Hlavní obsah

Černochová: Nezájmu se nebojím. F-35 zafungují jako Top Gun

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Ministryně obrany Jana Černochová během rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, proč chce vláda koupit americké stíhačky F-35. Jak to bude s výcvikem pilotů či základnami?

Článek

Vláda Petra Fialy tento týden oznámila záměr koupit 24 amerických stíhaček F-35. Nyní čeští piloti používají pronajaté švédské gripeny, do budoucna s nimi ale vláda nepočítá.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a nový náčelník generálního štábu Karel Řehka v rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětlují, proč upřednostňují nákup stíhaček z USA.

„Vláda mně ukládá, abych do října 2023 jednala s americkou stranou tak, abychom vyjednali samozřejmě co nejlepší, nejvýhodnější podmínky pro Českou republiku,“ řekla v rozhovoru pro Seznam Zprávy ministryně obrany.

Čas se podle ní krátí. „Švédské nadzvukové letouny máme do roku 2027, respektive s opcí do roku 2029.“

Spolu s premiérem jste tento týden oznámili záměr koupit americké F-35. Na základě čeho jste se rozhodovali? Bylo to vojenské doporučení?

Jana Černochová (JČ): Ano, před dvěma lety - ještě jako předsedkyně výboru pro obranu - jsem se chtěla informovat, jak mají armáda a Ministerstvo obrany vymyšleno, jaký bude další vývoj nadzvukového letectva. Bylo mi řečeno, že se chystá nějaké vojenské doporučení, na kterém pracuje Armáda České republiky.

Tehdy to říkali pan náčelník generálního štábu Aleš Opata a pan ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Že se chystá nějaké vojenské doporučení a mělo by být do konce roku 2021. Vojenské doporučení jsme obdrželi a já jako nová ministryně a pan generál Karel Řehka jako nový náčelník generálního štábu plně respektujeme to, co v tom doporučení bylo.

To byl i důvod, proč jsem předložila na vládu návrh, který samozřejmě i mně jako člověku, který nese za resort obrany odpovědnost, ukládá, abych do října 2023 jednala s americkou stranou tak, abychom vyjednali samozřejmě co nejlepší, nejvýhodnější podmínky pro Českou republiku. A tady jenom říkám, že byť se možná v té časové ose zdá, že je to hrozně daleko, jsme v roce 2022 a švédské nadzvukové letouny máme do roku 2027, respektive s opcí do roku 2029.

Čas se krátí a už dneska díky válce na Ukrajině řada zemí slezla z toho růžového obláčku míru zpátky na zem a řekla si, že pokud chceme tuhle válku vyhrát a nechceme se dostat do žádné další, musíme zásadním způsobem investovat do naší obranyschopnosti.

Foto: Seznam Zprávy, Seznam Zprávy

Americká stíhačka F-35.

Když se kouknete kolem nás, vidíte Němce, Poláky, Slováky… Všichni investují do své obrany. A nejen do té své. Protože jsou součástí NATO a Evropské unie, tak i do té evropské a alianční. To je i povinnost České republiky. Nejde jenom o nějaká procenta HDP na obranu, kdy už tyto země dneska dávají nebo hodlají dávat 3 % a my jsme stále pod číslem 1,4 %. 

Bohužel se kvůli válce na Ukrajině všechny komodity zdražují, takže to, co jsme mohli nakoupit před pěti lety za nějakých výhodných finančních podmínek a byla doba konjunktury, dneska budeme nakupovat dráž. Chci se dívat dopředu a konečně splnit všechny sliby, které jsme našim vojákům jako politici léta letoucí dávali.

Po oznámení se začalo řešit, o jak drahý nákup půjde. Jaký máte pro vyjednávání cenový strop?

JČ: Byla bych špatná ministryně obrany a špatný vyjednavač, kdybych říkala, jaký je můj strop, tak aby se to objevilo v médiích dřív, než pojedeme do Washingtonu nebo jiných částí USA. Naším cílem je získat co nejvýhodnější podmínky pro Českou republiku. Jediné, co v tuto chvíli může být ve veřejném prostoru a nějakým způsobem relevantně se diskutovat, jsou ceny, za které to kupovaly jiné země.

Pokud se uzavíraly některé nákupy F-35 před válkou na Ukrajině, bylo to samozřejmě za trochu jiné konstelace než dnes, kdy probíhají závody ve zbrojení, ale ve zbrojení mezi členskými státy, a je to soutěž, kdo se první postaví do té či oné fronty.

Pevně věřím, že americká strana bude brát Českou republiku jako seriózního partnera, který se opravdu výrazným způsobem zasadil o pomoc Ukrajině, a že budeme podmínky i čas mít pozitivní jednak pro rozpočet, ale i pro nějakou časovou osu. Nemůžeme si myslet, že jsme schopni všechno ufinancovat během jednoho, dvou, tří ani pěti let. Nákladů na rozpočet bude hodně a my to musíme rozložit v čase, takže i tohle bude předmětem vyjednávání s americkou stranou.

Karel Řehka (KŘ): Určitě nemůžeme jít do detailu cen, navíc to jsou jenom kvalifikované odhady. Určitě se dá říct, že ze všech variant – a my zvažovali všechny možné varianty dalšího postupu – se nejedná o tu nejdražší. My udělali vojenské doporučení, dělali ho moji předchůdci. Já v podstatě přišel a už bylo hotové, měl jsem možnost se s tím seznámit a je zpracováno opravdu kvalitně.

+3

Výrobce gripenů – švédská firma Saab – na rozhodnutí vlády reagoval tak, že Švédsko nedostalo možnost představit současné a budoucí možnosti letounu Gripen. Jak vnímáte jejich vyjádření?

JČ: Ano, neměli možnost a nebudou ji mít, pokud se dohodneme s americkou stranou. Vláda rozhodla tak, jak to považuje za nejlepší pro Českou republiku a pro její armádu. Já se řídím doporučením vlády na základě vojenského doporučení, čímž ale neříkám, že si se švédskou stranou definitivně uzavíráme cestu pro nějaké vyjednávání po termínu říjen 2023.

V tuhle chvíli vláda udala jasný směr a já tím směrem jdu. Pokud na konci této cesty dojde k nějaké dohodě, budu za to ráda. A pokud k dohodě nedojde, nastupují další varianty řešení, které jsou, a samozřejmě bude zase vláda doporučovat nějaká další vyjednávání s jinými státy.

Česko a gripeny

Armáda používá stroje JAS-39 Gripen od roku 2005 a Česko si je od Švédska pronajímá. Stíhači mají k dispozici 12 jednomístných a 2 dvoumístná letadla. Několikrát s nimi byli nasazeni i při ochraně vzdušného prostoru spojenců na Islandu nebo v Pobaltí.

První smlouva na pronájem byla uzavřena v roce 2004 a Česko za desetiletý kontrakt zaplatilo 19,6 miliardy korun. Druhá smlouva na roky 2015 až 2027 byla ve výši 21,4 miliardy korun.

Seznam Zprávy loni navštívily továrnu firmy Saab ve Švédsku. Podívejte se, jak vypadá výroba gripenů:

Koncem června švédský velvyslanec uvedl, že Švédsko Česku nabídne bezplatný převod nyní používaných stíhacích letounů. Ty by podle něj byly modernizovány a Česko by si zároveň mohlo zakoupit nejmodernější verzi Gripen E. Přišla vám taková nabídka?

JČ: Nikdo nám nic zadarmo nenabídl. V posledních dvou týdnech se občas v mediálním prostoru objevuje informace, že nám údajně měly být nabídnuty gripeny, které teď užíváme, zdarma. Nic takového není pravda. Dnes je 22. července a do této doby nikdo na resortu Ministerstva obrany neobdržel oficiální návrh ze strany Švédského království, že by nám gripeny darovali zdarma.

Teď tedy budete jednat s americkou stranou o nákupu F-35. Zvažovali jste nákup gripenů v současné ekonomické krizi, nebo jste se řídili vojenským doporučením?

KŘ: Vojenské doporučení se netýká jenom nadzvuku, ale je to vojenské doporučení na budoucí podobu taktického letectva. Na všechny úkoly od obrany vzdušného prostoru až po podporu pozemních sil, speciálních sil a všechny úkoly, které taktické letectvo má plnit. Dívá se na to, jak má taktické letectvo vypadat v dlouhodobém horizontu. Dívá se až na horizont do roku 2060, 2070. Samozřejmě že nadzvuk tam hraje obrovskou roli, to je zásadní. Nezvažujeme tam jenom prostou náhradu gripenů, ale opravdu se zabýváme i plněním všech ostatních úkolů, které třeba dneska ani gripen neplní a plní je třeba jiné platformy.

Je to multifunkční platforma, není to jenom stíhací letoun nebo jenom bombardovací letoun. Diskuze nebyla o tom, jestli taková značka u takové zbrojovky. Za nás to byla koncepční diskuze o tom, jestli samozřejmě čtvrtá, čtyřapůltá generace, anebo jestli prostě pátá generace - se zvážením všech věcí, včetně infrastruktury výcviku, odhadů cen.

Kdy předpokládáte, že by mohly být do Česka doručeny F-35? Bude to do roku 2029? Předpokládám, že nechcete, aby tady nastala situace, kdy bychom neměli stíhačky na ochranu vzdušného prostoru.

JČ: To nechceme a nedovolíme. Třeba nám Švédové opravdu gripeny darují, takže budou zaparkované v Čáslavi i jejich gripeny. Proč ne. Myslím, že by naše armáda určitě nebyla proti, pokud bychom měli 24 nadzvukových letounů F-35 a 14 gripenů.

KŘ: Jisté je, že bude přechodné období. Nejde to udělat ze dne na den. Musí se na to připravit pozemní personál, piloti, infrastruktura. Bude to opravdu velmi komplikovaný proces, který bude muset být podrobně plánovaný.

Očekáváte nábor nových pilotů? Spustíte už teď náborovou kampaň, nebo se počká, jak dopadne jednání s Američany?

JČ: Zřejmě až se to podepíše. Myslím, že se to stane přirozeně. V jiném rozhovoru jsem mluvila o klučičích snech, možná se to některých vojáků dotklo.

Tady snad v pozitivním slova smyslu můžu použít, že jako byl Top Gun nejvíc náborový film v historii snad všech vojenských filmů - a nejenom pro Spojené státy americké, ale i pro jiné země -, mezi klučičí a holčičí sny patří posadit se někdy do kokpitu F-35. Mimochodem, pracujeme teď i na virtuálním náborovém středisku, které by snad mohlo fungovat v příštím roce. Takže i tam si možná, když budeme mít nějakou dohodu, budou třeba moct ten kokpit vyzkoušet.

Kde by mohly F-35 přistávat? Budou to Čáslav a jako záložní letiště Pardubice, nebo vytipujete jiné lokace?

KŘ: To teď opravdu nejsem schopen detailně říct. Čáslav to bude. Spoustu věcí bude určitě potřeba ještě potvrdit - ať už jde o nábor pilotů, nebo i o to, co bude na které základně. Pak samozřejmě i válečné plány: kam věci rozhodit, kde mít záložní letiště a podobně. To se neodvíjí jenom od F-35, ale také od toho, jak v té době bude vypadat dopravní letectvo, vrtulníkové letectvo a tak dále.

Bude se na modernizaci základen podílet finančně NATO? Je to možné?

JČ: Už nyní jsme na některé základny, které jsme modernizovali, dostali příspěvek ze strany Aliance, kdy přispívají právě na modernizaci až do výše 50 procent nákladů. To je samozřejmě také obrovský bonus.

Doporučované