Rok od bratrského rozchodu. Česko-slovenské vztahy nemusí narovnat ani volby

Přesně před rokem se vztahy mezi českým a slovenským premiérem vyhrotily natolik, že Petr Fiala ukončil pravidelná setkávání s vládou Roberta Fica. Důvodem byl diametrálně odlišný postoj k Rusku, které česká strana považuje za nepřítele a agresora. Slovenští vládní politici mají jiný názor, podle Fica se česká vláda rozhodla ohrozit slovensko-české vztahy jen proto, že má zájem podporovat válku na Ukrajině, zatímco on mluví o míru.

Kam se za 12 měsíců vztahy posunuly?

Seznam Zprávy oslovily všechny zainteresované strany včetně opozic, do uzávěrky se neozval pouze slovenský premiér, podle jeho měsíc starého vyjádření, kdy kritizoval české politiky a média za údajné vměšování se do slovenských vnitropolitických záležitostí, to ale vypadá, že negativní postoj k Fialově vládě nezměnil. Podobně je na tom i česká strana.

„Se Slovenskem máme historicky silné vazby, ať už jde o propojení rodin, přátelských vazeb nebo zde slovenští občané našli nové místo pro život. Naše vlády se ale v bezpečnostních a dalších otázkách liší natolik, že jsem stále přesvědčen, že formát mezivládních konzultací není v této době na místě a ničemu by nepomohl, přestože se například na ministerské úrovni kolegové pravidelně setkávají. Vývoj nám dal za pravdu,“ říká pro SZ Petr Fiala.

Podle českého premiéra jsou obvinění ze strany jeho slovenského protějšku absurdní. Fiala také před časem tvrdil, že se s Ficem neformálně potkal na summitu EU v Belgii a vůči jeho útokům se ohradil, Fico to ale následně popřel.

Dobré vztahy chce narovnat jiný rodilý Slovák, Andrej Babiš. On i ostatní členové hnutí ANO se nechali opakovaně slyšet, že v případě vítězství ve sněmovních volbách konzultace a s nimi i dobré politické vztahy se Slováky okamžitě obnoví.

„Pokud hnutí ANO nevidí evidentní rozdíly mezi zahraniční politikou České republiky a zahraniční politikou Slovenska, pak mě to mrzí. A budu dělat vše proto, aby se tato skupina k vedení naší země nevrátila,“ doplňuje Fiala.

Babiš je nicméně favoritem na příštího českého premiéra, hnutí ANO dlouhodobě vede ve všech průzkumech a jeho předseda dokonce hovoří o snu sestavit jednobarevnou vládu. Podle Babiše jsou nyní vztahy se Slovenskem historicky nejhorší. Kdo za to podle něj může, je evidentní.

„Zrušení mezivládních konzultací ukázalo, že česká vláda vůbec netuší, co to znamená diplomacie. Stále máme se Slovenskem desítky společných témat, a hlavně společných zájmů, za které můžeme třeba společně bojovat v Evropě. Premiér Fiala a jeho vláda se ale chovají tak, jako kdyby existovala jedině Ukrajina a o ničem jiném se nemohli se Slováky bavit. To je přece absolutní nesmysl,“ sděluje pro SZ Babiš.

Slovenskou vládu a její „výlety“ do Moskvy nebo slova politiků strany Směr o vystoupení Slovenska z EU Babiš jako potenciální riziko nevidí.

„Fialova vláda má neustálou potřebu slovenskou vládu a slovenské občany mistrovat a školit. Zřejmě si nevšimli, že tam proběhly demokratické volby a slovenský premiér má mnohem vyšší důvěru svých občanů, než má pan Fiala v Česku,“ dodává Babiš.

Seznam Zprávy oslovily také lídra slovenské opozice Michala Šimečku ze strany Progresivní Slovensko, který kvůli příklonu současné slovenské vlády k Rusku usiluje o předčasné volby. Fico se podle Šimečky stává rizikem pro samotnou existenci Slovenska v evropském demokratickém prostoru.

„Fico nás dostává do ruské sféry vlivu a přitakává Putinovi, který má naši zemi na nepřátelském seznamu. Nejsme kvůli tomu u jednacího stolu, když se mluví o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Místo toho si předseda vlády natáčí videa, kde připouští odchod z EU, útočí na naše spojence a šíří ruskou propagandu. Bezprostředně tím ohrožuje bezpečnost Slovenska,“ říká pro SZ Šimečka.

Předseda nejsilnější slovenské opoziční strany, kterého Fiala mimochodem jen pár dní po ukončení konzultací s Ficovou vládou pozval na návštěvu do Prahy, nicméně stále vidí Česko jako nejsilnějšího slovenského partnera.

„Vztahy mezi našimi zeměmi musí zůstat dobré a výjimečné,“ přeje si Šimečka.

Navzdory zamrznutí vztahů mezi Prahou a Bratislavou se na jiných úrovních politici setkávají dál. Tento týden se například setkali prezidenti obou zemí. Petr Pavel se se slovenským protějškem Peterem Pellegrinim shodli, že vztahy mezi zeměmi by neměla negativně ovlivnit rozdílnost pohledů a názorů na zahraniční a bezpečnostní politiku.

Podle expertů oslovených Seznam Zprávami to ale půjde těžko. Vztahy nebyly takto vyhrocené od 90. let minulého století. „V nultých a desátých letech k tomu přispívalo i to, že oba státy měly poměrně shodné cíle a priority vzhledem k relativně stabilnímu politickému a hospodářskému vývoji v Evropě. To se změnilo v důsledku narůstajících krizí ve dvacátých letech, včetně ruské invaze na Ukrajinu,“ vysvětluje Daniel Šitera z Ústavu mezinárodních vztahů.

Podle experta dochází celosvětově k polarizaci až na binární rovině. Státy jsou buď „přítel“, či „nepřítel“, „populista“, nebo „antipopulista“ a podobně. Tento trend se podle Šitery nevyhnul ani česko-slovenským vztahům.

„Změnu ve vztazích mezi oběma zeměmi by hypoteticky mohl vyvolat už jen pád vlády a její výměna v jedné z nich,“ míní Šitera.

Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky budou česko-slovenské vztahy jedním z témat kampaně před podzimními sněmovními volbami. Navzdory proklamacím hnutí ANO o okamžité obnově mezivládních konzultací nemusí být podle odborníka návrat k dřívější atmosféře mezi státy tak jednoduchý.

„Slovensko se nyní od Česka odlišuje v těch naprosto základních otázkách, jako je vztah k Ukrajině, ale také k EU či NATO. Tohle prostě v českém kontextu nemůže fungovat. Neumím si představit vesmír, ve kterém český premiér nebo prezident v příštích letech odlétají do Moskvy jednat o plynu,“ přibližuje Havlíček.

Rozkol mezi spřátelenými státy není podle Havlíčka v historii ničím výjimečným. A právě příklady z minulosti mohou naznačit, jestli se oba státy ve střednědobé budoucnosti opět spřátelí. Podle experta takové rozkoly rozhodně nemusí dopadat dobře.

„Podívejme se na příklad Moldavska a Rumunska. Tyto státy byly historicky součástí jednoho územního celku, je tam velká míra překryvu rumunských politiků do moldavské scény a vztahy jsou mírně řečeno komplikované,“ konstatuje Havlíček.

A jak na neshody mezi politickými elitami reaguje česká a slovenská společnost? Podle slovenského sociologa Michala Vašečky není situace příjemná jak pro Čechy, tak pro Slováky. Zásadní je podle něj postoj české vlády, která tu slovenskou považuje za bezpečnostní riziko.

S tím podle sociologa část slovenských občanů souhlasí. Ti, kdo fandí Ficovi, přijímají argumenty slovenského premiéra, rozkol ale nijak zásadně neprožívají. „Téma zhoršených vztahů je pociťováno jako vážné téma výrazně více v Česku než na Slovensku,“ vysvětluje Vašečka.

Mnozí lidé na Slovensku, kteří nejsou příznivci vlády Roberta Fica, vnímají podle sociologa jeho výpovědi na adresu Česka jako urážlivé a hulvátské. A jelikož s tím mají zkušenost –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ takto se podle něj vláda Roberta Fica chová k vlastním občanům –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mají plné pochopení pro politiku současné české vlády.

„Současné Slovensko se v různých směrech stalo zemí přinášející pro Česko rizika, která by měla ve zvýšené míře sledovat Bezpečnostní informační služba i Vojenské zpravodajství,“ uzavírá Vašečka.