Část poslanců považuje kanceláře za miliony za přežitek. Voliči je ignorují

Voliči, kteří by si chtěli osobně popovídat a něco probrat s poslancem či senátorem ze svého regionu, k tomu mají už historicky možnost v poslanecké kanceláři, kterou si poslanci hned po svém zvolení zřizují a Poslanecké sněmovna jim na to také přispívá ze svého rozpočtu formou poslaneckých náhrad.

Za rok 2023 Sněmovna poslancům na náhradách na kanceláře vyplatila přes 65 milionů korun. Mnozí zákonodárci přitom přiznávají, že tento formát setkávání s voliči považují v dnešní době za přežitek. Na druhou stranu se ale najdou i tací, zejména z regionů vzdálenějších od Prahy, kteří mají návštěvnost velkou a kancelář pro setkávání se svými voliči by nerušili.

Seznam Zprávy oslovily všech 200 poslanců s dotazy, jak hodně jejich voliči tuto možnost využívají. Odpovědělo jich 56 napříč celým politickým spektrem.

Jejich odpovědi si přečtěte v této grafice:

Středočeská poslankyně Barbora Urbanová (STAN) patří k nejviditelnějším a nejaktivnějším zákonodárcům, poslaneckou kancelář si na začátku mandátu však ani neotevřela. S voliči se setkávává raději v kavárně nebo v kanceláři, kterou má v Poslanecké sněmovně.

„Zjišťovala jsem ceny v Dolních Břežanech a bylo to nad rozpočet vytyčený Sněmovnou. Vzhledem k tomu, že bych v kanceláři byla jen jeden den v týdnu, mi to přišlo jako poměrně vysoký náklad, nejen co se týká nájmu, ale třeba i energií,“ vysvětluje poslankyně.

Schůzek s občany mívá podle období až osm týdně. Hodně ale vyřeší i elektronickou formou. „Nejvíc mi lidé píšou se svými problémy na sítích. Když řešíme něco složitého – třeba případ domácího násilí –, spojujeme se osobně nebo mailem,“ dodala.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) už patří ke zkušenějším zákonodárcům, poslankyní je přes 11 let. Podle jejích zkušeností o setkání v poslanecké kanceláři přílišný zájem není. „A v posledních letech je dokonce nižší než býval dříve,“ říká.

Poslanec a starosta Svitav David Šimek (KDU-ČSL) provozování poslanecké kanceláře doslova označil za přežitek. „V tomto období, kdy je velké množství mimořádných schůzí, máte šanci být v kontaktu s občanem jen v pondělí. A zároveň v tento den bych potřeboval jezdit po regionu a být v kontaktu s lidmi v místě jejich bydliště a poznávat problémy přímo v terénu,“ říká Šimek.

„Z mého pohledu bych se bez kanceláře obešel a 99 procent schůzek řeším jinde či přímo u občana,“ podotýká poslanec z Libereckého kraje David Pražák (ANO), za nímž do kanceláře prý za uplynulých sedm let přišly jen jednotky lidí.

„Osobně si myslím, že návštěvnost klesá a zvyšuje se pouze nespokojenost občanů, kteří vám to raději napíšou, než by se vám koukali do očí,“ posteskla si Andrea Babišová z ANO, která je poslankyní za Moravskoslezský kraj.

Někteří její straničtí kolegové, kteří si naopak kanceláře pochvalují, zase pozorují, že počet voličů, kteří za nimi přijdou, se liší v tomto volebním období, kdy je hnutí ANO v opozici.

„Když jsem byl koaliční poslanec a nikoli opoziční, tak ten zájem od občanů byl o něco vyšší,“ všiml si jihočeský poslanec Ondřej Babka (ANO).

Podobný postřeh má i Pavel Růžička (ANO) z Ústeckého kraje. „Záleží na situaci a co zrovna projednává Sněmovna. Když jsme měli koaliční vládu, tak účast lidí, kteří chtěli něco řešit nebo pomoc s nějakým problémem, bylo více,“ uvedl.

Podle Miroslava Zborovského (KDU-ČSL), který provozuje regionální kancelář v Brně, je zájem nižší zejména proto, že lidé mají možnost využít jiné komunikační kanály jako e-mail, telefon a další. „Nicméně považuji za nezbytné, aby měl občan možnost svého poslance navštívit a diskutovat s ním v jeho kanceláři,“ vysvětlil.

Lucie Šafránková z hnutí SPD, která ma svoji kancelář ve stejném městě, naopak pozoruje, že postupem času je zájem o návštěvy v ní určitě vyšší. „Lidí přijde minimálně 10 za jeden úřední den, takže když je klasický poslanecký týden, tak minimálně 50. I více,“ odpověděla poslankyně, která ve Sněmovně úřaduje už druhé volební období, na dotaz, kolik voličů za ní v průměru v poslaneckém týdnu přijde.

Podle pardubického poslance Martina Kolovratníka (ANO) zájem o osobní schůzky v kanceláři odpovídá voličské základně hnutí ANO. „Přeci jen lidem středního a vyššího věku, kteří místo e-mailu rádi zajdou osobně. Co se ale mění, je elektronická komunikace u mladších lidí. Víc a víc píšou osobně, ať už e-maily nebo soukromé zprávy na všech možných platformách,“ řekl.

Poslanecké náhrady na provoz kanceláře v regionu zákonodárcům zaručuje zákon. Usnesení rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny pak stanovuje i limitní ceny, které se u jednotlivých poslanců liší dle velikosti města.

Maximální náhrada za měsíc v Praze je 27 tisíc korun, ve městech do 25 tisíc obyvatel je to pak 16 tisíc korun. Sněmovna poslancům přispívá i do 5200 korun na pronájem nábytku a vybavení, maximálně pět tisíc korun na telefon a připojení k internetu a pak také měsíčně 2200 korun na kancelářský materiál.

Jiné je to třeba u sousedů na Slovensku, kde zákon o Národní radě má Národní rada, která je jednokomorovou obdobou českého Parlamentu, poskytnout poslanci k výkonu jeho mandátu odpovídající kancelář v prostorách Národní rady. Poslanec si může i zřídit vlastní kancelář, zákon však výši příspěvku neurčuje. Vypočítává pouze výdaje na odměnu asistenta a provoz kanceláře, která se vypočítává jako určitý násobek průměrné měsíční mzdy.