Článek
V Česku se v posledních týdnech velmi intenzivně diskutuje, zda by armáda měla i v budoucnu využívat švédské stíhačky gripen, nebo přejít na americké F-35. Vláda Petra Fialy (ODS) by měla toto zásadní téma řešit už tento měsíc.
Jiří Verner byl u toho, když se z ruské techniky přestupovalo na švédskou. Byl velitelem Vzdušných sil Armády České republiky a od loňska působí jako ředitel společnosti Saab pro Česko a Slovensko. Pracuje tedy pro firmu, která gripeny vyrábí.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy švédské stroje obhajuje. Pohledem pilota a člověka, který byl u armády, vysvětluje, jaké praktické věci nastanou, pokud se Česko rozhodne přejít na americké stíhačky.
„Co by s případným nákupem letounů F-35 souviselo, je fakt, že by se musela přebudovat celá logistika základny a její infrastruktura. Můžete si rozkliknout stránky belgického a holandského letectva, případně stránky britského letectva, kde se říká, že náklady na přípravu základny pro provoz letounu F-35 dosahují minimálně stovek milionů amerických dolarů. Letouny F-35 totiž vyžadují vyšší pevnost, únosnost dráhy i specifický povrch,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jiří Verner.
Vláda chce o stíhačkách rozhodnout v červenci. Vy, předpokládám, preferujete gripeny. Proč by je česká armáda měla používat i v budoucnu?
Těžko mluvit úplně nezávisle. Byl jsem velitelem vzdušných sil, sám jsem pilotem gripenu a byl jsem velitelem základny, když jsme v roce 2005 přijali první letouny gripen. Byl jsem u zavádění těchto letounů, takže proces znám opravdu od počátku až do dnešních dnů.
Máme rok 2022 a troufám si říct, že co se týče případného přezbrojení na nový typ letounu, nejsme dneska za pět minut dvanáct, ale pět minut po dvanácté hodině. Netvrdím ale, že to není možné, možné je úplně všechno. Pokud se takto rozhodne vláda, letectvo a armáda se k tomu budou muset postavit čelem. V případě takového rozhodnutí ale před sebou budou mít obrovské výzvy a v dnešní době inflace, války, nedostatku materiálu a zboží to bude velice komplikovaná záležitost.
Jaké jsou tedy podle vás hlavní přednosti gripenu?
Letoun gripen, tak jak byl konstruován pro švédské letectvo, popřípadě pro ostatní uživatele, přesně odpovídá našim požadavkům. Od doby, kdy jsme vstoupili do NATO, se požadavky na Českou republiku nezměnily a v blízké budoucnosti se jistě ani nezmění. Jsou pořád stejné. To znamená ochrana vzdušného prostoru České republiky, což je tzv. hotovostní systém, který držíme nepřetržitě od roku 1999, kdy jsme vstoupili do NATO ještě s letouny MiG-21 a v roce 2005 přešli na letouny gripen, aniž by bez jediné sekundy nebyla zaručena ochrana vzdušného prostoru českým letectvem. Na to jsme v té době byli velmi hrdí.
Gripen přesně naplňuje to, co se po nás požaduje jak od NATO, tak od Armády České republiky, respektive od Ministerstva obrany: Ochranu vzdušného prostoru, schopnosti útočit na vzdušné i pozemní cíle a v budoucnu se eventuálně zapojit do mezinárodních operací, což je samozřejmě velice komplikované a je to dáno počtem letounů, výzbrojí a podobně.
Když se podíváme na finanční náklady a srovnáme gripeny s americkou stíhačkou F-35, ušetří Česko, pokud by se vydalo cestou švédských stíhaček?
Náklady jsou nepopsatelně nižší, zejména pak provozní. Tady se pořád mluví o jakési kupní ceně, ale populárně se tomu říká, že to je pouze cena železa. Koupíte si letoun, několik sad náhradních dílů, popřípadě nezbytně nutné nářadí pro techniky. Teď to velice zjednoduším, ale teprve poté nastává čas, kdy musíte spočítat náklady na životní cyklus. A ty se diametrálně odlišují.
Americká stíhačka F-35.
Když budeme konkrétní, jak je to například se spotřebou paliva?
Analytici uvádějí, že spotřeba paliva je na hodinu letu téměř 1,7krát vyšší u letounu F-35. To znamená, že jestli gripen spotřebuje 2,5 tuny paliva, tak F-35 na tom nebude líp – bude spotřebovávat někde pod 4,5 tuny paliva. A to musí potom někdo zaplatit, to se v rámci kupní ceny neuvádí.
Ale pak, když se takový letoun pořídí, musí armáda počítat s těmito náklady. Provozní náklady se potom neúměrně zvyšují. Ve chvíli, kdy se cena paliva za jednu tunu na civilním trhu zvýšila od začátku války z 500 amerických dolarů na 1400, podobně to je i v armádě. Náklady na provoz se ještě tímto násobkem navyšují, a to mluvíme jen o palivu.
Kolik stojí letová hodina gripenů a americké F-35?
Uvádí se, že letová hodina může být pětkrát až sedmkrát dražší u F-35, ale víte, jak to je. Dneska se vytváří mnoho tabulek a dá se to počítat různě. Palivem je to třeba jenom dvojnásobně dražší letová hodina. Není to ale jenom to, že ten letoun budete provozovat.
Musíte vycvičit piloty. Vezměte si slovenský příklad. Na Slovensku přecházejí z MiG-29 na F-16 a trénink pilotů a techniků trvá dva roky a probíhá ve Spojených státech amerických. Lze říct, že na Slovensku došlo k totální destrukci vojenského letectva, a proto nás, společně s Polskem, Ministerstvo obrany SR požádalo o přikrytí jejich vzdušného prostoru.
Rád bych podotkl, že stejná situace může v případě opožděných dodávek nastat i v České republice. To je ale ten nejhorší scénář, který bych opravdu bral jako veliké zklamání. K tomu by určitě nemělo dojít.
Švédský Gripen E/F.
Co by to znamenalo pro českou armádu a samotné základny, kdyby se přecházelo na americké stíhačky?
Tady zatím nikdo nevzpomínal například hygienická hlediska. Tím nejpopulárnějším je z hlediska provozu letounu hluk. Hluk z F-35 je nepopsatelně vyšší než u jednomotorových letounů gripen. Holandské letectvo například dokonce nesmí s jejich F-35 lítat pod hladinu 20 000 stop, což je nějakých šest kilometrů, protože by jinak překračovalo hygienické normy, a proto provádí výcvik pouze nad mořem. V případě České republiky neproveditelná záležitost.
Máme pouze jednu taktickou základnu: Čáslav. Tu čeká rekonstrukce dráhy, která v podstatě od 50. let byla pouze drobně opravována, ale dnes je skutečně na konci životnosti, respektive za životností, což ale gripenům zásadní problém nezpůsobuje.
Co by s případným nákupem letounů F-35 souviselo, je fakt, že by se musela přebudovat celá logistika základny a její infrastruktura. Můžete si rozkliknout stránky belgického a holandského letectva, případně stránky britského letectva, kde se říká, že náklady na přípravu základny pro provoz letounu F-35 dosahují minimálně stovek milionů amerických dolarů (v Belgii se hovoří o nákladech zhruba 300 milionů dolarů na přestavbu jedné základny, pozn. red.). Letouny F-35 totiž vyžadují vyšší pevnost, únosnost dráhy i specifický povrch. To, že to je letoun utajovaný, znamená další vysoké náklady na hangáry, provozní budovy a podobně. Je to plus minus, ale levnější to určitě nebude.
Vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr o amerických stíhačkách F-35
– Američané počítají s jejich modernizací a provozem do roku 2070, to by našim požadavkům vyhovovalo. Samozřejmě F-35 je dražší z hlediska pořizovacích i provozních nákladů. To letadlo ve světě nemá konkurenci v tom, co dokážou jeho systémy – systémy elektronického boje, jeho komunikační systémy. Hlavní síla letadla je informační nadvláda.
– Důležitý faktor: Pokud půjdeme cestou jaderných zbraní, tak F-35 je nutnost, protože gripen nám atomovky nosit nebude. F-35 začíná být adekvátním řešením.
– U F-35 se počítá, že se bude provozovat a upgradovat do roku 2070. Pokud si koupíme F-35, tak ten problém vyřešíme na 40 let dopředu. Náklady, které budou na počátku vyšší, se rozpočítají do dvojnásobného životního cyklu. F-35 bude standardní evropské letadlo.
Musela by se tedy přestavět základna v Čáslavi?
Ano, v podstatě by to znamenalo to, že současná čáslavská základna přestane existovat. Všechno by se muselo přebudovat, to znamená zlikvidovat, strhnout a postavit nové. A ani základna není nafukovací. Navíc každé letiště běžně prochází systémem úprav, oprav a v tu dobu musí letectvo operovat z jiné základny. V současné době jsou to Pardubice. Pro gripen to postačuje, pro F-35 by bylo naprosto nemožné z tohoto prostoru operovat. To znamená, že by armáda musela investovat do další základny a vybudovat v podstatě nový záložní systém.
Jak si tedy vysvětlujete, že jedním z favoritů jsou americké stíhačky? Rozumíte, jakou by vláda mohla mít motivaci je pořídit? Faktem je, že F-35 bude mít mnoho evropských států.
To, že je – obrazně řečeno – mají všichni, ještě neznamená, že to musíme mít i my. V případě jakékoliv agrese a v situaci, že bychom se museli jako NATO bránit, je naopak velkou výhodou, pokud Aliance bude mít k dispozici nejenom jeden typ letounů, ale bude mít i víceúčelové letouny schopné nést zbraňové systémy nejenom americké, ale i evropské.
Troufám si říct, že po přijetí Švédska do NATO se Švédsko stane okamžitě stoprocentním plnohodnotným členem přinášejícím do Aliance další důležité schopnosti bránit nejen východní křídlo NATO a prostor kolem Baltského moře.
Bývalý velitel Vzdušných sil Armády České republiky a současný ředitel Saab pro Česko a Slovensko Jiří Verner.
Čím dříve se tedy státy včetně Česka zařadí do fronty kamkoliv na stíhačky, tím lépe z časového hlediska, protože nakupuje celý svět. Zaručil by švédský Saab to, že by stíhačky byly dodané včas?
Věřím, že pokud půjdeme podobnou cestou, jako jde švédské a maďarské letectvo, jsme schopni lineárně a velmi snadno přejít na letoun Gripen E/F. Rok 2027 jako rok dodání (F-35, pozn. red.) mi připadá úplně irelevantní, protože před námi jsou země jako Kanada, která si objednala 88 letadel, či Finsko s 64 letadly.
To, co jsme v rámci českého letectva úspěšně budovali 17 let s gripeny, na kterých máme nalétáno 35 000 letových hodin bez jakýchkoliv problémů, je najednou potřeba měnit. My nikdy samostatně útočit nebudeme, nevěřím tomu. A letoun F-35 je konstruován úplně jinak – k útokům hluboko na území nepřítele, případně tam shodit jadernou munici. To není úkolem českého letectva a nikdy v blízké budoucnosti ani nebude.
NATO si velice váží našich pilotů a toho, že jsme schopni ochraňovat excelentně vlastní vzdušný prostor a prostor našich partnerů v rámci NATO, zejména v Pobaltí nebo na Islandu. Do budoucna s 24 letouny gripen, pokud se tento stav podaří naplnit, budeme ještě úspěšnější.
