Agent ruské FSB dostal české občanství. Stačilo to zamlčet

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ministerstvo vnitra udělilo české občanství podnikateli ruského původu Alexandru Jegorkinovi, který byl důstojníkem obávané ruské tajné služby FSB.

Jak nyní zjistily Seznam Zprávy, vnitro o jeho minulé kariéře vyšetřovatele a podplukovníka ruské kontrašpionáže nevědělo, protože Jegorkin to v žádosti o české občanství neuvedl.

Tato fakta vyplývají z údajů, které Seznam Zprávy získaly z vnitra podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Úřad přitom vyhověl až druhé žádosti, kterou redakce detailněji zdůvodnila. A nakonec potvrdil, že údaj o práci u FSB v Jegorkinově životopise chyběl.

„Ne, pan Jegorkin v rámci své žádosti o udělení státního občanství České republiky nesdělil, že byl svého času zaměstnán u Federální služby bezpečnosti Ruské federace,“ odpovědělo Ministerstvo vnitra Seznam Zprávám.

O Jegorkinově případu informovaly Seznam Zprávy poprvé v dubnu.

Vyšlo mimo jiné najevo, že bývalý podplukovník, který má nyní český pas, se před čtvrtstoletím jako vyšetřovatel FSB ve Vladivostoku zasadil o uvěznění ruského investigativního novináře Grigorije Paska.

Shodou okolností i Pasko nyní pobývá v Česku. Avšak i jako člověk perzekuovaný ruským režimem měl problém získat od českých úřadů povolení k pobytu.

Ministerstvo vnitra v reakci na žádost Seznam Zpráv o informace také sdělilo, že Jegorkin české občanství obdržel v roce 2020. Tedy za Babišovy vlády, kdy byl ministrem vnitra sociální demokrat Jan Hamáček.

Bývalý předseda ČSSD uvádí, že o Jegorkinově případu v době výkonu funkce vůbec nevěděl. „Proces udělování státního občanství je správním řízením, probíhá podle zákona a ministr do toho nemůže vstupovat. To znamená, že já jsem o tom žádné informace neměl,“ řekl Seznam Zprávám exministr.

Jestli prý nějaký bezpečnostní problém existoval, měly by to podle Hamáčka zjistit především tajné služby, které ke každému žadateli společně s policií dávají svá bezpečnostní stanoviska.

„Pokud (Jegorkin) občanství dostal, předpokládám, že tam žádná státobezpečnostní výhrada nebyla nikým uplatněna. A jako ministr s tím v této fázi procesu nic neuděláte. Už proto, že o tom případu ani nevíte,“ podotkl Jan Hamáček.

O pozadí celého případu nechce vůbec spekulovat. „Já už bych se k tomu nerad vyjadřoval. Nemohu tušit, zda tam nebyly i některé jiné zájmy státu,“ dodal někdejší vicepremiér Babišovy vlády.

Jak už bylo naznačeno, stopku v řízení o udělení občanství mohly teoreticky Jegorkinovi vystavit české tajné služby stejně jako česká policie.

Zda alespoň některá z těchto institucí Jegorkinovu minulost znala, nelze oficiální cestou ověřit. Šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka, kterého Seznam Zprávy žádaly o vyjádření už v květnu, případ odmítl jakkoliv komentovat. Zdroj z jiné tajné služby ovšem ve stejné době uvedl, že o Jegorkinově minulosti „nevěděli“.

Mnozí bezpečnostní experti jsou však naopak přesvědčeni, že zpravodajci o práci Jegorkina pro FSB informace měli a občanství s ním nejspíše „zobchodovali“ výměnou za spolupráci.

„Samozřejmě i důstojník FSB občanství získat může, ale popravdě řečeno mě napadá asi jediná možnost: Že by šlo o dvojitého agenta,“ uvedl bez detailní znalosti případu někdejší šéf civilní rozvědky Karel Randák.

Seznam Zprávy opětovně kontaktovaly i samotného Alexandra Jegorkina, který už dříve redakci sdělil, že u FSB skončil v roce 2006 a v Česku žije o od roku 2008.

Nynější podnikatel s bydlištěm nedaleko Prahy si prý nevybavuje, co do žádosti o české občanství napsal. „Už si přesně nepamatuji, jaká slova jsem tam (v žádosti) použil, ale uvedl jsem, že jsem pracoval v bezpečnostních složkách nebo něco podobného,“ reagoval na dotaz.

Jegorkin ani nepovažuje za podstatné, aby v žádosti o občanství, kam se vždy přikládá i životopis, každou jednotlivou pracovní aktivitu rozepisoval. „Pane, já jsem pracoval na hodně místech – byl jsem advokátem, byl jsem vojenským vyšetřovatelem, byl jsem vyšetřovatel FSB… A já myslím, že tam nemusím psát, v jaké kanceláři jsem seděl,“ vyjádřil Jegorkin názor.

Je si přitom jistý, že české úřady jeho minulost znaly. „Já pracoval v FSB do roku 2006, spolupracoval jsem oficiálně s různými zeměmi, všude jsem používal své jméno, všichni věděli, co jsem zač, všichni, kdo měli k té informaci přístup,“ tvrdí Jegorkin.

Už dříve také bývalý příslušník ruské kontrarozvědky odsoudil současný ruský režim. Prohlásil, že s ním už nechce mít nic společného, nynější ruskou vládu označil za válečné zločince.

V současné době nehrozí, že by Alexandr Jegorkin o české občanství mohl přijít, i kdyby se dodatečně ukázalo, že údaje v jeho žádosti nesedí.

Jak zdůraznila mluvčí Ministerstva vnitra Hana Malá, institut „odebrání“ státního občanství česká právní úprava obsahovala pouze v komunistickém období 1949 až 1990.

„V současné době je pozbytí státního občanství České republiky proti vůli dotčené fyzické osoby zapovězeno Ústavou ČR. Je tam výslovně uvedeno, že nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství,“ uvedla.

Nicméně zákon o státním občanství ČR v paragrafu 63 hovoří také o přestupku s možností pokuty až 50 tisíc korun. A to pro fyzickou osobu, která v řízení o státním občanství „uvede nepravdivý nebo neúplný údaj, který může mít zásadní vliv na rozhodnutí ve věci, anebo tento údaj zatají, v úmyslu neoprávněně získat toto občanství“.

Seznam Zprávy se v této věci obrátily s dotazem na současného ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), zda právě v Jegorkinově případu k uvedenému přestupku nedošlo. Rakušan vyjádření původně přislíbil poskytnout, nakonec se tak ale ani po opakované urgenci nestalo.