„Nejde to, s politikou končíme.“ Chaos vyhání ze Sněmovny poslance s dětmi

„Pro mě je hlavní důvod nepředvídatelnost jednání Sněmovny,“ popisuje poslanec Viktor Vojtko, proč se už v barvách Starostů nebude ucházet o druhé funkční období v dolní komoře.

Šestačtyřicetiletý politik, otec dvou dětí a jeden z expertů STAN na důchodovou reformu se vrátí do své firmy a k výuce na vysoké škole.

„Že je práce poslance časově náročná, s tím jsem samozřejmě počítal. Ale že se nebude dát vůbec nic naplánovat, to ne. Abych neohrozil rodinu, musel jsem tomu dát nějaký konec,“ dodává Vojtko.

A není zdaleka sám, končit z podobných důvodů letos chce řada poslanců z různých stran. Další zase raději odešli do Senátu, kde je jednání alespoň o trochu předvídatelnější.

Poslancům vadí nejen nekonečné obstrukce a noční schůze, ale hlavně to, že se nedodržuje harmonogram jednání. Tedy že se například poslanecký týden, kdy mají zákonodárci pracovat v regionu, změní ve sled mimořádných schůzí v Praze. Zvlášť komplikované je to pro rozvedené rodiče s dětmi ve střídavé péči.

Konec v poslaneckých lavicích oznámila například Martina Ochodnická, poslankyně za TOP 09.

„Nejde o ty hodiny prosezené ve Sněmovně, ale o to, že se harmonogram mění ze dne na den. Z výborového týdne je najednou Sněmovna a výbory se na poslední chvíli přesouvají na osmou ráno. Což je nedůstojné i k expertům, které tam zveme,“ říká jedenačtyřicetiletá poslankyně a matka tří dětí.

V porovnání s minulými volebními obdobími má Sněmovna větší počet mimořádných schůzí, zároveň opozice častěji využívá obstrukčních nástrojů včetně nočního jednání. A situaci komplikuje také to, že jednání vlády se odehrává ve středy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a Sněmovna kvůli tomu často přichází o středeční odpolední hlasování.

Kvůli situaci ve Sněmovně zvažuje odchod i Josef Bernard (STAN) nebo Michal Kohajda (za KDU-ČSL). „Pro nás poslance zdaleka je tento režim neudržitelný. Podle mě není práce poslance o tom věčně sedět v Praze, ale také pracovat v regionu a jezdit tam za lidmi. A to skoro vymizelo. Můžete to dohánět o víkendech, ale člověk by taky rád byl alespoň jeden den v týdnu doma,“ popisuje šumperský poslanec Michal Kohajda.

Už loni ve Sněmovně skončili poslanci Ondřej Lochman (STAN) nebo David Šimek (za KDU-ČSL), kteří přešli do Senátu. „Pro skloubení rodinného života je Senát rozhodně lepší příležitost. Je to tu mnohem předvídatelnější,“ říká Šimek, sedmačtyřicetiletý otec čtyř dětí. „Ta mladší sestava ve Sněmovně se snažila některé věci posouvat, ale s něčím tam pohnout je těžké,“ dodává.

Ondřej Lochman zase popisuje, jak mu ve chvíli, kdy musel rušit desítky schůzek a neměl čas jezdit do regionu, přestala práce ve Sněmovně dávat smysl. „V Senátu můžu být prospěšnější regionu. Věci se tam dají plánovat. A samozřejmě jako otec tří dětí zvažuju, jestli budu alespoň jednou za měsíc vědět, kdy uvidím rodinu,“ říká Lochman.

Končí i lidovecká poslankyně Marie Jílková, která loni také kandidovala do Senátu, ale neúspěšně. A přiznává, že jednou z motivací bylo zůstat v politice a zároveň u toho také někdy vidět vlastní děti.

„Česká společnost volá po tom, že konkrétně žen má být v politice zastoupeno více, v tomhle období se to podařilo, žen je historicky v Parlamentu nejvíc. Ale málo se už soustředíme na to, že se pak ženy a pečující osoby obecně v politice neudrží, protože není možné ji skloubit s normálním životem. Nebo tam vydrží, ale za cenu rozpadu rodiny a ztráty mezilidských vztahů,“ popisuje sedmačtyřicetiletá politička, která má dvě děti.

Jílková s Ochodnickou patří do skupiny poslankyň a poslanců, kteří se v tomto volebním období snažili prosadit změny v jednacím řádu Sněmovny, které by jednání „ukočírovaly“ do předvídatelných mezí. Neuspěli ale ani u vlastních kolegů.

Setkali se s kritikou, že po změnách volají, protože se jim nechce pracovat. „Naopak. My jsme zoufale neefektivní v tom, co občané za své peníze dostanou. Kvalitní zákony se nevytvoří hodinovými proslovy u pultíku, ale prací ve výborech, konzultacemi, mravenčí prací v pozadí,“ říká Jílková. Aktuální režim Sněmovny podle ní jen plýtvá penězi a energií.

Dalším častým argumentem je, že komu režim dolní komory nevyhovuje, nemusí v ní být. A že zkrátka náročná práce poslance není pro každého, například právě pro rodiče. Podle odcházejících poslanců ale má být Parlament odrazem společnosti, aby v něm zaznívaly různé zájmy.

„Jinak nám v rozhodovacím procesu chybí celá jedna generace. Připravujeme se o lidi s jinou životní zkušeností,“ říká Ochodnická.

Jílková s Ochodnickou natočily v tomto týdnu video, kde svůj konec vysvětlují. Vyzývají v něm ženy, aby se přesto nebály do Sněmovny kandidovat a nabízejí jim pomoc. „Vy tady budete místo nás, abyste dokončily, co my jsme nestihly,“ říkají poslankyně.

S iniciativou o změně jednacího řádu Sněmovny bude dál pokračovat například poslankyně Lucie Potůčková (STAN). „Já znovu kandidovat budu, ale jen proto, že už mám děti starší,“ připouští poslankyně.