Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Moc si tohoto ocenění vážím. Jako žena ve vysoké politice jsem se prostě vždy jen snažila dělat to nejlepší, co jsem mohla. Ženy v evropské politice prokazují, že mají schopnosti řídit Evropu a řešit její problémy, potřebují ale podporu,“ okomentovala pro Seznam Zprávy Věra Jourová své čtvrteční ocenění. Převzala ocenění Women of Europe v kategorii žen ve vedoucích politicích funkcích.
Zdůraznila rovněž, že podporu by nyní měly dostat tři ženy, které mají Evropu a její budoucnost v rukou, tedy šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová a předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.
Oficiální vizuální zpracování ocenění Věry Jourové.
Ceny Women of Europe Awards se jako každoročně předávaly v bruselském muzeu BELvue. Letošní devátý ročník měl celkem pět kategorií: Žena u moci, Žena v akci, Žena v podnikání, Mladá žena Evropy, Žena v médiích. Od roku 2016 je společně udělují evropské organizace European Movement International a Women’s Lobby. Jejich cílem je vyzdvihnout přínos žen k prosazování a rozvoji evropských témat a zvýšit zapojení žen do debat o Evropě a její budoucnosti.
Jourová ve své kategorii porazila například starostku polského města Gdaňsk či svoji exkolegyni z Evropské komise Dubravku Šuicovou, která střežila v unijní exekutivě demokracii a demografii.
Jourová nicméně není první Češkou, která toto bruselské ocenění dostala. V roce 2019 se Ženou Evropy stala Johanna Nejedlová, která založila spolek Konsent zabývající se prevencí sexuálního násilí. Letos se snažila probojovat jako lídryně Strany zelených do evropských voleb, klání ale prohrála.
Cesta do vedení univerzity
Jourová skončila své unijní angažmá koncem listopadu, od prvního prosince totiž začala pracovat nová Evropská komise, kde za Česko usedl exministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Komisní židli Jourová nyní vymění za univerzitní post. Ve veřejném prostoru se mluví o tom, že by se dokonce měla stát členkou kolegia rektorky Univerzity Karlovy (UK) Mileny Králíčkové. Definitivní jasno by mělo být ve druhé polovině prosince.
„Bylo mi ctí v Evropě a ve světě reprezentovat český hlas,“ rozloučila se exkomisařka s Bruselem na svém instagramu. Z unijní metropole prý nicméně odchází s pocitem dobře odvedené práce. „Mám vždycky dobrý pocit sama před sebou, když vím, že jsem udělala maximum, co jsem mohla. A to jsme udělala. Nějaká rezervička tam je, tak dvě až tři procenta, kde jsem třeba měla být odvážnější nebo úpornější,“ řekla v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Za svůj „dluh“ považuje prý snad jen to, že se nedotáhl zákaz zlatých pasů pro Rusy. „Každopádně vyloženě nějakého kostlivce ve skříni, který by byl třeba způsoben mojí leností, nemám. Vážně si myslím, že jsem dělala maximum,“ shrnula.
Život mimo politiku
Na život v Česku se bruselská matadorka těší. Zejména na to, že zase bude s rodinou a bude mít pro koho vařit. Po politice prozatím Jourová, která odcházela do Evropské komise v barvách hnutí ANO, nepošilhává. „Jsem dneska persona non grata skoro pro všechny politické síly v Čechách,“ podotkla.
Své členství v ANO ukončila letos na jaře s vysvětlením, že se neslučuje s jejími plány na budoucnost v nestranické akademické sféře.
Jourová byla v letech 2013 a 2014 místopředsedkyní ANO, krátce byla též ministryní pro místní rozvoj ve vládě Bohuslava Sobotky. Eurokomisařkou byla od roku 2014, posledních pět let pak byla i místopředsedkyní Komise.
Ocenění Woman of Europe není první cenou, kterou Jourová za své bruselské působení dostala. V roce 2019 ji americký časopis Time zařadil mezi 100 nejvlivnějších osobností roku.
Jourová se do prestižního výběru dostala jako první Češka v historii.
