Článek
Hnutí ANO v pátek podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části vládní novely na snížení červnové valorizace penzí. I když poslanci požádali o přednostní projednání, podle experta, kterého Seznam Zprávy oslovily, soud návrh nestihne projednat ještě před tím, než ke snížení valorizace dojde.
Situaci lehce komplikuje i fakt, že den před poslanci ANO podala svůj návrh i skupina senátorů, jejíž návrh by tedy měl mít přednost a poslanci by se tak stali vedlejšími účastníky řízení.
Podle bývalého ústavního soudce Stanislava Balíka (ústavním soudcem byl v letech 2004 až 2014) nejprve musí Ústavní soud rozeslat návrh všem účastníkům, kterými jsou kromě Poslanecké sněmovny a Senátu i vláda či veřejný ochránce práv, a na možné vyjádření jim musí dát měsíční lhůtu.
„Po ní je ještě nutné napsat zpravodajskou zprávu a projednat ji v plénu. Pamatuji si, že jsme některé věci v plénu měli třikrát nebo čtyřikrát a vždy se tam muselo něco dopracovávat. Kdybych chtěl být velký optimista a řekl si, že se bude dělat vše pro co nejrychlejší rozhodnutí, tak si myslím, že k němu dojde nejdříve v září,“ uvedl Balík, který nyní působí jako děkan Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.
Vše o ústavním návrhu hnutí ANO
Největší opoziční strana se obrátila na soud kvůli snížení růstu důchodů. Namísto průměrných 1770 korun dostanou senioři od června jen 760 korun navíc. Vláda věří, že snížení obhájí.
Podle jeho názoru vzhledem k tomu, že prvními, kdo návrh podal, byl Senát, bude muset Ústavní soud poslanecký návrh formálně odmítnout.
„Ale skupina poslanců se stane vedlejším účastníkem ohledně prvního návrhu. I toto bude muset Ústavní soud procesně vyřešit, tedy že plénum bude muset odmítnout návrh dnešní poslanecké skupiny, a pak se to dostane k soudci zpravodaji, kterému připadla včera ta senátorská věc,“ vysvětlil postup.
Návrh na snížení valorizace penzí, který vzešel od vlády a těsně po své inauguraci ho stihl podepsat i prezident Petr Pavel, je veřejností a především opozicí významně sledovaná a kritizovaná věc.
Balík však potvrzuje, že ústavní soudci jsou zvyklí pracovat na věcech, které jsou pod drobnohledem a takzvaně „akutní“.
„Musíme si uvědomit jednu věc, že publikum to může vnímat jako věc ryze politickou, ale ti soudci to vidí jako ochránci ústavnosti. A v postatě budou případ brát jako každý jiný. Já bych řekl, že by to ani nebylo dobré, aby se u Ústavního soudu vytvořila představa typu, že když si opozice pískne, tak bude soud skákat. Takto to není,“ říká Balík.
„Nechme to na soudci zpravodajovi a na soudcích, aby měli především čas. Nejde o rychlost, ale o kvalitu rozhodnutí. I z tohoto důvodu by neměli podléhat nějakému tlaku, aby rozhodli za každou cenu honem rychle. Nepředpokládám, že by mu podlehli,“ popisuje soudce, který ve své kariéře řešil sledované případy jako třeba poplatky ve zdravotnictví nebo církevní restituce.
Projednávání návrhu by neměla ohrozit ani blízká částečná obměna složení Ústavního soudu. „Už bude jasný soudce zpravodaj a noví soudci přijdou už jenom jako členové pléna. Pokud se nezměnily zvyklosti, tak kolečko přidělování plenárních věcí soudcům zpravodajům je podle abecedy. Tudíž se dá odtušit, že případ by měl připadnout někomu ze soudců, kteří minimálně do konce roku na Ústavním soudu pobudou. Nehrozí proto, že by se měnil soudce zpravodaj, protože by původnímu vypršel mandát,“ vysvětluje Stanislav Balík.
Jaké rozhodnutí na plénu nakonec padne, si emeritní soudce netroufá odhadovat. Připomíná jen, že na zrušení zákona by bylo potřeba devět hlasů, ať už bude počet soudců jakýkoliv. V plném složení má Ústavní soud 15 členů.
Pozn.: Stanislav Balík je členem Redakční rady Seznam Zpráv.
