Článek
Česko navrhuje Evropské unii omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) celá řada špionážních aktivit probíhá pod diplomatickým krytím, což je veřejně známým faktem. Vyjádření šéfa diplomacie ČTK poskytl mluvčí ministerstva Daniel Drake. O českém návrhu předtím informoval list Financial Times (FT).
„Mohu potvrdit, že takový návrh existuje. Jednání nejsou uzavřena, takže nemohu sdělovat detaily. Myslím, že kolegové z evropských zemí rozumí tomu, že špionážní aktivity znamenají riziko, a je veřejně známým faktem, že celá řada špionážních aktivit probíhá pod diplomatickým krytím,“ uvedl Lipavský.
Po ruské invazi na Ukrajinu mnoho zemí vypovědělo část ruských diplomatů. Česko k takovému kroku přistoupilo i dříve kvůli kauze Vrbětice. Na ruském velvyslanectví v Praze aktuálně působí šest diplomatů.
Ruští diplomaté se ale mohou volně pohybovat v 24 z 27 členských zemí EU, stejně jako ve Švýcarsku, v Norsku a na Islandu, jak upozornil FT.
Kauza Vrbětice
V dubnu 2021 zveřejnil tehdejší premiér Andrej Babiš, že podle českého vyšetřování stáli za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 agenti ruské vojenské rozvědky (GRU). Mělo jít o stejné agenty, kteří otrávili ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala v anglickém Salisbury v roce 2018.
V reakci na tato zjištění české Ministerstvo zahraničních věcí vyhostilo takřka dvě desítky ruských diplomatů a dále dosáhlo osekání personálního stavu na ruské ambasádě v Praze, která měla do té doby nadsazené počty z dob studené války.
Zároveň tehdejší kabinet vyloučil z tendru na stavbu nového bloku v Dukovanech ruský státní Rosatom. Proti ruské účasti v tendru už ale před tímto rozhodnutím varovaly české zpravodajské služby s odkazem na riziko zesílení energetické závislosti na ruském autoritářském režimu.
