Bývalý šéf NBÚ: Kdo potřebuje prověrku, si určuje Hrad

Po éře exprezidenta Miloše Zemana se znovu řeší prověrky hradních zaměstnanců. Tentokrát kvůli současnému poradci prezidenta Petra Pavla. Bývalý diplomat Petr Kolář totiž nebude mít prověrku od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Žádost o ni sice odeslal, Kancelář prezidenta republiky ale rozhodla, že ji ke své činnosti na Hradě nepotřebuje.

Podle Dušana Navrátila, který jedenáct let NBÚ řídil, je nutnost prověrky třeba posuzovat u každého člověka zvlášť. Záleží, k jakým dokumentům má mít přístup.

Například chybějící prověrka bývalého kancléře Vratislava Mynáře podle něj mohla být problematická. „Měl prověrku jenom na V (stupeň Vyhrazené, pozn. red.), tak to bylo naprosto absurdní, protože kdyby BIS sdělila, že hrozí teroristický útok pod nějakým stupněm utajení, tak mu to nesměli jako kancléři říct.“

Podle prezidentské kanceláře poradce prezidenta Petr Kolář prověrku nepotřebuje. Je to podle vás správně? Poradce exprezidenta Martin Nejedlý byl kvůli chybějící prověrce trvale popotahován.

Prověrky jsou celkem drahá záležitost a dělají se podle standardů NATO. Jde o to, zda mu dotyčná organizace (Kancelář prezidenta republiky) bude poskytovat utajované informace.

Je snaha, aby provádění prověrek nebylo zneužíváno, aby si organizace nedělaly prověrky jenom pro vlastní potřebu. Proto do žádosti bezpečnostní ředitel píše zdůvodnění.

Mají mít podle vás v obecné rovině poradci prezidenta prověrku?

Poradců může být mnoho a já nevím, co jim kdo říká nebo poskytuje. To nemohu posoudit.

Kdo nastavuje stupně bezpečnostních prověrek na Pražském hradě?

V zásadě to dělá bezpečnostní ředitel dotyčné organizace. Rozhoduje, na která funkční místa bude potřeba jaká prověrka.

Kdo určuje, jaký stupeň bezpečnostní prověrky je třeba? Hrad uvedl, že chce přísnější prověrky než za éry exprezidenta Miloše Zemana.

Jak už jsem řekl: Prověrky nejsou od toho, aby si organizace prověřovala svoje lidi. Prověrky jsou od toho, že pokud jim poskytuje utajované informace, tak podle standardů NATO musí mít určitou prověrku a určitého rozsahu. Skutečně záleží na příslušné organizaci, jak se rozhodne, jaké prověrky potřebuje.

U některých pozic na Hradě jsou nově zpřísněné nároky na prověrky. Je to podle vás správný postup?

Nevím, s jakým stupněm utajení se dotyční setkávají. Za bývalého prezidenta pana Miloše Zemana bylo to nastavení velice problematické, velice nízko. Například, když kancléř Vratislav Mynář měl prověrku jenom na V (stupeň Vyhrazené, pozn. red.), tak to bylo naprosto absurdní, protože kdyby BIS sdělila, že hrozí teroristický útok pod nějakým stupněm utajení, tak mu to nesměli jako kancléři říct.

Připomeňte, jaké jsou druhy prověrek a jak vypadá jejich udělení v praxi?

Jsou čtyři kategorie, de facto tři. Vyhrazené, tam to v podstatě dělá organizace sama a tam jde o to, aby dotyčný měl 18 let, byl svéprávný a nebyl trestně stíhán. Takže to dostane v podstatě každý.

Stupně Důvěrné, Tajné a Přísně tajné provádí Národní bezpečnostní úřad, který prověrku provádí na základě žádosti dotyčné osoby, přičemž ale součástí žádosti o prověrky je potvrzení bezpečnostního ředitele příslušné organizace, že mu budou poskytovány informace tohoto stupně.

A v čem se liší tyto vyšší stupně prověrky?

U stupně důvěrné se jedná o evidenční šetření. NBÚ oslovuje asi 20 evidenčních míst a na základě toho potom koná dále. Pokud na těch 20 místech a nějakou analýzou i z otevřených zdrojů zjistí, že není problém, tak žadatel dostane prověrku na stupeň D (Důvěrné, pozn. red).

Pokud je problém nebo úřad vnímá, že je třeba něco prošetřit, tak požádá dotyčnou osobu, aby mohla požádat zpravodajskou službu o šetření. Pokud s tím dotyčná osoba nesouhlasí, tak se prověrka ukončuje. Pokud souhlasí, tak se poté oslovuje příslušná zpravodajská služba.

U stupně T (Tajné, pozn. red.) je to stejné. Jen s tím rozdílem, že se neptají té osoby, jestli mohou provést šetření u zpravodajské služby, ale rovnou, pokud je problém, dělají šetření. A stupeň Přísně tajné se odlišuje tím, že žádost jde povinně na zpravodajskou službu.

Kdo hradí náklady na proces udělení prověrky?

Je to bezplatné a platí to stát, který platí rozpočet Národního bezpečnostního úřadu.