Česko kvůli zatykači na Netanjahua vymýšlí, že zastaví financování Haagu

Mezinárodní trestní soud, sídlící v nizozemském Haagu, viní Benjamina Netanjahua a Joava Galanta z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. Podle Ministerstva zahraničních věcí (MZV) posílá Česká republika povinně do kasy ICC každoročně přibližně 30 milionů korun (1,2 milionu eur). O ty by nyní mohl soud přijít, shodují se diplomatické zdroje redakce.

Pokud by se Česko k tomuto kroku odhodlalo a členský poplatek opravdu pozastavilo, o své členství v ICC by nicméně nepřišlo. „To, že nebudeme platit, neznamená, že nejsme smluvní stranou a že nemáme povinnost podle toho konat. Mohlo by to jen znamenat, že nebudeme do Haagu posílat delegaci, nebudeme se účastnit jednání. Na politické úrovni, ne na soudní. Je to politické gesto, prakticky nic jiného to neznamená,“ řekl redakci expert na mezinárodní právo a poslanec Vladimír Balaš (STAN).

Obdobně se vyjádřila i mluvčí české diplomacie Mariana Wernerová. „O pozastavení či ukončení členství by se nejednalo, o tom může skutečně rozhodnout pouze smluvní strana, tedy Česká republika. Nicméně by došlo například ke ztrátě hlasovacích práv,“ podotkla.

S doporučením pozastavení finančního příspěvku ČR na chod Mezinárodního trestního soudu přišel lidovecký poslanec a zároveň místopředseda Sněmovny Jan Bartošek, který to v reakci na zatykač napsal na sociální síti X. Nyní ve Sněmovně připravuje usnesení, kterým by chtěl na situaci oficiálně reagovat. „Diskuze o případném usnesení z mé iniciativy probíhá, musí ale být v souladu s MZV a postojem vlády,“ sdělil Seznam Zprávám.

O tom, co bude obsahem usnesení, ale zatím nechtěl spekulovat. „Musí to být vše argumentačně dobře vypodložené, aby to nebylo aktivistické a aby to dávalo smysl,“ dodal.

Poslanci by mohli o případném usnesení hlasovat v dohledné době, ideálně tento týden. To ale Sněmovnu ovládne klíčová debata o rozpočtu, proto není jisté, zda se záležitost okolo ICC vůbec dostane na program jednání.

Podporu by mohl Bartošek paradoxně snadněji najít u opozičních poslanců než ve vlastních řadách. Právě jeho kolegové z KDU-ČSL jsou totiž – společně se Starosty – ke krokům vedoucím k oslabení Česka v rámci ICC váhaví. A už vůbec by nepodpořili odstoupení Česka od ICC, o kterém mluvil poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

„Bylo by velmi nešťastné řešit to odchodem z ICC, takové usnesení bych určitě nepodpořil. Myslím si, že je to nebezpečné. Poškodilo by nás to uvnitř, nikoli navenek,“ zdůraznil Balaš s tím, že to, že český občan spáchá zločin v cizině, ho nechrání proti tomu, aby nebyl vydán jiným státem k ICC. „Ale kdyby bylo něco spácháno českému občanovi na našem území, tak by ti lidé nebyli chráněni například proti útokům vlastního státu,“ dodal.

Samotné usnesení, které by vyzývalo k pozastavení členství v ICC i ke stopce plateb, by nepodpořil ani Balašův stranický kolega Roman Bělor, člen sněmovního zahraničního výboru. „Jakkoli jsem přesvědčen o právu Izraele na obranu před teroristickým hnutím Hamás, které rozpoutalo 7. 10. 2023 současnou válku a v Pásmu Gazy vládne jako krutá diktatura, dát se jako ČR do boje s ICC touto formou, mi připadá až do vyjasnění právní situace minimálně předčasné a přehnané. Pro případný takový návrh hlasovat nebudu,“ sdělil redakci.

Naopak smířlivější postoj má k případnému Bartoškovu usnesení opoziční hnutí ANO, které bude téma řešit zítra. „Usnesení bych podpořil,“ uvedl pro Seznam Zprávy Radek Vondráček, šéf ústavně-právního výboru a místopředseda klubu.

„Vydání zatykače na izraelského premiéra je nepřijatelné. Naprosto opomíjí fakt, že v tomto konfliktu je Izrael zemí, která se braní soustavné agresi teroristických uskupení, která často mají dokonce ve svém programu vymazání Izraele z mapy Blízkého východu. Odmítám přistoupit na tento způsob uvažování, protože dál rozostřuje vnímání elementárních souvztažností, což bylo vždy pro západní svět příznačné. Nejsem fanoušek okázalých gest, spíše než pozastavení členství bych očekával ještě větší diplomatickou snahu o změnu stanoviska ICC,“ přidal se první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Zelenou by mohlo usnesení dostat i od SPD. „Já osobně s pozastavením členství v ICC problém nemám, ale návrh usnesení jsme ještě neviděli. Samozřejmě by bylo nejlepší, kdyby se ICC reformoval tak, aby nepostupoval politicky,“ uvedl šéf hnutí Tomio Okamura.

Z vládních poslanců se pak k němu hlásí i řada členů ODS. „Zcela určitě bych to podpořil,“ napsal redakci předseda bezpečnostního výboru Pavel Žáček. Podobně se vyjádřil i předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. „Já už jsem veřejně řekl, že jsem nikdy nebyl příznivcem ICC a vždy jsem proti němu vystupoval. Můj osobní postoj je jasný, o politickém vyznění se musíme poradit na klubu i v koalici,“ napsal Seznam Zprávám.

Usnesení, pokud vůbec bude přijato, není ale pro vládu nikterak závazné, není to zákon. Na druhou stranu v případě vystoupení z ICC není míček na straně vlády, nýbrž na straně Parlamentu. „O české účasti ve Shromáždění smluvních stran ICC nerozhoduje MZV, nýbrž Sněmovna a Senát ústavní většinou,“ potvrdila SZ mluvčí Černínského paláce Mariana Wernerová.

Pokud jde o horní komoru, ta také podle informací SZ zvažuje o situaci, kterou vyvolal zatykač, jednat. Není ale jisté, kdy a jak by se rozhodla. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) je nicméně zásadní dodržovat mezinárodní právo.

„Podporujeme právo Izraele na obranu a na to, bránit se proti teroristickým útokům Hamásu, Hizballáhu a dalším útokům, které dneska na Izrael směřují například i z Jemenu nebo z Íránu. Na druhé straně Česká republika obecně uznává mezinárodní právo a je přesvědčena, že by mělo být dodržováno ve všech případech, kterých se dotýká, a dotýká se to i té války, kterou dneska vede Izrael se svými protivníky,“ uvedl Vystrčil minulý týden po jednání s izraelským ministrem zahraničí Gideonem Saarem.

Jak by ale v praxi Česko mezinárodní právo uplatňovalo, pokud by se na jeho území objevil Netanjahu či Galant, není vůbec jisté. „Představitel cizího státu jezdí při souhlasu přijímacího státu se svou ochrankou. Neumím si představit, že by se naše policie dostala k Netanjahuovi nějak blízko, aniž by si toho jeho ochranka všimla. Měli bychom na letišti válku? Prakticky je to téměř nepředstavitelná věc, jak to technicky zvládnout bez toho, že by Izrael s tím souhlasil. Tedy naráží to na celou řadu praktických i právních problémů,“ připomněl právník a poslanec Balaš.

Netanjahu je navíc držitelem imunity, na což se například odvolává Francie, podle níž právě imunita izraelského premiéra před zatykačem chrání. Odvolávání se na imunitu je ale podle Balaše sporné. „Pokud jde o smluvní strany Římského protokolu, tedy členy ICC, tam je to tak, že se vydávají představitelé i přes imunitu. Ale je to sporná věc, není to ještě tak úplně zpracováno,“ připustil.

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Galanta kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy 21. listopadu. Zatykač vydal ICC i na jednoho z vůdců teroristického hnutí Hamás, který je ale podle izraelských úřadů mrtvý.

Rozhodnutími ICC by se měly řídit země, které ratifikovaly Římský statut. Těch je zhruba 120, mezi nimi je i Česko. Izrael se proti rozhodnutí ICC odvolal, označil ho za nehorázné, podkopává podle něj kredibilitu soudu a je nebezpečným precedentem pro demokratické země, které bojují proti teroristům.

AKTUALIZACE: Článek jsme doplnili o vyjádření Karla Havlíčka, Tomia Okamury a Marka Bendy.