Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Český sankční zákon, který byl schválen Sněmovnou a čeká na souhlas Senátu a prezidenta, by mohl ročně dopadnout řádově na desítky osob.
Tak to odhaduje náměstek ministra zahraniční věcí Martin Smolek, který má sankční agendu na starosti. „Odhaduji, že půjde spíše o nízké desítky osob. Nepředstavujte si úplně vysoké počty, uvedl pro Seznam Zprávy.
V první fázi půjde podle něho primárně o osoby z řad Rusů a Bělorusů, kteří v souvislosti s válkou na Ukrajině Putinovu a Lukašenkovu režimu prokazatelně napomáhají. O desítky lidí, na něž ustanovení zákona dopadnou, se podle jeho názoru nejspíše bude jednat už v prvním roce platnosti.
Český sankční zákon má vzor v takzvaném Magnitského zákonu, který byl přijat v USA po smrti ruského právníka Sergeje Magnitského. Tato právní norma v USA už deset let umožňuje trestat zmrazením majetku a vízovými sankcemi ruské činitele odpovědné za porušování lidských práv.
Český zákon bude mít obecnou platnost. V dalších letech se tak podle Smolka může pozornost české diplomacie v závislosti na zahraniční politice otočit i k jiným státům porušujícím mezinárodní právo či lidská práva, případně narušujícím mír ve světě. Jak řekl, v tradici demokratického Česka by mohlo jít třeba o komunistickou Kubu.
Nestačí, že je někdo bohatý
Česko zatím na rozdíl od mnoha evropských zemí žádný takový zákon nemá. Nově schvalovaná norma upravuje, jak lze hledat kandidáty na sankční seznam EU, a zároveň dává možnost, jak je zařadit na vnitrostátní sankční seznam. Ten povede právě Ministerstvo zahraničních věcí (na jeho internetových stránkách bude zveřejněn). Každý návrh ministerstva musí schválit vláda, jež podle zákona rozhoduje třeba i o vyřazení ze seznamu.
Subjekty, kterým může být zmrazen majetek či omezeno cestování, mohou proti zařazení podat námitku, případně se bránit i soudně.
V první fázi se uplatňování „omezujících opatření“ bude zjevně týkat právě Rusů a Bělorusů, kteří svým jednáním napomáhají válce na Ukrajině. „My ale budeme muset prokázat, že ty osoby jsou na ruský a běloruský režim napojeny,“ uvedl náměstek Smolek s tím, že nestačí jen to, že je někdo bohatý Rus a má u nás firmy, peníze či nemovitosti.
Celé sankční problematice se má nově věnovat speciální oddělení ministerstva a také meziresortní komise v čele s šéfem bezpečnostní sekce resortu zahraničních věcí Martinem Povejšilem. Do toho, koho na seznam zařadit, budou podle Smolka promlouvat i tajné služby a Finanční analytický úřad.
Konkrétní jména za seznamu budou zveřejněna, až je kabinet projedná v důvěrném režimu.
Pokud vláda návrh ministerstva zahraničí odsouhlasí, bude Česko podle Martina Smolka v prvé řadě usilovat o to, aby se kandidáti podporující Putinův a Lukašenkův režim (případně jiné podobné režimy) dostali na sankční seznam EU. „To je ta základní cesta, my se musíme snažit o zápis na unijní, tedy nadnárodní sankční seznam,“ zdůrazňuje Smolek.
Na vnitrostátní sankční seznam budou zapsány jen ty osoby, které unijním sítem propadnou. „Pokud Evropská unie do jednoho měsíce český návrh nepřijme, bude navržená osoba zapsána na vnitrostátní sankční seznam,“ uvedl také náměstek Smolek.
Jako ideální stav by viděl, kdyby na seznam EU byly zapsány všechny české návrhy. Na evropském seznamu je v souvislosti s konfliktem na Ukrajině zapsáno přes 1 200 fyzických osob a vedle toho více než stovka právnických.
Podle náměstka Smolka už některé konkrétní návrhy, koho na seznam napsat, existují. Prozradit je náměstek z výše popsaných důvodů nechce.
Česká média včetně Seznam Zpráv už na některé osoby z Putinova okruhu upozornily. Jde například o podnikatele Vladimira Jevtušenkovova, oligarchu, který stojí za multioborovým konglomerátem AFK Sistema. V Česku ovládá karlovarský hotelový komplex Savoy Westend či přes blízké osoby továrnu na elektrosoučástky NVision Czech Republic ve Voticích na Benešovsku. Na seznamu EU Jevtušenkov stále není, ačkoliv byl spolu s dalšími oligarchy v den vypuknutí války u Putina v Kremlu.
Dalším takovým příkladem může být třeba rusko-řecký multimiliardář a bývalý ruský poslanec za Jednotné Rusko Ivan Savvidis, který je nadále veden v jednom z poradních orgánů Vladimira Putina. V Česku přes svou manželku vlastní firmu Atlantis-Pak Service, která ve Slaném vyrábí potravinářské obaly.
