Článek
Poslanci budou v úterý na výboru pro obranu řešit vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany země. Jedná se o reakci na válku na Ukrajině. Změna má státu předem zajistit, že bude připravený, pokud by nastala velká krize.
„Ruská federace představuje nejvýznamnější a nejpřímější hrozbu pro bezpečnost spojenců a pro mír a stabilitu v euroatlantickém prostoru. Je nezbytné, aby stát mohl v těchto nových podmínkách reagovat flexibilně, rychle a efektivně i vzhledem k tomu, že varovací doba se zásadně zkrátila,“ píše se v důvodové zprávě navrhovaných změn.
Legislativní balíček předkládá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a začátkem ledna ho odsouhlasila vláda. V úterý budou plánované změny řešit poslanci na výboru pro obranu.
Opozice má k navrhovaným změnám výhrady, odmítá je například poslanec Radovan Vích (SPD), který je zároveň členem výboru pro obranu.
„V zákonech se mimo jiné navrhuje nasazení vojáků mimo naše území, zajištění vojenské dopravy po železnici a letadly pro cizí státy, sbírání informací o občanech od ministerstev a z různých databází, ale zejména povolávání předurčených vojáků v záloze do tří dnů. Změny jsou zásadní, protože usnadňují zavlečení Česka do války zejména v souvislosti s konfliktem na Ukrajině a je třeba je odmítnout,“ myslí si poslanec SPD.
Seznam Zprávy oslovily i několik poslanců hnutí ANO a zároveň členů výboru pro obranu – předsedu výboru Lubomíra Metnara, poslance Josefa Bělicu nebo Michala Ratiborského. Do vydání článku na dotazy nereagovali. Pouze Lubomír Wenzl napsal v SMS zprávě, že se nejprve vyjádří na výboru.
Seznam Zprávy připravily přehled oblastí, kterých by se změny dotkly.
Přístup k osobním údajům o brancích
Podle Ministerstva obrany nyní předpisy neumožňují, aby se stát efektivně připravoval na svou obranu už v době, kdy ještě není vyhlášen stav ohrožení státu nebo válečný stav.
„Rezort má nyní velmi omezený přístup k některým databázím,“ vysvětlila už dříve ministryně Černochová.
Úřad proto možná dostane oprávnění shromažďovat údaje o možných brancích ještě před vyhlášením těchto stavů. Využívat k tomu bude moct již existující informační systémy veřejné správy. Nyní požadované údaje mohou úřady začít zpracovávat až po zahájení odvodního řízení.
Rizika nedostatku informací o občanech pro případ krize:
1. Stát nemá k dispozici důležité údaje o občanech, kteří mají brannou povinnost. Stát tedy dostatečně nezná své zdroje pro stav ohrožení státu a válečný stav a ani nemá informace o jejich vůli bránit stát.
2. Stát nemůže pro účely plánování výběrového doplnění ozbrojených sil za stavu ohrožení státu a jejich mobilizace za válečného stavu vyhodnocovat údaje o občanech, které jsou nezbytně nutné, a to již v době příprav. Zahájit efektivní shromažďování a zpracování řádově desítek údajů o milionech občanů až v době stavu ohrožení státu a válečného stavu není technicky proveditelné a s ohledem na rychlost soudobého vedení bojových operací je to i pozdě a neproduktivní.
3. Občané nemají obecné povědomí a informaci o existenci jejich branné povinnosti a jejím obsahu a možnostech převzetí jejího dobrovolného výkonu v době mimo stav ohrožení státu a válečný stav. Dokonce i občané, kteří by byli ochotni dobrovolně vykonat brannou povinnost, ať formou služebního poměru vojáka z povolání, nebo dobrovolné přípravy, často nedisponují takovou přímou informací.
Zdroj: Sněmovní tisk 368
V návrhu zákona se konkrétně píše, odkud by se nově získávaly údaje.
„Ministerstvo využívá k vedení vojenské evidence podle tohoto zákona údaje z informačních systémů veřejné správy, registrů a evidencí a osobní údaje vedené u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob podle jiných právních předpisů,“ píše se v návrhu.
Armáda chce shromáždit tisíce dobrovolných branců
V současnosti se Češi mohou stát vojáky z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se dobrovolně zúčastnit vojenského cvičení. Předloha k těmto možnostem zapojení do obrany státu přidává takzvané dobrovolné předurčení pro doplnění ozbrojených sil.
Člověk, který by o něj požádal, by musel bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se ale zhoršila bezpečnostní situace, musel by projít výcvikem. Povinnost by stanovil vládním opatřením kabinet, Sněmovna by to mohla zrušit. Seznam Zprávy o tomto tématu informovaly v článku už dříve.
„Už nyní mají občané možnost stát se vojáky z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se zúčastnit dobrovolného vojenského cvičení. Dobrovolné předurčení bude čtvrtou možností, jak se budou občané moci zapojit,“ vysvětluje ministryně.
Stát by je tak mohl povolat v případě krize na mimořádné cvičení, tato vládní pravomoc by podléhala parlamentní kontrole. Brannou povinnost má každý český občan, tedy muži i ženy, mezi 18 a 60 lety. Nevztahuje se na občany, kteří nejsou schopni vojenskou službu vykonávat nebo kteří odmítli vykonávat mimořádnou službu z důvodu svědomí či náboženského vyznání.
Odměňování vojáků aktivní zálohy
Státu umožní novela vyplacení ročního náborového příspěvku 24 tisíc korun novým vojákům v aktivní záloze a zavádí pro ně také stabilizační příspěvek ve stejné výši.
„Vojáci v aktivní záloze mají svou práci, své rodiny, a přesto se rozhodli obětovat svůj čas k tomu, aby se zapojili do posilování obranyschopnosti své vlasti. Chceme proto nabídnout stávajícím vojákům v aktivní záloze stabilizační příspěvek 24 tisíc ročně a nově příchozím vojákům stejnou částku jako náborový příspěvek. Bude možné zvýšit i odměnu, a to v závislosti na služebním hodnocení,“ popisuje Černochová.
Dvě procenta HDP na obranu
Jeden z legislativních balíčků má zajistit povinnost vydávat ročně dvě procenta českého HDP na obranu. K tomu se Česko v NATO opakovaně zavázalo. Původně tohoto cíle chtěla vláda dosáhnout v roce 2025, nově je ve vládním prohlášení rok 2024.
Předloha dále upravuje vymezení operačního nasazení zejména kvůli zahraničním misím české armády a zakotví zákonnou úpravu vojenských vlaků s cílem zajistit jim přednostní průjezd po železnici. Umožní používat vojenské zbraně a další prostředky, například rušičky signálu, vrhače sítí a lasery, k zamezení letu dronů nad vymezenými oblastmi.
