Červený koberec i tiskovka anglicky. Fiala trénoval na předsednictví

Když evropští lídři v Bruselu vystoupí ze svých limuzín, čeká je červený koberec – a cesta vstříc davu novinářů. Tady mohou sdělit celé Evropě, co jejich země od jednání skutečně chtějí, nebo rozehrát před summitem politickou partii křiklavým prohlášením.

Zároveň je to moment, kdy se politici nemohou tak úplně schovat za formality. Někdy vznikne úsměvný moment, když premiéři a premiérky nemohou najít „své“ novináře. Jindy se politici musí vypořádat s nevyžádaným dotazem, navíc v angličtině a třeba i s bulharským přízvukem.

Do této „jámy bruselské“ se současný český premiér a předseda ODS odhodlal až na svém čtvrtém summitu. Tak trochu za pět minut dvanáct – byl to poslední summit před tím, než začne Česko předsedat Evropské radě – jak se formálně říká summitu lídrů a lídryň sedmadvacítky.

Na jednání na konci týdne, kde se hlavně dohodl status kandidáta na členství v EU pro Ukrajinu, dostal Petr Fiala první velký předsednický úkol. Bude s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a šéfem Evropské rady Charlesem Michelem pracovat na posílení vztahů EU s nečlenskými zeměmi – od „Ukrajiny až po Island“.

Fiala chce koncept „širší Evropy“, nové platformy zemí sbližující se s EU, ladit i na pražském summitu v říjnu. Snem je pak účast ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, která podle diplomatických zdrojů závisí na situaci na Ukrajině. Prý přijede, pokud se už nebude válčit.

Podle českého premiéra svědčí fakt, že Praha dostala agendu rozšiřování a diplomatického sbližování s nečlenskými zeměmi na starost, o důvěře, kterou Evropa má v české předsednictví a Česko jako takové.

„Mám spoustu zpětných vazeb od kolegů, že se těší na české předsednictví. Pozitivní ohlas máme i na naše motto Evropa jako úkol. Když jsem odcházel ze summitu, volala na mě ještě předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, že se těší do Litomyšle,“ poznamenal Fiala na závěrečné tiskové konferenci na summitu. Tam proběhne příští pátek slavnostní zahájení českého předsednictví za účasti Evropské komise.

Co znamená „širší Evropa”? S návrhem přišel Macron a má jít o platformu politické a bezpečnostní spolupráce v Evropě a posilování vazeb mezi zeměmi, které nemají plné členství – například o něj teprve usilují nebo o plné členství momentálně nestojí. Česko by se tím mohlo podílet například i na usmiřování se s Velkou Británií po velkém rozvodu s EU.

Zdá se, že společná agenda bude zřejmě prohlubovat vztah Prahy a Paříže. Česko je v postmerkelovské Unii trochu osiřelé, nejblíž má zřejmě k Polsku, ale s Francií má důležité pojítko i mimo předsednictví: jadernou energetiku.

Francie s Českem v zádech prosadila jádro jako zelený zdroj v unijní taxonomii a francouzský státní podnik EDF se zajímá o miliardový dukovanský tendr. I tyto dvojstranné vztahy mohou ovlivňovat „chemii“ v EU.

Paradoxně ale „selfíčko“ s Macronem a nezbytným dodatkem „můj přítel“ si na sociální sítě vystavil ve čtvrtek právě expremiér Andrej Babiš, který byl v Bruselu v době konání summitu na setkání lídrů liberální frakce Evropského parlamentu, jejíž součástí je i hnutí ANO.

Naopak Fiala si ze čtvrtečního jednání v Bruselu na vlastním twitteru vystavil fotku, kde neformální debaty na summitu spíš sleduje zpovzdálí, což vyvolalo na této sociální síti živou diskuzi – diplomaticky řečeno.

Skoro by se dalo říct, že Fiala se cítil víc doma v NATO než na unijním summitu.

Jistě platí, že se tam měl čím „chlubit“ – ať už vyzbrojováním Ukrajiny, v čemž je Česko evropským tahounem, či navyšováním rozpočtu na obranu. Do bruselské centrály Aliance se vydal už ve čtvrtek.

Po boku Jense Stoltenberga poprvé na unijní půdě absolvoval tiskovou konferenci v angličtině, byť zůstalo jen u prohlášení a nedošlo na dotazy novinářů. Premiér tam řekl, že česká vláda usiluje o to, aby se v Praze podepsala nová deklarace o obranné spolupráci mezi EU a NATO, čímž nepochybně chce na mezinárodní scéně posílit český „trademark“ coby země zaměřené na bezpečnost.

Evropská diplomatická agenda je nepochybně zajímavá a prestižní, v souvislosti nejen s válkou na Ukrajině také strategická. Ale bude to tak trochu druhá kolej.

Příštích šest měsíců bude Evropa nejvíc řešit energetiku, vysoké ceny energií a inflaci. Objevují se informace, že už 11. července, tedy ani ne dva týdny po zahájení českého předsednictví, může Rusko zcela vypnout přísun plynu do Evropy pod záminkou plánované technické odstávky. Kritická situace před blížící se zimou a snaha zemí obstarat si plyn může začít drolit těžce udržovanou jednotu zemí.

Každopádně je jasné, že české předsednictví čekají opravdu perné chvíle. A i když jej premiér a jeho lidé dosud nevyzdvihovali a poukazuje se na to, že kvůli změnám v Unii po zavedení Lisabonské smlouvy už role předsednické země není tak silná, půjde o hodně.

Už třeba jen když si rozklikne čtenář kdekoli v Evropě nejvlivnější bruselský online deník Politico, najde na jeho hlavní stránce speciální kolonku „České předsednictví“. Například přináší průvodce významnými Čechy pro předsednictví, na prvním místě uvádí Fialova poradce Tomáše Pojara, dále třeba eurokomisařku Věru Jourovou (nominovanou ANO) nebo europoslance Jana Zahradila z ODS.

Tentokrát i Fiala, jakožto budoucí předsednický premiér, v Bruselu na summitu přece jen trochu vylezl ze své ulity. Ať už anglickým vystoupením na půdě Severoatlantické aliance, nebo účastí na již zmíněných rozhovorech na příjezdu na summit, takzvaných doorstepech.

Jsou to možná detaily, ale jsou součástí toho, aby se Česko v Unii prosadilo. Zatím si ale „netroufl“ na novinářský dotaz v angličtině. Anglicky mluvící žurnalisty Fiala v Bruselu přešel – na rozdíl například od svého slovenského kolegy Eduarda Hegera. A když se k hloučku českých novinářů přidala reportérka Bloombergu, na její dotaz už Fialovi čas nezbyl.