Česká internetová špiclovací vyhláška je světový unikát, varuje šéf operátorů

O vyhlášce, která má začít platit od července a na kterou jako první upozornil server iROZHLAS.cz, podle prezidenta Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS) Jiřího Grunda operátoři do poslední chvíle nevěděli. V rozhovoru pro Seznam Zprávy Grund popisuje, co přesně by podle nových pravidel měl stát „šmírovat“, tedy jak by chtěl monitorovat internetovou historii Čechů a sdílet ji s úřady.

Text vyhlášky už stačil zkritizovat jak ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), tak premiér Petr Fiala (ODS), který na sociální síti napsal, že nic takového se za jeho vlády realizovat nebude. Jak se ale vůbec takový nápad do vyhlášky, která ani neprochází legislativním kolečkem v parlamentu, dostal?

„Kdo konkrétně to tam napsal, nevíme,“ říká Grund. Seznam Zprávy se proto pokoušejí zjistit, kdo s nápadem přišel.

Kde vidíte největší problém navrhované vyhlášky?

Já bych řekl, že tam jsou tři druhy problémů. První je, že nám stát zastupovaný ministerstvy průmyslu a vnitra vůbec neřekl, že něco takového připravuje. Neinformoval sektor, že bude chtít změnit kvantum údajů, které chce, abychom uchovávali. Dozvěděli jsme se to na poslední chvíli.

S tím souvisí i druhá věc, protože v té vyhlášce se píše, že má platit od 1. 7. 2025, ale kdyby se stát zeptal soukromého sektoru, jestli je to realistické, tak by se dozvěděl, že to tak není, takže termíny, které se tam dávají, jsou technicky nereálné a nejde je stihnout.

A ta třetí? Předpokládám že špehování občanů.

Přesně tak, samotné špiclování občanů, otevírání jakési Pandořiny skříňky Velkého bratra, to je do jisté míry spíše politické téma a my se domníváme, že by se o tom měla primárně vést společenská nebo politická debata a nemělo by se k tomu přistupovat tak, že najednou bez jakéhokoliv upozornění se v meziresortním připomínkovém řízení objeví vyhláška, ve které přibude jedna věta, jež říká, že najednou všichni operátoři a provozovatelé internetu v České republice budou muset ukládat historii prohlížení 10 milionů zákazníků v České republice.

Ministerstvo vnitra říká, že o žádné špehování nejde a že má vyhláška naopak chránit soukromí lidí. Je to za vás dostatečné vysvětlení? Jak by vyhláška vypadala v praxi?

Není to za nás dostatečně vysvětlené. Realita je, že v České republice bude někde existovat databáze a je úplně jedno, jestli tu databázi bude mít stát, nebo ji bude mít mobilní operátor, nebo ji bude mít operátor pevného internetového připojení, ale bude existovat databáze, kde bude dohledatelná kompletní historie toho, co každý jednotlivý občan dělal na internetu za posledních šest měsíců. A to je obrovský zásah do soukromí.

Co konkrétně byste na základě vyhlášky sledovali?

IP adresu, v podstatě číslo každé webové stránky, kterou člověk navštíví, což v praxi znamená, že se jedná o kompletní sadu informací, na jakých webových stránkách jste surfoval za posledního půl roku.

Na druhou stranu je potřeba říct, že se nejedná o obsah těch webových stránek, jedná se jenom o tu IP adresu, takže prakticky řečeno, vy jako policie budete vědět, že občan XY se v daný čas koukal na webové stránky Seznam.cz, koukal se na webové stránky své banky, posílal nějaký bankovní příkaz, četl si článek o nějakém tématu nebo se připojoval na WhatsApp. Stát by měl informace o tom, co jste v průběhu dne v každé minutě dělal směrem k IP adresám konkrétních stránek, ať už na mobilu nebo počítači.

Jak to funguje teď?

Dnes systém funguje tak, že když je například vydán soudní příkaz, že vás má odposlouchávat policie, tak od té doby jsou provozovatelé internetového připojení schopni, a dělají to tak na základě soudního příkazu, „trackovat“ pohyb odposlouchávaného člověka. Jak jeho telefonní hovory, tak jeho pohyb v datové síti. Takhle to jde, s novou vyhláškou bychom najednou ukládali data půl roku zpětně, ta data jsou navíc až takhle citlivá, závažná, to je prostě obrovská změna, které musí předcházet debata a ta debata tady žádná nebyla.

Nejtvrdší hlasy, které vyhlášku kritizují, přirovnávají takové praktiky až k těm, které známe z Číny nebo Ruska. Sedí to?

Asi to není potřeba takhle emocionálně hrotit. Nám tam na tom přijde spíš zvláštní, že my jsme se státem vedli jako sektor debatu o tom, aby se zastropovaly poplatky, které stát platí telekomunikačním firmám za to, že data uchovávají. Stát měl pocit, že v čase narůstají. My jsme se na tom dohodli, ale stát nám při té dohodě vůbec neřekl, že za dva měsíce přijde s tím, že chce, abychom těch dat uchovávali tisícekrát více, což znamená i více nákladů.

Znáte ale nějaké příklady takových pravidel pro sledování občanů na internetu jinde ve světě?

Nemáme žádné informace od našich kolegů z řad nadnárodních operátorů, že takováhle úroveň šmírování někde jinde existuje. Dokonce máme i precedent v České republice, kdy byla snaha takovéhle typy informací uchovávat asi před 10 lety. Ústavní soud část ustanovení zrušil s tím, že to je právě v rozporu s ochranou osobních údajů.

Víte, kdo konkrétně tu ošidnou větu do vyhlášky „propašoval“?

Kdo konkrétně to tam napsal, nevíme. Víme, že vyhlášku připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu jakožto orgán, který je zodpovědný za všechno, co souvisí se zákonem o elektronických komunikacích, a připravuje to ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, takže pravděpodobně v rámci nějaké dohody těchto dvou institucí ta idea vznikla, ale my nevíme, kdo konkrétně byl tím, kdo přišel s touhle větou.

Co by se teď mělo dít dál?

Situace je velmi nešťastná, a proto si myslíme, že by se to mělo celé restartovat. Mělo by se začít s tím, že si vůbec stát na své nejvyšší politické úrovni řekne, jestli chce otevírat tuto Pandořinu skříňku, a pokud ano, druhý krok by měl být, že se sejde se soukromým sektorem, od kterého chce, aby to pro něj zajišťoval, a že se domluví na parametrech, a to nejenom technických, finančních, ale i realistických, jestli vůbec ty požadavky je schopen v té předpokládané době zvládnout, anebo se na to musí dát nějaký delší čas na implementaci.

O kolik by to stálo víc?

Bavíme se ve vysokých desítkách milionů korun. V případě třech největších mobilních operátorů to může přesahovat částku 100 milionů za rok. A nezapomínejme, že tu ještě máme stovky a stovky malých operátorů, které poskytují internetové připojení. A tam ta částka může být ještě vyšší, takže se jedná fakt o velké peníze, a proto by ta debata měla být dojednaná úplně jinak a nemusíme ani pro pozitivní příklady chodit daleko.

Jak to?

My máme třeba s Ministerstvem vnitra jako mobilní operátoři velmi pozitivní zkušenost v otázce tzv. Cell Broadcastingu, což je systém, který se teď začíná v České republice stavět. Je to varovný systém - vy jako občan, když bude někde ve vašem okolí teroristický útok, tak vám stát bude moct zaslat zprávu na mobil, rozsvítí se vám displej na mobilu, který vám řekne, někam se třeba schovejte, nevycházejte ven. A tam máme zřízenou pracovní skupinu. Definujeme základní technické parametry, aby systém fungoval. Takhle to má vypadat.