Česko posílí vztahy se Saúdy. Kvůli ceně ropy a expanzi Ruska s Čínou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Předvídatelná politika ropných dodávek či rozpínání Ruska a Číny ve světě. To jsou hlavní důvody, proč Česká republika a další evropské státy po chladnějším období nyní posilují vztahy se Saúdskou Arábií.

Vedle politicko-bezpečnostních zájmů mají Češi zájem rovněž o investice v oblastech zdravotnictví, léčebného lázeňství, IT technologií či zelené energetiky.

Saúdové navíc plánují masivní finanční podporu do rozvoje alternativních zdrojů energie.

„Aktuálně ministerstvo zahraničí připravuje turné českých výrobců techniky pro vědu a výzkum po saúdských univerzitách. V jednání se Saúdskou Arábií je rovněž další mezivládní jednání, jehož by se vedle ministerstev zahraničí mohli účastnit i zástupci dalších rezortů klíčových pro rozvoj spolupráce ve výše uvedených oblastech,“ řekl Seznam Zprávám náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák (ODS).

Ruská válka na Ukrajině způsobila nestabilitu v cenách a dodávkách strategických surovin, jako jsou zemní plyn a ropa.

Podle náměstka Kozáka jsou saúdskoarabské zdroje ropy důležité nejen pro celou EU, ale čím dál víc i pro region střední Evropy. Připomeňme, že Saúdové patří vedle USA a Ruska k největším světovým producentům ropy (s více jak 10 miliony barelů za den).

„Význam světového ropného trhu pro naši energetickou bezpečnost a role Saúdské Arábie v něm jsou pochopitelně nadále natolik centrální, že nemohou nebýt jedním z klíčových témat našeho bilaterálního dialogu. Na řešení globálních otázek regulace cen ropy skrze objem produkce participuje Česko hlavně skrze svou účast na společné diplomacii EU, registrujeme však, že Saúdská Arábie posiluje i svou pozici na mapě energetické infrastruktury střední Evropy – viz letošní obchodní dohoda saúdské státní ropné společnosti Aramco s polskou společností PKN Orlen,“ popsal náměstek ministra zahraničí.

Za důležitou označuje spolupráci se Saúdy i zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška z ministerstva zahraničí. „Saúdská Arábie je největším producentem ropy ma světě. EU si dala za cíl zbavit se do roku 2027 ruské ropy. Řešení bude nepochybně zahrnovat i vyšší dodávky saúdské ropy do Evropy,“ řekl Seznam Zprávám.

Ekonomická diplomacie ministerstva zahraničí podpořila na přelomu letošního května a června rozvoj praktické sektorové spolupráce uspořádáním investičního fóra pro zástupce suverénních investičních fondů ze zemí Perského zálivu. Saúdové na fórum vyslali nejpočetnější delegaci.

K zemím v Perském zálivu upnuli čeští politici pozornost zejména po vypuknutí ruské války na Ukrajině. Užší spolupráce již probíhá s Katarem, jednání proběhla i ve Spojených Arabských Emirátech a zájem projevili Češi i o ložiska zemního plynu v Ománu.

Vztahy Západu se Saúdskou Arábií byly v útlumu od roku 2018, kdy byl na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu brutálně zavražděn novinář kritizující saúdské politiky Džamál Chášakdží.

Americké tajné služby a OSN zodpovědnost za vraždu přisuzovaly vysoce postaveným činitelům režimu v Rijádu, včetně saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána. Vlivný politik taková nařčení od začátku odmítá.

V posledních měsících se však vztahy Západu se Saúdskou Arábií opět oteplují. V červenci navštívil bin Salmána americký prezident Joe Biden, saúdský mocnář následně zavítal do Paříže za francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Zájem o bližší spolupráci se státy Zálivu a konkrétně Saúdskou Arábií je nyní patrný v rámci celé Evropské unie, která letos v květnu představila vizi „strategického partnerství“ EU-GCC.

„K posílení spolupráce se zeměmi Zálivu se intenzivně vracejí také USA. Důvody jsou politicko-bezpečnostní a ekonomické. V první řadě je to pochopitelně zájem na předvídatelné politice těžby ropy a zároveň potřeba čelit agresivní geopolitické expanzi Ruska a Číny, v regionálním měřítku pak i Íránu, což je významným sdíleným zájmem se SA,“ uvedl náměstek Kozák.

Podle něho ve vztahu k Rijádu zeslábly dosavadní překážky. „Saúdská Arábie v posledních letech posílila mezinárodní spolupráci na boji proti náboženskému extremismu, aktivně se zapojuje do diplomatického řešení konfliktů v regionu a přiklonila se k mírové koexistenci s Izraelem. Tichý souhlas Saúdů byl nepochybně klíčový pro uzavření normalizačních dohod s Izraelem ze strany Spojených arabských emirátů a Bahrajnu,“ dodal.

Dokladem posilování česko-saúdských politických vztahů má být i červencová návštěva náměstka saúdského ministra zahraničí Walida Khereijiho, který se v Praze setkal se svým protějškem Martinem Dvořákem (STAN).

Debata o dodržování lidských práv v Saúdské Arábii je podle jeho kolegy Kozáka dlouhodobější záležitostí.

„Lidským právům v SA se věnujeme nejen z principiálních důvodů – je zřejmé, že i našemu úsilí o celkové posilování politických, kulturních a obchodních vazeb mezi Evropou a Zálivem by rostoucí porozumění v této oblasti významně napomohlo. Chápeme však tento úkol jako věc dlouhodobého, trpělivého dialogu – a také přirozeného vnitřního vývoje zálivových společností a potřeb vyvolaných jejich modernizačními ambicemi. Právě v Saúdské Arábii došlo v posledních letech v této souvislosti k významným dílčím zlepšením právního postavení žen,“ uvedl náměstek Kozák.

Vražda saúdského novináře v Istanbulu vyvolala vlnu nevole, ze které by si saúdský režim měl vzít do budoucna ponaučení. „Na základě našich rozhovorů věříme, že saúdská strana chápe dopad, jenž tento šokující incident měl na mezinárodní veřejné mínění, a že zajistí, aby se již nikdy neopakoval,“ dodal Kozák.