Bývalý guvernér ČNB Rusnok radí arcibiskupovi s penězi

Ekonom a politik, kterého v roce 2013 jmenoval tehdejší prezident Miloš Zeman do čela úřednické vlády a o tři roky později mu svěřil vedení České národní banky, vstoupil v lednu do služeb pražského arcibiskupství.

Jak informoval server Christnet.eu, Jiří Rusnok stal se členem Ekonomické rady, jež bdí nad hospodářskou koncepcí arcibiskupství. „Můžeme potvrdit, že pan Rusnok je členem naší ekonomické rady od 1. ledna. Je to špičkový odborník a jakožto dlouholetý guvernér České národní banky nám pomůže přejít na systém samofinancování,“ uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí arcibiskupství Jiří Prinz.

Rusnok redakci sdělil, že jmenování do rady považuje za čest a uznání. „Mým cílem je, aby tato instituce rozumně hospodařila, protože je dnes takříkajíc v situaci, kdy jede a pojede ze svého. Pokud chce fungovat a plnit svoje role, které má dány do vínku, tak se musí postarat o to, aby měla z čeho,“ řekl Rusnok Seznam Zprávám.

Ekumenická činnost a různé charitativní věci mají dle exguvernéra svoje náklady. „Takže se musí hospodařit s majetkem dlouhodobě, majetek se musí zhodnocovat a držet v kondici. Je to pro mě velmi zajímavá výzva, vždy mě zajímalo dívat se na věci s dlouhým horizontem,“ dodal.

Každý rok stojí hlavní činnost pražské arcidiecéze, respektive farností, 300 milionů korun. Tyto prostředky musí arcibiskupství získat od roku 2030 vlastním podnikáním a z darů věřících a mecenášů. Dalších přibližně 200 milionů korun ročně je třeba zajistit přímo ve farnostech na chod kostelů a sídelních far z drobné hospodářské činnosti, z darů a státních grantů na opravu památek.

Arcibiskupství si například hodně slibuje od investic do nákupu nájemních bytů, v realitách podniká od roku 2021 prostřednictví své firmy XPlace, jež nabízí stovky bytů v Praze a Středočeském kraji. Do roku 2030, kdy arcibiskupství přestanou plynout peníze od státu v rámci finančního vyrovnání, jich chce provozovat přes tisíc.

Kromě nájemního bydlení pražské arcibiskupství sází i na příjmy ze svých lesů, malého developmentu, obnovitelných zdrojů energie a investičních fondů.

Pro rady si arcidiecéze chodí právě k odborníkům, kteří zasedají v ekonomické radě. Ta je jmenována na pětileté období, aktuální sestava bude ve funkci do září 2025.

Kromě Rusnoka v ní sedí například daňový poradce Jan Žůrek, zakladatel a dlouhodobý člen vedení společnosti KPMG Česká republika. Dalším členem je ekonom, matematik a akademik Václav Petříček. Nechybí ani finanční konzultant Petr Beneš, ekonom Vojtěch Benda a privátní poradce Peter Turoci. V červnu partu expertů doplnil i Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky.

Kromě externích poradců sedí v radě i zástupci arcidiecéze - pomocný biskup Zdenek Wasserbauer a generální vikář Jan Balík.

Rusnok redakci prozradil, že nabídku dostal přímo od arcibiskupství, nahradil prý jiného člena, který v radě skončil. Za svoje služby nebude dostávat žádný honorář. „Je to čestná záležitost,“ podotkl.

S arcibiskupem Janem Graubnerem se Rusnok zná už z minulosti. V roce 2013, kdy byl Rusnok krátce úřednickým premiérem, dal Graubnerovi, který byl tehdy ještě ve funkci arcibiskupa olomouckého a metropolity moravského, medaili Karla Kramáře. Medaile, pojmenovaná po prvním předsedovi vlády ČSR, je udělována českými premiéry jako výraz poděkování za prokazatelné zásluhy o obnovu demokracie, práv a svobod člověka.

Ne vždy ale byly Rusnokovy vztahy s vedením katolické církve ideální. V době jeho vlády vznikl spor mezi státem a církví o církevní restituce, spor byl o navracení některých nemovitostí v areálu Pražského hradu. Ministerstvo vnitra navrhlo Pražský hrad z restitucí vyjmout, proti tomu se církev ostře vyslovila. Napětí pak tlumil Rusnok s tehdejším arcibiskupem a kardinálem Dominikem Dukou.

K finální dohře došlo až po třech letech v roce 2016. Zástupci církve a Pražského hradu nakonec podepsali dohodu o vyrovnání majetku. Církev se dle ní vzdala nároku na několik budov v areálu Hradu výměnou za budovy Jiřského kláštera, Nového proboštství a kostela Všech svatých. „Je to tečka za restitucemi,“ řekl tehdy Duka.

Rusnok už tehdy neseděl ve vládě, nýbrž v bankovní radě ČNB. Od července téhož roku pak vystřídal Miroslava Singera, když ho prezident Miloš Zeman jmenoval guvernérem. Post zastával do konce června 2022. Někdejší přátelství s Milošem Zemanem mu nicméně nevydrželo, v roce 2022 s ním Rusnok ukončil veškerou spolupráci.