Nemilosrdná bitva o armádní zakázky. Spor se přenesl i do vlády

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Skokový růst výdajů na obranu a masivní investice do modernizace armády zvyšují napětí mezi ministryní Janou Černochovou a domácími zbrojaři. Ti si opakovaně stěžují, že upřednostňuje zahraniční dodavatele.

„Přijde nám, že se zhlédla ve velkých tendrech, jako jsou americké stíhačky F-35 nebo švédská vozidla bojové pěchoty CV90,“ říká šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.

Konflikt se přenesl i do vlády - mezi ministryni Černochovou a vlivného premiérova poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara. Zatímco ona je k některým tuzemským zbrojařům podezíravá, on jako pragmatik k nim má mnohem blíže.

Pojar dlouhodobě argumentuje tím, že výdaje na obranu lze chytře vynaložit tak, že pomohou domácí ekonomice, průmyslu i vědě a výzkumu. Do politiky přišel z prostředí, kde se zbrojařských peněz neštítí. Působil třeba v nadaci založené vlastníky České zbrojovky a byl také prorektorem soukromé vysoké školy Cevro, mezi jejíž sponzory patří velké domácí zbrojovky.

Ale hlavně: Pojar ve zbrojařích určitě také nevidí kdovíjaké anděly, ale holt největší z nich - koncern Czechoslovak Group - mu teď pomáhá s klíčovým úkolem.

Firma zprostředkovává nákup munice pro Ukrajinu ve třetích zemích, což je mezinárodně vychvalovaná česká iniciativa.

Aby víc myslela na domácí zbrojaře, už vyzývají ministryni Černochovou i vládní partneři.

„Mnohé studie prokázaly, že jakékoli zapojení domácího obranného průmyslu znamená pozitivní stimul do naší ekonomiky. Navíc prestižní reference usnadní našim zbrojovkám další expanzi na zahraničních trzích, což bude v důsledku mít rovněž pozitivní dopady do státního rozpočtu,“ apeluje místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.

Místopředseda hnutí STAN Jan Farský zase argumentuje tím, že veřejnost bude vyšší výdaje na obranu lépe akceptovat, pokud zůstanou v domácí ekonomice. „Není to o tom, že nakoupíme těžkou techniku z jiných kontinentů za oceánem, ale můžeme také jako Američané investovat vojenské výdaje třeba i do vlastního výzkumu, tedy do prosperity,“ navrhuje Farský.

Ministryně Jana Černochová odmítá výhrady tuzemských zbrojařů, že je opomíjí. „Vždyť od počátku, co jsem ve funkci, je jednou z mých priorit podpora domácího obranného průmyslu. Nejenom, že tím podporujeme naši ekonomiku, ale především jde o zajištění bezpečnosti dodávek v případě krize,“ argumentuje.

Ale zároveň připomíná, že české firmy nejsou schopné vyrobit veškerou techniku. „V takovém případě jsme nuceni nakupovat v zahraničí. Při vyjednávání ale vždy klademe důraz na to, aby do zakázky byl v maximální možné míře zapojen český průmysl,“ dodává ministryně Černochová.

Právě v tom je problém. Například švédský výrobce BAE Systems u dodávky pásových obrněnců CV90 slíbil, že nejméně 40 procent hodnoty zakázky budou dělat české firmy. V případě 246 strojů za 60 miliard korun tomu ale málokdo věří - Švédi takovou část svého know-how jen tak někomu nesvěří.

Na Ministerstvu obrany mají strategické dokumenty týkající se průmyslové spolupráce, kde se píše o potřebě podporovat a posilovat tuzemské výrobní kapacity. Firmy to rády ministryni Černochové připomínají, když mají pocit, že se tak v realitě neděje.

„Je důležité vnímat funkční a rozvinutý obranný průmysl jako přirozenou součást národní bezpečnosti, nikoli pouze jako dodavatele materiálu,“ řekl jí David Hác, předseda správní rady STV Group, jež je největším českým výrobcem munice, když ministryně navštívila jeho továrnu.

Proč je kolem zbrojení tolik emocí? Ministryně Jana Černochová - eufemisticky řečeno - nemá o některých zbrojních firmách moc dobré mínění. A nepřímo naznačuje, že mají nezdravé a nečisté zájmy.

Veřejně o tom promluvila loni v květnu poté, co ustála politickou mlýnici, do které se dostala kvůli neshodám a sporům s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Řekla, tehdy, že její pád by se prý hodil i některým zbrojařům.

Nejsložitější vztahy má s největší zbrojařskou skupinou Czechoslovak Group (CSG) Michala Strnada. „Já nebudu komentovat konkrétní zbrojařské firmy, omlouvám se vám, nezlobte se. Bylo by to nefér vůči nim,“ řekla k tomu loni a zároveň dodala: „Myslím, že tato společnost má od našeho resortu opravdu hodně zakázek. Ty částky jsou obrovské. Říkám to nerada, ale i válka na Ukrajině dává tomuto segmentu trhu hodně příležitostí. A náš resort se vždycky snažil, aby české firmy od nás měly podporu, a budu se o to snažit dál.“

Černochové nedůvěra v CSG může plynout i z toho, že Strnadova firma se hodně angažovala na straně politických rivalů. Byla sponzorem prezidentských kampaní Miloše Zemana. Na Slovensku má blízké vztahy s ministrem obrany Robertem Kaliňákem, korunním princem Ficovy strany Směr. A jako ředitele pro vnější vztahy si CSG nedávno najala bývalého předsedu ČSSD a exministra vnitra Jana Hamáčka.

Podezíravost ministryně vzrostla ještě víc poté, co loni v červnu společnost Defence Export napadla u antimonopolního úřadu nákup 246 švédských bojových vozidel pěchoty CV90. Za firmou stojí Milan Jurek, který do roku 2021 působil na vysokém postu právě v CSG.

Někteří lidé v armádě si to vykládají jako nátlak českých zbrojařů na ministryni Janu Černochovou. V překladu a jednoduše řečeno: Když nám nebudete dávat dost zakázek, tak vám budeme takhle schválně blokovat vaše zahraniční nákupy.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v čele s předsedou Petrem Mlsnou, jmenovaným ještě prezidentem Milošem Zemanem, odmítá, že by byl součástí nějaké hry nebo že by na něj někdo tlačil, aby rozhodnutí schválně zdržoval.

Proč tedy posouzení armádního tendru trvá už devět měsíců? „V daném případě se jedná o velice rozsáhlou problematiku. Je nutno posoudit smlouvy a dokumenty v rozsahu mnoha set stran, které jsou navíc složité z právního hlediska, například i kvůli přesahu do práva unijního. Řadu informací si nadto musíme doplňovat a ověřovat jak u zadavatele, tak u dalších subjektů, mnohdy zahraničních,“ odpověděl mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda.

V minulosti české firmy naštvalo pořízení francouzských kanonů Caesar, ručních granátů z Rakouska nebo poslední nápad na pořízení vozidel pro speciální síly od britského výrobce Supacat. Výsledek debaty ohledně podílu zakázek mezi zahraničními a domácími výrobci se ale nejlépe ukáže na zakázce na lehká obrněná vozidla pro ženijní vojsko.

Ministryně obrany Jana Černochová zrušila v březnu původně plánovanou cestu do Austrálie, kde chtěla jednat o nákupu 82 obrněnců Bushmaster. Nutno dodat, že tento plán Černochová zdědila po svém předchůdci.

Každopádně záměr dát další velkou zakázku výrobci z druhého konce světa rozlítil české zbrojaře. „Naše výrobky mají obdobné parametry a domníváme se, že bychom mohli být dodavatelem české armády namísto australského výrobce. Žádná zakázka podepsána doposud nebyla, takže naděje umírá poslední,“ reagoval výkonný ředitel Strnadova koncernu CSG David Chour.

Z toho, že do Austrálie jeli místo ministryně Jany Černochové vyjednávat jen lidé z VOP (Vojenský opravárenský podnik), lze usuzovat, že příští velká armádní zakázka možná nakonec skončí u domácích dodavatelů.

Vyčíslit přesně, kolik z výdajů na obranu míří k domácím a kolik k zahraničním dodavatelům, není kvůli jejich propojení přes různé subdodávky snadné. Seznam Zprávy se tyto informace, zatím neúspěšně, snaží získat od Ministerstva obrany.