podporovat taková opatření, která zlepší podmínky pro naše vědce a ty, kteří například zakládají start-upy.

A teď ta druhá věc. Proč z dohody koaličních stran vypadlo právě vaše jméno? Vy jste se tomuto tématu nikdy intenzivně nevěnovala.

Je naprosto běžné ve všech západních zemích, že politici jdou na to místo, kam jsou v určité situaci posláni. Těžko bychom asi hledali třeba u Ursuly von der Leyenové, že by se dlouhodobě zabývala armádou.

To je takové naše trochu specifikum, že se ptáme, jak je to možné, když jde na zdravotnictví někdo jiný než lékař. Ale politik opravdu nemusí být propojen přímo s tou oblastí, do které je vyslán. Co je důležité, aby měl politické zkušenosti, protože člen vlády hlasuje úplně o všech oblastech toho, co vláda projednává.

Já jsem bývalá členka hospodářského výboru a výboru pro evropské záležitosti, kde jsem se otázkami zabývala také. A připravuji se i tím, že mám za sebou mnoho desítek schůzek s důležitými aktéry, naslouchám jim.

Takže paní předsedkyně TOP 09 prostě za vámi přišla a řekla: Potřebuji pomoct, jdeš do toho? Bylo to tak nějak?

Tak byla to otázka: Přijala bys tuhle pozici v nové vládě? Samozřejmě jsem to nějakou dobu zvažovala, konzultovala s lidmi, které znám v oblasti vědy a výzkumu. Ve chvíli, kdy mi mnozí z nich vyjadřovali podporu, tak jsem to přijala.

Jak si svůj úřad představujete? Sama jste řekla, že je agenda rozhozená po několika ministerstvech. To si stáhnete ty úředníky pod sebe?

Ne, určitě nebudeme budovat žádný nový úřad, který by byl novým ministerstvem pro tuto oblast. Samozřejmě nějaký tým je potřeba vytvořit, ale rozhodně ne nový úřad. Celá tato vláda, má-li obecně uspět, musí spolupracovat jako tým. Zaznělo to z úst pana premiéra na našem neformálním setkání, a to si myslím, že je dobrý předpoklad nejen pro naši úzkou spolupráci v této oblasti, ale i ve všem ostatním.

Pan designovaný premiér se sám dlouhodobě pohyboval na akademické půdě, zkušenosti má obrovské. Jak jste s ním domluvená, abyste si, lidově řečeno, nelezli do zelí?

Já myslím, že pan premiér bude mít tolik práce, priorit a úkolů, že těžko by měl vůbec kapacitu se intenzivně zabývat touto oblastí. Jsme domluveni, že jednou za měsíc to s ním budu konzultovat. Ale věci, které jsem mu navrhovala, vychází z mých konzultací a kontaktů.

Nemohl by tuto vaši koordinační práci, kterou popisujete, zvládnout nějaký úředník na Úřadu vlády? Je opravdu důležité mít pro ni člena vlády?

Ani dnes tam není jeden úředník, je tam tým asi 25 lidí, což bude základ týmu, který budu řídit. Ale jsou tam nové úkoly, které jsem si dala, a cíle, které vychází z našeho programového prohlášení. A mám-li tyto úkoly plnit, jistě tam musí být odpovídající zázemí, byť se budeme maximálně snažit, aby nárůst lidí byl co nejnižší.

Budeme počítat s tím, že tato vláda bude vládnout čtyři roky. Kde je ta mez, kdy si Helena Langšádlová řekne: Mise byla úspěšná.

Chtěla bych vytvořit lepší finanční podmínky, byť vím, že to bude strašně těžké. Budu velice naléhat na to – a pan premiér mi to přislíbil, že nebudou škrty v oblasti vědy a výzkumu. Druhá věc je, abychom dlouhodobě tuto oblast podporovali, protože je to investice do naší budoucnosti.

Dále chci vytvářet podmínky pro lidi a inspirovat se třeba v zahraničí. V posledních týdnech jsem se setkala s mnoha lidmi, třeba i s jedním panem profesorem z Izraele, a mně se ten jejich přístup velmi líbí. Oni si velmi váží lidí v této oblasti a podporují například návraty mladých vědců zpět do Izraele poté, co získají zahraniční zkušenosti. Stejně tak je velmi důležité zejména pro mladé lidi, abychom slaďovali podmínky profesního a rodinného života i v této oblasti.

Je ještě něco, co české vědě chybí?

V tuto chvíli nám chybí legislativní příprava pro vznik spin-offu, to znamená firem, které budou využívat výstupů aplikovaného výzkumu Akademie věd nebo vysokých škol ve spolupráci se soukromým kapitálem. V tuto chvíli to není legislativně ošetřené.

Mluvila jsem s několika lidmi z vysokých škol i Akademie věd, neošetření této oblasti znamená, že někteří jdou do velkého rizika, pokud do takových firem vstupují. Přitom je naprosto zásadní pro celou společnost, aby výstupy aplikovaného výzkumu přešly do praxe. To je v zájmu nás všech.

Co je pro vás zásadní cíl?

Hledat další zdroje.

Takže když se vám za ty 4 roky podaří udržet rozpočet, budete spokojená?

Ráda bych, aby byl vyšší, protože doufám, že se nám podaří alespoň konsolidovat veřejné rozpočty. Ale například máme ještě velké prostory v této oblasti i třeba v podpoře podnikatelů, aby více investovali do vědy a výzkumu. Dnes z té celkové částky 60 procent jde ze soukromých zdrojů.

A potom samozřejmě konkrétní podmínky pro lidi ve vědě. Je to otázka i zapojení žen. My jsme na chvostu Evropy, jen 14 procent žen působí ve vědě a výzkumu.

Dotkla jste se ženského tématu. Říkáte, že je jen 14 procent žen ve vědě a výzkumu…

Je to úplně jedno z nejmenších čísel v Evropě. Samozřejmě je svobodná vůle a rozhodnutí každé ženy, čím se bude zabývat, ale z těch čísel je jasné, že nevyužíváme potenciál. Mezi absolventy vysokých škol je více než polovina žen a pak je tu najednou takový propad.

Mluvila jsem s mnoha ženami, jak je to možné, a ony mi popisovaly situace, kterými musely procházet. Třeba dostaly grant od Grantové agentury na tři roky, mezitím přišlo dítě a ony měly velké problémy projekt úspěšně dokončit.

Vím, že se tím i v oblasti vědy a výzkumu už mnozí zabývají, nejsme na počátku. Mnohé ústavy, instituce a vysoké školy podporují ženy třeba tím, že zřídily dětské skupiny. Určitě se mnohé udělalo, ale to zastoupení je pořád nízké.

Co vám z diskuzí vychází, že by ženy potřebovaly?

Například když dostanou projektové peníze, třeba počítat s tím, že grant mohou přerušit, protože mají rodičovské povinnosti. Ale může se to týkat i mužů, kteří teď častěji zůstávají na rodičovské dovolené.

Druhá věc, kterou chci udělat – a už jsem na tom začala pracovat, je zjistit si, jaké jsou podmínky v zemích, kde je zastoupení žen vyšší. Co vlastně pro ně státy dělají, jaké vytvářejí podmínky pro to, abychom využívali tento potenciál.

Přehled dobrých praxí ze západoevropských univerzit již v roce 2019 zpracovaly socioložky z Akademie věd. Zjednodušeně z toho vychází, že tam, kde sáhli k nějaké formě pozitivní diskriminace, procenta žen ve vědě a ve vyšších akademických funkcích začala stoupat.

Ne, pozitivní diskriminaci nechci. Chci vytvářet podmínky. Důležité je naslouchat zejména mladým ženám a vědkyním, co udělat pro jejich podporu.

Jste v této věci důvěryhodná, když zastupujete politickou stranu, kde sice máte předsedkyni, ale za ní je ve vedení již jen 15 mužů? Je to 1 ku 15.

Je to i na samotných ženách, aby byly aktivní a ucházely se o své pozice. Když jsem byla krajskou předsedkyní, snažila jsem se ženy povzbuzovat, aby šly na kandidátky, a také jsme měli kandidátní listiny, kde na prvních místech byly tři ženy. Důkazem je třeba kolegyně z Poslanecké sněmovny Martina Lisová, která dokonce přeskákala na kandidátce.

A to, že jeden z nominantů na pozici ministra jsem já jako žena, to, že máme Markétu Pekarovou Adamovou jako jednu ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů, je důkazem, že jsme stranou, která je otevřená ženám.

Téma dezinformací nebo tendru na Dukovany opouštíte, nebo si najdete čas v nich nadále aktivně působit?

Mě jako členku vlády bude vždy zajímat, zda naplňujeme kroky uvedené ve strategii boje proti hybridním hrozbám a jestli budujeme odolnější společnost proti těmto novým formám.

V boji za nové Dukovany jste varovala před bezpečnostním rizikem ze strany Ruska a Číny. Měla by věda a výzkum pod vaším vedením směřovat směrem k opatrnosti vůči těmto zemím?

Budu zcela respektovat akademické svobody jednotlivých institucí, ale velmi oceňuji, že některé z nich, třeba Univerzita Karlova, už přijaly svoji politiku podporující vyšší odolnost v této oblasti. Když budu mít příležitost, budu s nimi o tom mluvit a budu je podporovat, aby přijímaly takové politiky, aby jejich prostředí bylo odolnější vůči takovému působení.

Text jsme v 16:10 aktualizovali o vyjádření Heleny Langšádlové po dnešním setkání s prezidentem Zemanem.