Článek
Ministryně seznam dnes představila prezidentu Pavlovi, předala mu i seznam pomoci, kterou už ČR na Ukrajinu poslala dříve. Mluvila s ním také o návrhu na jmenování generálů.
„Pomoc, která je z naší strany spolu s náčelníkem generálního štábu (Karlem Řehkou, pozn. red.) naplánována, tak je v hodnotě nějakých 600 až 700 milionů korun. Není to finanční pomoc, je to vojenský materiál, který je ještě v našich skladech, který je takzvaně nepotřebný a který opravdu armáda může poslat na Ukrajinu, aniž tím ohrozí vlastní obranyschopnost,“ řekla Černochová.
Zdůraznila, že s Řehkou vždy úzkostlivě dbá na to, aby materiál, který je posílán na Ukrajinu, mohl být něčím nahrazen.
Pavel nedávno v rozhovoru pro německý deník Süddeutsche Zeitung uvedl, že Česká republika pomohla zbrojními dodávkami Ukrajině, jak mohla, ale mnoho dalších možností už nemá. Jisté možnosti vidí ještě v protivzdušné obraně a munici, pro kterou má Česko výrobní kapacity. Podle Černochové se pomoc v této oblasti děje, zmínila vytvoření společného česko-ukrajinského výrobního klastru i dodávky soukromých firem, kterým stát vydává urychlená povolení.
Černochová Pavla seznámila i se jmény vojáků, které navrhuje na jmenování do generálské hodnosti. Seznam podle ní čítá do deseti jmen, Pavel s nimi souhlasí. Ministryně příští týden návrh předloží vládě, zveřejní ho po jejím odsouhlasení. Prezident by měl vojáky na návrh vlády povýšit u příležitosti oslav státního svátku 8. května.
S prezidentem probrala také zákony týkající se obrany, které v úterý odsouhlasila Sněmovna. Informovala ho o schválení mandátu na vyslání vojenských policistů na Ukrajinu a armádních speciálních sil do Nigeru. Poznamenala, že v případě africké země bude Ministerstvo obrany vyhodnocovat, zda požádá Parlament o prodloužení mise i za konec roku 2023.
Pavla seznámila i s postupem mnohamiliardových akvizic na nákup pásových bojových vozidel pěchoty a nadzvukových letounů. Diskutovali také o plánovaných cestách. Řekla, že šlo o třetí společné setkání.
