Poslanci se vrátili ke zvýšení svých platů. Řadě zemí se výdělky ani neblíží

Českem dlouhodobě hýbou platy politiků. Opakovaně se v Poslanecké sněmovně odehrává emotivní debata o tom, za kolik peněz by poslanci měli vykonávat svůj mandát. Neustálé zmrazování platů a jejich následné rozmrazování, a tím tedy i způsobené skokové nárůsty, dráždí voliče.

Znovu v pátek se poslanci vrátili k závěrečné debatě a hlasování o platech politiků. A schválili zvyšování. Plat řadového zákonodárce by se měl letos zvýšit o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) prosazoval, aby se maximální meziroční nárůst platu zastropoval na pěti procentech, což nakonec rovněž Sněmovna odhlasovala.

„Platy politiků je nejzajímavější téma pro lidi s nižším příjmem, pro opoziční voliče i seniory. Nemají takový přehled o platech a považují platy politiků za příliš vysoké. Když se ale podíváme třeba na management firem, tak politici nemají nadprůměrné výdělky,“ popisuje politolog Jakub Lysek z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci.

Na zjištění Seznam Zpráv přikyvuje s tím, že jej průměrná výše odměň poslanců oproti jejich evropským protějškům nepřekvapuje.

Seznam Zprávy vybraly pro porovnání 12 zemí z nejbližšího okolí České republiky, z bohatších severských a západních oblastí, i země na jih od Česka.

Základní platy poslanců redakce porovnala s posledními zveřejněnými daty průměrné mzdy. K platům jsme poté připočítali i dohledatelné paušální náhrady v jednotlivých zemích a tuto částku jsme opět porovnali s průměrnou mzdou.

Z obou tabulek vyplývá, že Česko se řadí k průměru porovnávaných zemí. Není nijak zřejmé, že by byly platy i s náhradami výrazně nad průměrem evropských států.

Nižší průměry mají severské země (Dánsko, Finsko), vyšší pak Slovensko, Polsko a rekordmanem je Maďarsko (s ohledem na maximální výši náhrad, viz níže).

Jak upozorňuje Marie Zámečníková z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity, právě náhrady u výše platů hrají zásadní roli. „Například v Německu je téměř nemáte. Poslanci mají nárok na fixní částku, zatímco český systém je velmi nepřehledný,“ popisuje.

Poslanci Německého spolkového sněmu mají nárok na 5349 eur měsíčně (135 tisíc korun). Tato nezdaněná částka slouží k pokrytí výdajů spojených s výkonem mandátu i provozem kanceláře. Platí si z toho i cesty s výjimkou těch pracovních, které proplácí sněm. Zároveň ale cesty vlakem mají zdarma.

V českém systému –⁠⁠⁠ obdobně je to například v Rakousku nebo Slovinsku –⁠⁠⁠ jsou náhrady na dopravu odpočítány podle vzdálenosti.

Je ale nutné zmínit, že do nominální hodnoty náhrad nejsou u některých států započítány náklady na dopravu, protože ji poslanci a poslankyně mají zdarma. To je příklad třeba Polska nebo Itálie, kde zákonodárci neplatí ani lety. Dánové zase mají zaplacený vlak, autobus i metro v Kodani.

Česká vláda zrušila cestování zdarma v roce 2010. Poslancům ale zůstala řada dalších výhod. Třeba příspěvek na ubytování a pronájem regionální kanceláře. Maximální výše těchto náhrad ale není tak štědrá jako u maďarských sousedů. Ti mohou čerpat příspěvek na byt až 600 tisíc forintů (37 tisíc korun), milion forintů (61 tisíc korun) na provoz kanceláře a 2,6 milionu forintů (160 tisíc korun) na asistenty a poradce. Je ale nutné zmínit, že například příspěvek na byt je maximální hodnotou, nikoli paušální.

Vzhledem k složitému systému náhrad je proto u Maďarska započítaná jen jejich část. Přesto ale maďarští kolegové výrazně převyšují ostatní zákonodárce. Podle nezávislého serveru Átlátszó se má dobře i maďarský premiér Viktor Orbán, který je v přepočtu na průměrný hrubý roční plat nejlépe vydělávajícím předsedou vlády v Evropské unii.

Poměrně štědrá je na náhradách i Francie. Poslanci a poslankyně Národního shromáždění mají na reprezentaci a kancelář 5953 euro (150 tisíc korun) a k tomu kredit 11 118 eur (280 tisíc korun) až na pět asistentů.

Zajímavostí je i opatření v Polsku. Pokud si totiž poslanec nebo poslankyně ponechá svůj původní výdělek, nemá právo na poslanecký plat. I toto opatření se ale dá s ohledem na mimořádnou životní situaci politika obejít a alespoň podle polského tabloidu Fakt k tomuto řešení sahají i majetnější poslanci.

Finsko zase nemá jednotný plat pro poslance. Zvyšuje se totiž podle „odsloužených“ let. Základní plat začíná na 7137 eurech (180 tisíc korun). Po čtyřech letech roste na 7494 euro (190 tisíc korun) a po 12 letech 7993 euro (200 tisíc korun).

V Itálii jsou sice náhrady nominálně velmi vysoké (10 tisíc eur, 250 tisíc korun), ale reálně jsou o pět tisíc eur nižší kvůli různým odvodům i daním. Poslanci a poslankyně navíc musí měsíčně odvádět 526 eur (13 tisíc korun) do speciálního fondu zdravotního pojištění.

Italským zástupcům občanů se navíc strhává z náhrad částka 207 eur (5200 korun) za každý den, kdy politik či politička chybí v parlamentu při hlasování. Nepočítá se tam omluvenka z důvodu nemoci, nebo pokud vykonává svou institucionální povinnost, kterou ale musí schválit vedoucí dolní komory.

Data ohledně výdělků poslanců a poslankyň ale nezachycují úplný obraz. V každé zemi je totiž jiný systém finančního ohodnocení dalších parlamentních rolí. „Český systém dále znepřehledňují příplatky za vedení různých výborů i podvýborů. To třeba v Německu v zásadě absentuje,“ říká Marie Zámečníková z Masarykovy univerzity.

Předseda či předsedkyně výboru si v Česku vydělá o 41 700 korun více. Třeba na Slovensku je tato částka výrazně nižší: 166 euro (4200 korun).