Část firem nedostane po konci Bartoše slíbené peníze

K firmám, které se podílely na zkrachovalé digitalizaci stavebního řízení, ještě doteče část peněz, většina ale zůstane v rozpočtu a stát vyhlásí novou zakázku na dobudování systému.

Původně chtělo Ministerstvo pro místní rozvoj za software – tedy nové programy, aplikace atd. – utratit 400 milionů. Zatím proinvestovalo 100 milionů.

IT firmy se tak ocitly v nejistotě, navíc jsou opakovaně ve veřejném prostoru zmiňovány v souvislosti s nepodařeným systémem, což může uškodit jejich značce. Mimo záznam a mezi řádky proto od nich zaznívá frustrace.

„Informace o prohlášení vlády je zatím velmi čerstvá, a proto ji musíme detailně vyhodnotit, abychom lépe porozuměli okolnostem a důvodům tohoto kroku,“ říká diplomaticky Zdeněk Culek ze skupiny Principal, která dodává portál stavebníka za asi 60 milionů (z toho přes polovinu už stát proplatil).

Na mysli má rozhodnutí vlády z minulého týdne. Členové kabinetu se v něm opřeli o 37stránkovou Zprávu o stavu digitalizace stavebního řízení. Ta kromě jiného konstatuje, že „v důsledku chyb v systému se řada řízení nachází ve stavech, kdy není možné jednoznačně určit, v jakém stavu se řízení nachází“.

Překládá i časový rámec nově vypsané zakázky, jak rozhodla vláda. Šestnáct měsíců odhaduje na vypsání veřejné zakázky a výběr zhotovitele. Dalších pět měsíců předpokládá, že bude projekt stát kvůli přezkumu antimonopolního úřadu.

Dohromady tedy stát podle odhadu stráví 21 měsíců jen vypisováním zakázky.

Oproti tomu programování, testování a přenesení dat bude trvat asi 17 měsíců.

Digitalizaci státu se Seznam Zprávy věnují v obsáhlém seriálu.

IT firmy vybrané na dosavadní zakázky na záznam zdůrazňují, že od ministerstva neměly dostatek času.

„Ačkoliv časový harmonogram na dodávku byl velice ambiciózní, podařilo se v termínu do 1. července vytvořit a dodat funkční řešení,“ dodává Culek.

Přidává se k němu i jednatel společnosti Sevitech Martin Trávníček (dodavatel geoportálu za asi 270 milionů). Od počátku řešili časovou tíseň, „protože k podpisu smlouvy, na jejímž základě bylo možné začít s přípravou implementačního projektu a následně po jeho akceptaci zahájit vývojovou fázi, došlo až 15. února 2024“.

Informační systém pro úředníky dodávala nejprve firma InQool, po zásahu antimonopolního úřadu pak společnost Servodata (celkově za 62 milionů). Výkonný ředitel InQool Tibor Szabó odpovídá v podobném duchu: Bylo málo času, počítali s dalším rozvojem.

„Nechci hodnotit komunikaci směrem ke stavebním úřadům a veřejnosti, ale 1. července 2024 byla hotová meziverze v souladu se smluvním harmonogramem (tzv. ISSŘ verze 2), finální verze měla dle smluvního harmonogramu dokončení až na konci roku 2024,“ uvádí Szabó.

Stát teď chce zkoumat, jestli firmy nepochybily a nedodaly špatné programy. Ministr Petr Kulhánek (za STAN) zadal audit, který to má zjistit. „Z toho mohou být výstupem odpovědnosti konkrétních entit za chybná rozhodnutí nebo za nekvalitně odvedenou práci,“ řekl.

Firmy se ale brání, že odvedly standardní práci. „Za naši společnost jsme realizovali projekt dle požadavků a smluvních závazků,“ tvrdí Zdeněk Culek ze skupiny Principal.

„Vše jsme dělali na základě smluvní dokumentace, máme všechny akceptační a další dokumenty,“ dodává Tibor Szabó ze společnosti InQool.

Firmy ale přijdou o velkou část peněz na další rozvoj. Nabízí se tedy otázka, zda nebudou chtít po státu kompenzaci. Žádná z firem to nechce komentovat, nezdá se to ale být příliš realistické.

„Teoreticky by stát žalovat mohly, prakticky se to neděje. A bývá to ve smlouvách i v zadávací dokumentaci ošetřeno. To znamená, že zakázku lze kdykoliv zrušit nebo smlouvu ukončit, protože tam není povinnost určitého objemu plnění,“ vysvětluje právník Petr Leyer z Transparency International.

Projděme si časovou osu projektu, abychom alespoň v základu pochopili, jak zadávání proběhlo a čemu firmy čelily.

V listopadu 2022 Ministerstvo pro místní rozvoj zahazuje předchozí tendr (zadaný za někdejší ministryně Kláry Dostálové (ANO) za asi 1,9 miliardy korun), vyhlašuje nový, který podle tehdejšího ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) účelově napadá firma, která „jen dodávala tiskárny nebo servery“ a s digitalizací nemá nic společného.

Antimonopolní úřad ale zakázku na podzim 2023 skutečně definitivně zruší, což až o mnoho měsíců později v úterý 15. října 2024 potvrdí i soud.

„Snaha ministerstva byla omezit náklady, což se mi jako vstupní předpoklad zdá správné, chtěli postupovat v tomto ohledu s péčí řádného hospodáře. Nicméně na straně ministerstva došlo též k chybám, takže postup může být z hlediska zákona hraniční,“ komentuje expert na státní zakázky Petr Leyer.

„Co je důležité říct, tohle nebyla žádná fušeřina. Vezměte si, že na tom pracovaly největší advokátní kanceláře v České republice,“ oponuje ředitelka sekce veřejného investování na ministerstvu Leona Gergelová Šteigrová.

Za zadáním zakázky si stojí i Bartoš: „Všechny kroky byly činěny s maximální snahou, aby nebyly důvody tendr napadnout.“

V tuto chvíli – podzim 2023 – nastává problém, ministerstvo se dostává do skluzu a není jisté, že zvládne vybrat dodavatele a ti naprogramovat digitalizaci.

Resort riskuje a zadává jednu ze zakázek takzvaným jednacím řízením bez uveřejnění, kde – jak název odpovídá – je vyloučena transparentnost.

„My jsme stále vězeli na (antimonopolním) úřadu, tak jsme se rozhodli vzít tu minimalistickou část, a to byl můj příkaz, ohlodat to na kost, aby to bylo to nejmenší minimum, které podle zákona o zadávání zakázek smíme v jednacím řízení bez uveřejnění zadat,“ přibližuje tehdejší rozhodování v listopadu 2023 ředitelka Šteigrová.

Resort vybírá firmu InQool, ale ta nemůže pracovat. Zakázku na informační systémy pro úředníky ale opět – v listopadu 2023 – napadají jiné IT firmy, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jim – až v březnu 2024 – dává za pravdu.

„V případě Ministerstva pro místní rozvoj se jednalo o zjevné zneužití jednacího řízení bez uveřejnění, které je vyhrazeno jen pro zcela mimořádné situace,“ říká mluvčí úřadu Martin Švanda.

Podle něj resort pro místní rozvoj „učinil jediný polovičatý pokus o zadání v otevřeném řízení“ a zároveň „neměl prakticky žádnou časovou rezervu“, čímž se „vlastní vinou dostal do nouzové situace“.

Zpátky k časové ose a k tomu, co zažívaly IT firmy dodávající důležité projekty digitalizace stavebního řízení.

Jsme na jaře 2024. Do problémů se dostává i další firma, tentokrát ale dodavatel geoportálu Sevitech. Jiná IT firma ji totiž napadá za to, že v soutěžním dialogu vyhrála. Tato nespokojená firma prohrála.

„S těmi firmami jednáte o podobě smlouvy, o podobě podmínek, o čem se bude soutěžit. Stále si s nimi potvrzujete, že rozumí, že s tím souhlasí. Tím vším jsme si prošli, a stejně ve finále jedna z firem napadne podmínky, byť u všeho seděla,“ popisuje tehdejší dění Šteigrová.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který koordinoval digitalizaci místo vyhozeného Ivana Bartoše, tvrdí, že „opakovaně došlo k porušování zákona o zadávání veřejných zakázek“. Tudíž nebyl jasný právní rámec a hrozily stížnosti či žaloby.

Jenže do nepovedené digitalizace (když odhlédneme od zadání) se podle odborníků na veřejné zakázky promítla i velká nejistota, která u takových zakázek existuje, a čas, který může přesáhnout i jedno volební období.

„Rozhodování antimonopolního úřadu trvá dlouho. V průměru to je pět měsíců, ale může to být i rok. A to je obrovská nejistota pro zadavatele i pro firmy. Nevědí, kdy mohou spustit práce nebo kdy se vůbec dozvědí, že nemohou,“ vysvětluje právník Rekonstrukce státu Věnek Bonuš.

I proto tak v aktuálním odhadu raději vláda počítá s tím, že systém bude hotový až k lednu 2028. Déle totiž zabere vypsání zakázky než samotné vypracování projektu.

Manažerka a členka strany Zelených Eva Pavlíková k tomu v Českém rozhlase řekla, že v současné diskuzi chybí jakékoli poučení z neúspěšné digitalizace: „V IT světě se tomu říká takzvaná post mortem analýza, to znamená ve stavu smrti, kdy si řeknete, jaké chyby jste udělali a jak se z toho poučíte do budoucna.“

Pokud neúspěšná digitalizace způsobila až miliardové škody, prodraží se a protáhne se, pak jedna z reflexí by měla směřovat i k fungování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a celkově k zákonu o zadávání veřejných zakázek.

Reformu antimonopolního úřadu připravuje právě Ministerstvo pro místní rozvoj, nyní je na Legislativní radě vlády a za prioritu ji označil i nový ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN). Za dobrý krok ji označuje i politoložka Vladimíra Dvořáková. „Obsahuje řadu pozitivních věcí, zejména zjednodušení řízení a roli kolektivních orgánů,“ řekla Českému rozhlasu.

Úřad ale se změnami nesouhlasí, reforma není podle něj „postavena na důkladné analýze současného stavu“. Podporovat bude jen „promyšlené změny“.

„Já veřejně na konferencích a kulatých stolech organizovaných k tomuto tématu vystupuji s věcnou kritikou. Říkám, že je to skutečně revoluční hazard, takto změnit přezkum veřejných zakázek,“ řekl v létě ve vysílání Radiožurnálu šéf úřadu Petr Mlsna.