Článek
Horník žádal, aby ústavní soudci přehodnotili svůj spíše zdrženlivý přístup k posuzování praktik v kampaních a případným zásahům justice do volebního procesu. Ústavní soud (ÚS) se však podstatou stížnosti nakonec nezabýval, odmítl ji pro nepřípustnost, z usnesení v databázi soudu to zjistila ČTK.
Horník, jenž nepostoupil do druhého kola, podával hned po volbách v roce 2022 stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), ten jeho podnět zamítl. Následovala ústavní stížnost. Podle ÚS však měl Horník využít jiný typ opravného prostředku, který lze podle ústavy podávat proti „rozhodnutím ve věci ověření volby poslance nebo senátora“.
„Volba procesní strategie a zhodnocení jejích důsledků je odpovědností navrhovatele (jeho právního zástupce) a nelze ji přenášet na Ústavní soud,“ stojí v odmítavém usnesení.
Starosta Božího Daru Horník byl senátorem od roku 2004. Loni na Karlovarsku vyhrála Věra Procházková (ANO). Výrazným rozdílem porazila Evu Chromcovou z SPD.
U NSS Horník tvrdil, že byl vystaven masivní negativní kampani s nepravdivými informacemi. Odehrávala se na na facebooku, instagramu či webu Horník nebo vekslák a prostřednictvím letáků i velkoplošné venkovní reklamy s heslem „Jan Horník (STAN) – Imunita přijde vhod“. Šlo podle něj o profesionální práci, která jej dehonestovala u tisícovek obyvatel regionu.
„I právníci, kteří pro mě stížnost k Ústavnímu soudu připravovali, se divili, že ji tak jednoduše soud odmítl. Měl přitom možnost, kdy mohl Nejvyššímu správnímu soudu ukázat cestu, jakou by mohl jít, případně i zákonodárcům. Budeme s bývalými kolegy v Senátu hledat možnosti, jak upravit třeba volební zákon případně nějaký jiný zákon. Ale to jsme na začátku,“ uvedl Horník pro ČTK.
Čeká na výsledky vyšetřování policie, která by mohla zjistit, kdo za cílenou dehonestující kampaní stál. Na výsledek voleb by to už nemohlo mít vliv.
„Ale mně nešlo tak ani o výsledek voleb, jako o to, aby se to nemohlo znovu stát. Jsme lehce napadnutelní. Tady si nějací trollové, nějaká pátá kolona, vyzkoušela, že to funguje. A když se zaměří třeba na nějaké ústavní činitele nebo jiné konkrétní osoby, tak je mohou takto zničit,“ varuje Horník. Počítá ale s tím, že vyšetřování policie může trvat dlouhé měsíce, protože se v první fázi budou muset prozkoumat elektronické stopy.
S tím, jak lidé stále méně čtou tištěná média nebo sledují televizi a naproti tomu čerpají informace z anonymních sociálních sítí, stávají se snadno ovlivnitelnými, míní Horník.
NSS uznal, že kampaň lze považovat za „nevybíravou, až nevkusnou“. Horník však na útoky reagoval a ve veřejném prostoru nabídl svá protitvrzení. „Bylo tedy na voličích, nikoli na NSS, aby byli arbitry ve věci přesvědčivosti tvrzení obsažených v negativní kampani proti němu, či naopak tvrzení, jimiž je vyvracel,“ stálo v rozhodnutí NSS.
Soud tehdy připomněl, že jeho možnosti jsou limitované. Rozhodnutí voličů může změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu prokazatelně ovlivní výsledek. Na Karlovarsku však výsledek v prvním kole senátních voleb nebyl vyloženě těsný. Horník skončil čtvrtý, s odstupem téměř dvou procent za druhou postupující kandidátkou.
V ústavní stížnosti Horník uváděl, že sice mohl na očerňující kampaň reagovat, ale nikoliv ve stejném rozsahu. Kampaň prý byla vedená netransparentně, šířily se závažné nepravdivé informace. Horník je podle stížnosti přesvědčený o tom, že pokud by volební proces probíhal podle pravidel, postoupil by do druhého kola a v něm by vyhrál – jako několikrát předtím.
AKTUALIZACE: Doplnili jsme vyjádření Horníka a vyšetřování policie.
