Článek
Česko zařadilo kvůli ruskému útoku na Ukrajinu na vnitrostátní sankční seznam první jméno. Vláda schválila, že jím bude moskevský patriarcha Kirill.
Znamená to pro patriarchu například zákaz vstupu do Česka nebo zmrazení případného majetku v zemi.
Speciální sankční zákon, který zařazení na seznam umožňuje, platí teprve od letošního roku. Česku umožňuje vůči konkrétním osobám (právnickým i fyzickým) přijmout tzv. vnitrostátní omezující opatření – zablokovat jim majetek a zakázat jim vstup na území ČR.
Osobu moskevského patriarchy navrhla na národní seznam vláda proto, že země Evropské unie jej kvůli nesouhlasu Maďarska nemohly na unijní seznam uvést. Sankční opatření na úrovni Evropské unie přitom mají prioritu.
O tom, kdo bude na národní seznam zařazen, rozhoduje vždy v utajeném režimu vláda na návrh Ministerstva zahraničních věcí. Obdobným způsobem může být někdo ze seznamu vyškrtnut.
Jak už dříve představitelé české diplomacie zdůraznili, klíčové je, aby takové zařazení bylo v zahraničněpolitickém a bezpečnostním zájmu Česka. Musí být řádně zdůvodněno a musí být i splněna podmínka urgence, kdy už nelze vyčkávat, až bude dotyčný člověk nebo firma zařazen na obdobný „velký“ seznam Evropské unie.
V souvislosti se sankčním režimem přijatým v EU kvůli válce na Ukrajině bylo na evropský seznam zapsáno v několika vlnách už kolem dvou tisíc lidí a dvě stovky firem. Vesměs z Ruska.
Nestačí přitom, že nějaký bohatý Rus má v Česku majetek. Je třeba prokázat, že je dotyčný subjekt nějak spoluzodpovědný za destabilizaci Ukrajiny a anexi části jejího území, případně nelegitimní jednání Putinova režimu aktivně podporuje, nebo z něho má osobní prospěch.
Celé problematice se na Ministerstvu zahraničních věcí věnuje nově zřízené oddělení sankční politiky a také meziresortní komise v čele s šéfem bezpečnostní sekce resortu zahraničních věcí Martinem Povejšilem. Do toho, koho na seznam zařadit, promlouvají i tajné služby a Finanční analytický úřad.
Jak už na konci loňského roku pro Seznam Zprávy uvedl náměstek ministra zahraničí Martin Smolek, Česko bude vždy v prvé řadě usilovat o to, aby se kandidáti podporující Putinův režim (případně jiné podobné režimy odporující mezinárodnímu právu) dostali na sankční seznam EU. „To je ta základní cesta, my se musíme snažit o zápis na unijní, tedy nadnárodní sankční seznam,“ zdůraznil Smolek.
Na vnitrostátní sankční seznam mají být zapisovány jen ty osoby, které unijním sítem propadnou. „Pokud Evropská unie do jednoho měsíce český návrh nepřijme, bude navržená osoba zapsána na vnitrostátní sankční seznam,“ uvedl také náměstek Smolek. Když bude někdo na seznam EU dopsán dodatečně, z českého bude vyškrtnut.
Důležité také je, že každá osoba, která se na českém sankčním seznamu ocitne, má možnost se proti tomu bránit. I před soudem.
