Článek
Výměna na postu hradního kancléře přinese i jeden rozdíl, co se týče osobního jmění hlavního hradního úředníka. Zatímco končícího šéfa prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře lze nazvat až realitním magnátem, jak zmapovaly Seznam Zprávy, nově přicházející Jana Vohralíková má portfolio výrazně slabší.
Z analýzy informací obsažených v majetkovém přiznání i v katastru nemovitostí vyplývá, že jí v tuto chvíli patří pouze jeden rekreační objekt v obci Budislav u Litomyšle. K tomu tamtéž tři související pozemky a poloviční podíl na čtvrtém. Tento mimopražský majetek navíc nekoupila, ale získala v roce 2013 darem. „Je to chalupa po rodičích se zahradou,“ vysvětlila původ východočeských nemovitostí na dotaz Seznam Zpráv Vohralíková.
Budoucí kancléřka zvoleného prezidenta Petra Pavla měla donedávna ve vlastnictví i hodnotný byt o podlahové ploše 165 metrů čtverečních v pražských Košířích. Koupila jej v roce 2007 za 7,5 milionu a brala si na něj hypotéku.
V červnu 2020 jej ale za 12,5 milionu korun korun přes zprostředkovatelskou firmu Broker Consulting zase prodala. Právě tato částka se bez bližšího vysvětlení i se jmény kupců objevila v jejím majetkovém přiznání za rok 2020 pod položkou „jiné peněžní příjmy“.
Z tohoto dokumentu už ale nelze vyčíst, jak Jana Vohralíková s utrženými miliony dále naložila. Zmínka není není ani v jejím přiznání za rok 2021.
„Je to jednoduché. Část peněz (z prodeje bytu) jsem dala každému z dětí na zajištěné bydlení, část mám na účtu,“ uvedla ke svým současným majetkovým poměrům. Zároveň připouští, že příliš neuvažovala o výhodnějším zhodnocení peněz. „Nejsem žádný investiční mág, tak si je šetřím, že jednou s nimi opravím chalupu,“ nastínila další plány.
Výsledkem také je, že v tuto chvíli žádné vlastní bydlení v Praze, kde žije a pracuje, nemá. „Bydlím spokojeně v malém pronajatém bytě,“ uvedla žena, která od roku 2003 působila mnoho let na vysokých postech na Ministerstvech informatiky a kultury, byla i náměstkyní šéfa legislativní rady vlády. V letech 2014 až 2019 byla pět let kvestorkou na České zemědělské univerzitě a od září 2019 až do dnešních dnů je kancléřkou v Senátu.
Jméno Jany Vohralíkové lze nalézt z minulých let i v orgánech řady nevládních subjektů, ale jde téměř výhradně jen o spolky, nadace či obecně prospěšné společnosti. Do tohoto neziskového ranku lze zařadit i práci pro křesťanskou organizaci YMCA, byť v té za éry Vohralíkové došlo i na spory členů o peníze z firmy Palác YMCA, jak před dvaceti lety popsal týdeník Euro.
Asi jedinou ryze byznysovou aktivitou v kariéře Jany Vohralíkové bylo, když mezi lety 2009 až 2014 pracovala pro brněnskou IT firmu Anect. Seděla v představenstvu, krátce byla i jednatelkou dceřiné firmy IT Trading. Jak uvádí ve svém oficiálním životopise, ve firmě byla zodpovědná za ekonomiku a oblast lidských zdrojů.
Po této „podnikatelské“ epizodě se v roce 2014 vrátila do veřejného sektoru. I v tom se liší od odcházejícího Vratislava Mynáře, který naopak celou porevoluční éru podnikal a nepřestal s tím ani během desetileté kariéry na Pražském hradě. Svůj realitní majetek končící kancléř dále rozmnožil hlavně o několik desítek pozemků v domovských Osvětimanech, během angažmá na Hradě investoval i jinde.
