Česko „trpí“ Visegrádskou čtyřku kvůli fondu. Peníze posílal i na Ukrajinu

K pětadvacetinám, které zmiňovaný fond letos slaví, si nadělil nejen nové logo, ale i plnější kasu. Do roku 2024 byl roční rozpočet fondu deset milionů euro (více než čtvrt miliardy korun), každá členská země tak rovným dílem přispěla po 2,5 milionech euro. Od ledna je ale kasa o milion eur bohatší. Zvýšení přitom iniciovalo Česko, potvrdil redakci ministr zahraničí Jan Lipavský (nestraník).

„Bylo to české předsednictví V4, kterému se podařilo dojednat navýšení příspěvku na aktivity Visegradského fondu,“ uvedl s tím, že krok inicioval tehdejší ředitel Visegrádského fondu Petr Mareš. „Schválili jsme jej s ministry zahraničí loni v Černínském paláci a poté to projednali také prezidenti,“ dodal Lipavský. Češi tak letos stejně jako Slováci, Poláci a Maďaři pošlou do fondu 2,75 milionu eur, tedy bezmála sedmdesát milionů korun.

Z fondu jsou pak placeny nejen granty na regionální spolupráci, rozvoj občanské společnosti či vzdělávací projekty, ale část peněz také míří na ukrajinské projekty. Přitom právě dění na Ukrajině, která čelí ruské agresi, štěpí Visegrádskou čtyřku na dva tábory.

Jeden blok tvoří Praha s Varšavou, které jasně stojí na straně Ukrajiny, druhý představuje Budapešť s Bratislavou, jejichž vládnoucí politici udržují kontakty s Ruskem a ukrajinskými představiteli. „Visegrádský fond alokoval prostředky na projekty na Ukrajině poté, co začala plnohodnotná ruská invaze. Takže byť se členské státy V4 přou o Ukrajinu, ze společného fondu peníze uvolnily,“ uvedla pro Seznam Zprávy Pavlína Janebová, šéfka výzkumu v Asociaci pro mezinárodní otázky.

Podle někdejšího šéfa fondu Petra Mareše plynul hned v prvním roce války na podpůrné ukrajinské projekty milion eur, podpora pokračovala i v dalších letech. Jednalo se zejména o humanitární projekty, podporu uprchlíků a podobně. Co bude fond na Ukrajině financovat letos, zatím není jisté.

„V roce 2025 bude Visegrádský fond podporovat širokou škálu projektů, včetně projektů zaměřených na podporu společných hodnot, dobrovolnictví v regionu V4 a hospodaření s vodními zdroji. Stejně jako programy akademické mobility a umělecké rezidence,“ řekla Seznam Zprávám nová ředitelka fondu Linda Kapustová Helbichová, Slovenka, která po tradiční tříleté rotaci Mareše vystřídala.

Chybět podle ní nebudou ani projekty zahrnující spolupráci s partnery mimo země V4, například se Západobalkánským fondem v Tiraně. Jedná se o společný program pro výzkumné pracovníky, lektory a vědce ze zemí V4 a západního Balkánu. Na ty by se mohly částečně využít i jihokorejské peníze.

Kromě příspěvků jednotlivých zemí V4 totiž využívá Visegrádský fond i další zdroje financování, například příspěvky od externích dárců. „V současné době se jedná o finanční podporu Korejské republiky (Jižní Korea, pozn. red.) ve výši pět set tisíc eur, která je prioritně určena na projekty v oblasti demokratizace, usmíření, svobody, bezpečnosti a podpory míru v zemích Východního partnerství a západního Balkánu,“ doplnila ředitelka fondu.

Podporu z fondu vloni dostal Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, na kterém se mimo jiné uváděl i snímek Válečný zpravodaj představující práci českého novináře pokrývajícího válku na Ukrajině Martina Dorazína. Podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského je právě podpora Ji.hlavy příkladem úspěšného projektu. „Tím je i projekt v Pražském planetáriu pro popularizaci vesmírného výzkumu zaměřený na středoškolské učitele a na to, jak toto téma atraktivní formou zprostředkovat studentům,“ poznamenal ministr.

Byť Visegrádský fond stojí mimo vysokou politickou hru, už i do něj se začínají politické neshody promítat. Podle diplomatického zdroje redakce v poslední době údajně Slovensko a Maďarsko zablokovaly projekty některých organizací, ve kterých působí političtí oponenti aktuálních vlád. O jaké organizace jde, se redakce oficiálně nedozvěděla, mohlo by se ale jednat o ty, které jsou napojeny na amerického finančníka maďarského původu George Sorose. Ten je soustavným terčem kritiky jak Fica, tak maďarského premiéra Viktora Orbána.

„Každopádně projekty, které se tváří moc progresivisticky, čeká stopka. Jelikož v mnoha případech platí pravidlo, že odsouhlasit to musí tři státy, Slovensko a Maďarsko to mají páku zablokovat. A pokud po podzimních volbách dojde ke změně české vlády, zůstane Polsko zcela osamoceno,“ dodal zdroj, který si nepřál zveřejnit jméno.

I přes problémy, které V4 přinášejí odlišné pohledy na zahraničněpolitické dění, si krach Visegrádského fondu nikdo z oslovených českých politiků nepřeje. A dokonce ani ti, kteří samotné V4 nefandí. „Visegrádský fond má kromě názvu a geografického zaměření jen pramálo společného s V4. Jeho zaměření na podporu občanské společnosti a spolupráce mezi sousedními zeměmi rozhodně smysl má, dnes o to víc s ohledem na to, jak se vyvíjí situace v Evropě a ve světě. Jiná otázka je, zda a jak dlouho se budou vlády zemí V4 ochotny podílet na financování jeho aktivit,“ sdělil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Obdobně se vyjádřila i šéfka Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, podle níž má fond, i přes současnou situaci ve V4, svůj význam. „A v současnosti možná jediný hmatatelný. Fond totiž v principu funguje nezávisle na politické situaci a podporuje konkrétní projekty občanské společnosti, kultury a vzdělávání. Dobrým příkladem je podpora projektů na Ukrajině, což ukazuje, že fond má širší záběr,“ uvedla.

Co se týče české scény, fond nebyl nikdy terčem kritiky ani ODS či lidovců. Pokud jde o nynější opoziční strany, ty středoevropské aktivity, v nichž figurují vlády Roberta Fica a Viktora Orbána, blokovat nebudou. Lídr hnutí ANO Andrej Babiš se už nechal slyšet, že utlumené vztahy s Bratislavou i Budapeští oživí. Už minulý týden například v Praze jednal s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem.

„Pokud by se po podzimních sněmovních volbách dostal k vládě Andrej Babiš, umím si představit, že by v souvislosti s Visegrádem byly titulky ve smyslu V3+1. Důvod ke zrušení by to ale nebyl,“ podotkla zahraničněpolitická analytička Pavlína Janebová. Visegrád podle ní není jen o politice, je o spolužití v jednom regionu. „Je to náš prostor, musíme ho nějakým způsobem kultivovat i po občanské rovině. Právě k tomu napomáhá Visegrádský fond,“ shrnula.

Izolace se nicméně Polsko neobává, pojistilo se totiž jinde. Spolupráci už si vyjednává se severskými státy, s nimž ho pojí Balt.