Kam míří Danuše Nerudová: Ve hře jsou i další volby

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tento pátek čeká Danuši Nerudovou schůzka s prezidentem Petrem Pavlem. S konečnou platností si chtějí říct, v jaké formě budou dále spolupracovat, či zda se zcela rozejdou.

Někdejší prezidentská kandidátka má za sebou za poslední týdny celou řadu neformálních osobních schůzek. V rozhovoru pro Seznam Zprávy nyní připustila, že by měla zájem kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu.

„Je to věc, o které přemýšlím a které se rozhodně nebráním,“ komentovala možnost kandidovat v příštím roce.

Zároveň vyloučila, že by se chtěla ucházet o místo v Senátu. „Kdybych to dělala kvůli sobě, tak vám řeknu, že budu kandidovat do Senátu, protože potřebuji nějakou trafiku,“ odmítá Nerudová o Senátu jen uvažovat.

Vysvětluje, že na rozdíl od Senátu vidí v evropské agendě prostor pro vlajkovou loď své prezidentské kampaně – budoucnost mladé generace.

„Mladá generace chce euro, uvědomuje si důležitost a výhody našeho členství v Evropské unii. A to nejen z finančních důvodů, ale i těch bezpečnostních,“ vysvětluje svou motivaci.

Podle informací Seznam Zpráv byly právě eurovolby jedním z témat schůzek, které v poslední době absolvovala.

Setkala se například s 1. místopředsedou STAN Janem Farským, který má na starost sestavení kandidátky Starostů.

Těm se v současnosti rýsuje samostatná kandidátka, zatímco před pěti lety kandidovali s TOP 09. Ambice zkusit europoslancování má i sám Farský, je to ale jen jedna z variant, kde vidí svou budoucnost. Současně se totiž o něm uvažuje i na místo eurokomisaře.

„Nebudu komentovat obsah našich jednání. Nic konkrétního dohodnuté není,“ řekl Seznam Zprávám Farský.

Nicméně, čistě matematicky, Nerudová může straně, s níž by se v kampani spojila, přinést nemalý politický potenciál. V prezidentských volbách získala skoro 800 tisíc hlasů. Pro porovnání – koalice Pirátů a Starostů ve sněmovních volbách v roce 2021 získala 840 tisíc hlasů.

S Danuší Nerudovou se ale sešel například i senátor Václav Láska, který se rozhodl se svou „senátní“ stranou SEN21 zkusit nové volby – a to právě ty evropské.

„Nezlobte se, nebudu říkat obsah toho rozhovoru,“ reagoval pro Seznam Zprávy. Faktem ale je, že se Láska s Nerudovou v tématu Evropské unie úzce protínají. Oba mluví o potřebě přijetí eura a celkově o přínosu Evropské unie.

Ani sama Nerudová nechce říct, s kým by si případnou kandidaturu představovala. „Žádné konkrétní nabídky na stole nejsou. Jsou to diskuze o tom, co si představuji, kam budu směřovat.“

V případě zbylých vládních stran pak jde spíše o osobní iniciativy než jasné stranické vize.

Osobně blízko má Danuše Nerudová k europoslankyni Michaele Šojdrové. Byla to také ona, kdo se po volbách bývalé prezidentské kandidátce mezi prvními ozval a začal s ní řešit, co dál.

Šojdrová říká, že důvod byl prostý – s Danuší Nerudovou spolupracovala již od roku 2020, kdy se potkaly nad projektem Evropanky.

„Byla by škoda, kdyby na politiku zanevřela nebo to vzdala. Nechtěla bych ji ztratit, protože je to člověk, který přinesl něco nového do politiky a měli bychom s ní spolupracovat,“ říká k tomu Šojdrová. Vedle eurovoleb nebo Senátu by se jí Nerudová jako odbornice líbila například jako expertka vyslaná Českem k OECD. Jednání s KDU-ČSL se ale prý teprve rozjíždějí.

V kontaktu pak je i se šéfkou TOP 09 a předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou, ostatně byla hostem jejího podcastu Oko na punčoše.

„Je to zajímavá persona a je třeba být s ní v kontaktu,“ mluví ale jen obecně o vztahu Nerudová – TOP 09 místopředseda strany a šéfposlanec Jan Jakob. Jak? „Nějak se to vyvrbí, nebo nevyvrbí,“ dodává. Ale například o členství ve straně nemůže prý být aktuálně řeč.

Na individuální úrovni hlásí vzájemné kontakty s někdejší prezidentskou kandidátkou i Piráti. „Na předsednictvu jsme o tom nijak nejednali,“ uvedl 1. místopředseda strany a europoslanec Marcel Kolaja.

Danuše Nerudová již pro Hospodářské noviny řekla, že se nebrání ani opakované kandidatuře na prezidenta, jenže volby jsou až v roce 2028, a proto, aby měla šanci uspět, se musí udržet v povědomí veřejnosti, vytvořit si jakési předpolí.

Mementem v tomto směru je osud prezidentských kandidátů z roku 2018, kterým se to z pozice senátorů nepovedlo.

Někdejší finalista prezidentské volby Jiří Drahoš již letos nekandidoval, i když krátce po prohraném druhém kole si s touto myšlenkou pohrával.

Marek Hilšer a Pavel Fischer se rozhodli svůj neúspěšný pokus zopakovat a dopadli hůř než před pěti lety. Fischer přišel zhruba o třetinu příznivců a získal 376 tisíc hlasů z původních 527 tisíc v roce 2018. Hilšer dokonce o dvě třetiny, letos mu dalo důvěru jen 142 tisíc voličů.