Hlavní obsah

České obce sedí na miliardách. Experti státu navrhují, jak si na ně sáhnout

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Ilustrační fotografie.

Města a kraje rok od roku více „škudlí“. Stovky miliard leží ladem, často na běžných účtech. Experti teď vládě radí, jak si na tyto peníze sáhnout. Komunální politici jsou ale proti.

Článek

K poslednímu dni loňského roku měly kraje a obce na svých účtech 409 miliard korun úspor. Před deseti lety to bylo zhruba čtyřikrát méně, říkají experti z Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Peníze, které by mohly sloužit k rozvoji Česka, tak leží na bankovních účtech. Právě v těchto dnech se rozbíhá debata mezi politiky, jak finance využít lépe.

Experti z NERV radí, aby se část příjmů místo přímo do obecních rozpočtů posílala do speciálního fondu. Obce by o ně nepřišly, ale pokud pro ně nebudou mít aktuálně využití, mohl by si je dočasně vypůjčit stát.

„Často se říká, že obce jsou dobří hospodáři, protože dělají přebytky. Ale já říkám, že je to spíš špatné finanční plánování. V uvozovkách se nám tady povaluje 400 miliard,“ vysvětluje ekonom a člen NERV Aleš Rod.

Podle jeho kolegy z rady vlády Mojmíra Hampla je současný systém mimořádně neúsporný.

„Máme tu dlouhodobý systém, kdy se centrální vláda zadlužuje a místní vlády vytvářejí přebytky. Nejvíc mě na tom štve ta neefektivita. Centrální vláda si půjčí peníze, převede je na kraje a obce a ty to dají do bank, kde to leží s nízkým úrokem,“ říká Hampl.

Co přesně navrhují ekonomové z NERV?

Stát by měl podpořit využití těchto stovek miliard pro omezení infrastrukturního dluhu obcí, investice a rozvoj regionů. Zvážit lze vytvoření mechanismu, že část prostředků rozpočtového určení daní není přímo alokovaná obcím, ale do fondu, z něhož mohou obce a kraje kdykoli svoje prostředky čerpat, ale do té doby jdou do infrastrukturních a dalších projektů. … Znamenalo by to potenciální využití prostředků pro státní infrastrukturní projekty bez úvěrování.

Zdroj: Návrhy NERV k vyššímu dlouhodobě udržitelnému ekonomickému růstu

O tom, jak přesně by fond mohl fungovat, se momentálně debatuje. Možností je podle Roda více. Může jít pouze o jakousi „pokladničku“, kde se budou peníze schraňovat a z níž by si mohl stát vypůjčit. Ale mohl by vzniknout i jakýsi inkubátor, který by obcím pomáhal s investicemi a jejich projekty urychloval.

Ochotné debatovat o vzniku podobného nástroje jsou některé vládní strany, například TOP 09 nebo ODS.

„Najít nějaký efektivní způsob, jak investovat peníze, pro které momentálně není využití, by určitě prospělo. Za určitých podmínek to může být výhodné pro obě strany,“ myslí si šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.

„Pomyslné nůžky mezi rostoucími přebytky měst a obcí a deficity státního rozpočtu se stále rozevírají. A to značí, že je potřeba se bavit o tom, jak to změnit,“ říká poslanec ODS Jiří Havránek. Seriózní debata podle něj začne hned, jak bude mít návrh konkrétní kontury.

Data Národní rozpočtové rady dokládají, jak za poslední dekádu rostou finanční prostředky, které obce, kraje a hlavní město drží na svých účtech:

Proti jsou ovšem další koaliční partneři, především Starostové. A také samotné obce.

„Je to v příkrém rozporu s právem na samosprávu. Mnohé obce a města finanční prostředky drží, protože očekávají investice. Je to jak v domácnosti, taky než si vyměníte okna v baráku, tak musíte nějaký ten rok šetřit,“ odmítá nápad předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Proti fondu je i poslankyně STAN Eliška Olšáková a současně i předsedkyně Sdružení místních samospráv. Obává se, že pravidla čerpání z případného fondu mohou být vrtkavá. „Změní se vláda, a z účtu pro obce nemusí být nic,“ shrnuje obavy.

Popisuje, že zejména rozpočet pro rok 2023 byl z pohledu obcí velmi komplikovaný. „Promítaly se do toho vysoké ceny energií, byly strašně drahé stavební práce, to se lámalo až v průběhu roku, že se soutěžilo levněji. Faktorů byla celá řada a nejzásadnější byl, že příjmy byly vyšší, než města předem očekávala,“ říká předsedkyně Sdružení místních samospráv k finálním přebytkům na účtech.

Plný účet, bohatá obec?

Některé z námitek jsou podle expertů objektivní. „Například v tom, že na nějakou větší investici si potřebujete jako malá obec v uvozovkách našetřit. Ale je to dáno také tím, že na úrovni řady obcí panuje přesvědčení, že když máme hodně peněz na účtu, tak jsme bohatá obec,“ říká Hampl.

„Pokud by například tři roky přebytkového rozpočtu vedly k následné velké investici, tak je to pochopitelné a mnoho obcí takto funguje. Nicméně, údaje o hospodaření měst a obcí jasně ukazují, že přestože rekordně rostou příjmy, tak municipality nevyužívají svůj investiční potenciál,“ myslí si Havránek.

Část vlády chce řešit i malé obce

Vládní TOP 09 přichází s nápadem, jak dotlačit nejmenší obce ke sloučení. Nechce jim nic nařizovat, ale přichází s motivací –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kombinací biče a cukru.

Bude ale mimořádně složité v současném systému podobnou změnu prosadit. „Zástupci místních vlád jsou velmi silně zastoupeni jak na úrovni centrální vlády, tak ve Sněmovně a v Senátu. Komunalizace centrální politiky je obrovská,“ říká ekonom. Jednoduše řečeno –⁠⁠⁠ v každé straně, nejenom ve STAN, je celá řada komunálních politiků, kteří nemají zájem, aby jim stát zasahoval do jejich peněz.

To přiznává i poslanec ODS Havránek: „Nebude to jednoduché a dost možná ani populární. U všech daňových změn posledních let jsme jasně viděli, jak silnou lobbistickou skupinou, v nejlepším slova smyslu, komunální politici jsou.“

Experti NERV proto mají připravenou i „nouzovou“ variantu. Chtějí obce alespoň přesvědčit, aby peníze nenechávaly na běžných účtech. To v tuto chvíli dělá většina z nich –⁠⁠⁠ na lépe úročených termínovaných vkladech bylo ze zmíněných 409 miliard pouhých 46 miliard úspor.

„Nechápu, proč tak málo obcí využívá ten relativně dobře úročený účet státu v České národní bance. Budeme o tom iniciovat nějaká jednání s obcemi,“ říká Hampl.

Bližší pohled na data za loňský rok ukazují, že většina peněz leží na běžných účtech:

Že nakládání s financemi není vždy nejvhodnější, přiznává i Lukl. V nejbližších dnech má proto naplánovanou schůzku právě s Mojmírem Hamplem, aby se dohodli na tom, jak ke starostům dostat informace o efektivnějším zhodnocení obecních peněz.

„Jde o společnou edukaci, kterou bychom zacílili právě na samosprávy,“ líčí Lukl. Zaměřit se mají podle předsedy svazu i na možnosti, jak do zhodnocování více zapojit Českou národní banku. „I o tom povedeme debatu. Mají programy, které by byly vhodné,“ doplnil.

Olšáková plánuje zase v září uspořádat seminář, kde chce mimo jiné probírat i nevyužité peníze na obecních účtech.

Doporučované