Česko by mohlo opravovat těžkou techniku pro Ukrajinu. Ve společných podnicích

Ukrajinský státní koncern Ukroboronprom a česká agentura AMOS (Agentura pro mezivládní obrannou spolupráci, pozn. red.) se dohodly na vzniku společných podniků. Cílem je zvýšit výrobu vojenského materiálu pro Ukrajinu.

,,V praxi půjde o vznik nových česko-ukrajinských společných podniků (Joint Ventures) s cílem navýšení produkce vojenského materiálu pro potřeby ozbrojených sil Ukrajiny," uvedlo Ministerstvo obrany. ěj

Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) jde o mimořádnou příležitost pro obranné průmysly obou států. ,,Dohoda se netýká pouze urgentní vojenské pomoci v období, kdy Ukrajina čelí agresi Ruské federace a bojuje o osvobození okupovaných území, včetně Krymu, ale zaměřuje se i na vzdálenější časový horizont," uvedla.

Společné podniky jednou budou moci spolupracovat například v oblasti výzkumu a vývoje nebo dodávat vojenský materiál do třetích zemí, poznamenala k tomu ještě ministryně.

Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, co můžou české firmy Ukrajině nabídnout.

Jaké české podniky by se podle vás mohly chtít zapojit?

Česká republika má na svém území řadu podniků, které vyrábějí, opravují nebo licenčně vyrábějí například těžkou techniku, vyrábějí dělostřelecké systémy, máme tady výrobní závody, které vyrábějí a můžou zároveň provádět opravy a servis letecké techniky, ruční zbraně, munici a podobně. Myslím si, že přehled těch firem, které se mohou do tohoto projektu zapojit, je v České republice poměrně hodně.

Cílem je zvýšit výrobu vojenského materiálu pro Ukrajinu. Jaký konkrétně to bude?

V České republice jsme schopni vyrábět nebo opravovat těžkou techniku. Myslím si, že je obecně známo, že například Czechoslovak Group se podílí na těchto aktivitách. Jsme schopni vyrábět i věci větších ráží a samozřejmě i ráže menší, takže tohle to je všechno to, co může být součástí vzájemné spolupráce. Už jsem zmínil například letectvo - Aero Vodochody, které vyrábělo společně s ukrajinskou firmou L-39, kde byly ukrajinské motory.

To jsou všechno projekty, které mohou být. Základem pro to, aby se rozvinula spolupráce ještě potom v širším měřítku. Ukrajinské firmy jsou poškozené bombardováním infrastruktury ruskými agresory, to myslím, že je zřejmé, takže v prvopočátku lze předpokládat, že buď budeme provádět opravy a samozřejmě i nějakou výrobu, ale myslím, že to je i otázka poměrně dost významné spolupráce do budoucnosti.

Jak bude vypadat spolupráce v praxi? Česko bude dodávat zbraně a Ukrajina platit?

Myslím si, že to bude oboustranně výhodná spolupráce. Spíš my budeme ti, kteří budou provádět opravy, výrobu a podporovat Ukrajinu. Do budoucnosti to může být tak, že to může být třeba i společná spolupráce ve vývoji a výrobě třeba bezpilotních prostředků, což si myslím, že Ukrajinci v současné době také deklarovali, že mají zájem na území České republiky prezentovat a vyrábět bezpilotní prostředky, které vyvinuli a dokonce mají asi částečně vyzkoušené. Škála je skutečně velmi široká, ale v této fázi asi pravděpodobně ty výrobní kapacity budou více využity v České republice.

Jak si mám představit, že bude tento tzv. společný obranný klastr fungovat?

Je zřejmé, že to bude nejdřív postaveno na vztahu vláda-vláda a ty vlády budou reprezentovány svými subjekty. My AMOSem (Agenturou pro mezivládní obrannou spolupráci, pozn. red.) a Ukrajinci státním koncernem Ukroboronprom. A tam se potom bude dál rozčleňovat jednotlivá spolupráce pravděpodobně už na konkrétní firmy, které můžou být, jak státní, tak samozřejmě že polostátní nebo soukromé, tam už bude záležet na potřebě a na konkrétních požadavcích jedné i druhé strany.

Je podle vás ve hře, že by Ukrajinci přesunuli výrobní kapacity do Česka?

Pravděpodobně je to možné, ale je potřeba uvést, že přesun výroby zejména složitějších zbraňových systémů vyžaduje určitou dobu a doufejme, že válka tak dlouho trvat nebude. V té první fázi to pravděpodobně budou opravárenské aktivity.

Spolupráce nemá být pouze po dobu války na Ukrajině, ale i poté.

Zakládá to podmínky pro budoucí spolupráci, protože ta válka, věřme tomu, co nejdříve skončí, a potom bude nezbytně nutné pokračovat ve spolupráci, a pokud již bude nastartovaná, bude připravena, bude mít připravené manažery, specialisty, výrobní kapacity, tak může samozřejmě pokračovat dál tím spíš, že Ukrajinci budou pravděpodobně velmi vyčerpáni tím, co se na Ukrajině momentálně děje.

Stává se z Česka hlavní zbrojařská velmoc kvůli pomoci Ukrajině?

Česká republika byla jedna z prvních zemí a v současné době dokonce procentuálně je jedním z největších podporovatelů Ukrajiny i v dodávkách zbraní. Samozřejmě v těch absolutních číslech jsou Američané mnohem víc než my a v tom poměru jsme velmi významní.

Na druhou stranu je potřeba vidět, že Ukrajinci hledají spolupráci i s Polskem, takže nebude to jenom exkluzivně Česká republika. Musíme počítat s tím, že například i Slovensko, které má například smlouvu o dodávkách houfnic Zuzana, takže budou také partneři pro Ukrajinu. Nebude to teda jenom ten jeden exkluzivní partner, ale budeme pravděpodobně jeden z několika významných partnerů. Celkově to zvýrazní schopnost České republiky produkovat kvalitní zbraně do budoucnosti.

Mají české firmy velkou motivaci zapojit se do toho projektu? Půjde asi o velký byznys.

Bude potřeba, aby i české firmy přistupovaly maximálně zodpovědně k takovéto spolupráci, a to si myslím, že bude ten předpoklad pro to, aby se pokračovalo i do budoucnosti. Musí být zajištěné, že firmy dostanou zaplaceno za to, co opraví a dodají na Ukrajinu. Bude to tedy mít samozřejmě i určité ekonomické parametry, které budou muset být smluvně zajištěné.