Článek
Už před loňskými sněmovními volbami představitelé současné vládní koalice slibovali, že do konce roku 2022 zapojí do rozhodování o členech mediálních rad Senát.
Jelikož se na novele pracovalo již před volbami, zdálo se, že půjde spíš o formalitu. O rok později ale jedinou jistotou je, že jakmile se „malá novela“ zákona o ČT objeví v programu Sněmovny, jednání se ihned zablokuje.
Nejinak tomu bylo minulý týden. Koalice zákon stáhla poté, co se opoziční poslanci začali do diskuze hlásit po desítkách. Vládní tábor se proto rozhodl pro jinou strategii – k novele svolá mimořádnou schůzi a zákon „vysedí“ a prohlasuje na sílu.
Opozice tvrdí, že chce koalice ovládnout Radu České televize a Radu Českého rozhlasu a ohlídat si tak volbu nového ředitele ČT, která se uskuteční příští rok. „Kdybychom to tak dělali my, bude plná Letná,“ zlobí se s odkazem na protivládní demonstrace z minulého volebního období poslanec ANO Aleš Juchelka, který se mediím v rámci Babišova hnutí věnuje.
Hlavní motor změn – poslanec Jan Lacina ze STAN – označuje Juchelkova slova za „holý nesmysl“. „Důležitost navrhovaných změn se ukáže až za pět deset let,“ argumentuje.
Boj o Kavčí hory
Faktem je, že řediteli České televize Petru Dvořákovi skutečně končí mandát v září 2023. A nová volba bude v rukou Rady ČT. Minulé volební období Sněmovny se neslo v duchu snah o jeho odvolání, zejména z řad poslanců ANO, SPD a komunistů.
Tehdejší opozice – dnešní koalice – Dvořáka podržela s obavou, že v případě jeho pádu by se mohlo podařit prosadit do čela televize někoho, kdo by přišel spojencům z řad ANO, SPD a KSČM víc vhod. Opoziční poslanci proto na několik měsíců zablokovali volbu klíčového hlasu v radě, který by poměry sil přeskupil.
Současná novela poměry sil v radě skutečně změní – v první fázi dojde k dovolbě tří členů rady Senátem. Tam vládní koalice drží jasnou většinu, volbu nového ředitele ČT si tak může reálně pohlídat. Původně přitom návrh dokonce počítal s tím, že změnou zákona se současná Rada ČT převolí komplet.
Malá novela
Zákonodárci z vládního tábora tvrdí, že díky novele budou Rada ČT a Rada Českého rozhlasu odolnější vůči zrovna vládnoucím politickým silám. Opozice dává najevo, že bude proti novele.
Kdo má platit za ČT?
Změna volby radních ale není jediným zákonem, který poslance v souvislosti s Českou televizí v tomto volebním období čeká. Vláda Petra Fialy (ODS) si do programového prohlášení dala bod, v němž se zavazuje, že se „zaměří na udržitelnost financování veřejnoprávních médií“ a že to považuje za „základní podmínku jejich nezávislosti“.
V překladu jde o to, že po licitaci, kdo bude Českou televizi ovládat, budou zákonodárci řešit, s kolika penězi bude její management hospodařit.
Souboru změn se pracovně říká „velká novela“ a má řešit jak peníze, s nimiž budou média veřejné služby hospodařit, tak technické parametry spojené s vysíláním.
České mediální zákony vznikly v 90. letech a žádná vláda dosud neměla sílu prosadit razantnější změny. Technologický vývoj jim tedy významně utekl a realitě neodpovídá ani výběr peněz, ze kterých má být jejich provoz financován. Lidé totiž tvorbu nesledují jen prostřednictvím televizních či radiových přijímačů, na který je poplatek vázán, ale i na mobilech, tabletech a počítačích a tam za jejich služby nemusí platit.
Při pohledu na zablokovanou Sněmovnu „jen“ z důvodu změn poměru sil v radách se ale do větších změn mediálních zákonů až na výjimky nechce. Variant, jak se s penězi pro Českou televizi nebo Český rozhlas vypořádat, je mnoho a každým vstupem do mediálních zákonů se otevírá i pomyslná Pandořina skřínka.
Rafinovaná hra
ANALÝZA. Do dvou let by se ČT měla dočkat vyřešení svého financování. Skloňuje se automatická valorizace příspěvků, ale také možnost zvýšit objem reklamy nebo poplatky vztáhnout i na diváky na chytrých telefonech a počítačích.
Novela bude
Mezi poslanci – zejména částí ANO a SPD – jsou i tací, kteří by současné televizní a rozhlasové poplatky zrušili, jen aby se zbavili neoblíbených novinářů, s nimiž mají osobní rozepře.
Jednota není ani v klubu ODS a do diskuze se tlačí také organizace vně Sněmovny, například Nadační fond nezávislé žurnalistiky.
Že v případě peněz jde o ožehavé téma, ukazuje již vyjednávání o „malé novele“. I do ní se někteří vládní poslanci – zejména z hnutí STAN – snažili vepsat jednoduché zvýšení poplatků o 15 korun v případě České televize a 5 korun u Českého rozhlasu. Pro hladší průchod změny Sněmovnou ale ve finální verzi nic takového není a zvyšování poplatků pro letošní rok odmítl s ohledem na ekonomickou krizi i ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Oznámené škrty
Česká televize vytáhla do boje za zvýšení koncesionářských poplatků. Generální ředitel instituce Petr Dvořák s odkazem na jejich reálný pokles představil plán úspor a škrtů. Jak pravděpodobné je teď navýšení poplatků? A změnil se nějak po nástupu současné vlády pohled politiků na veřejnoprávní média?
Navzdory nechuti vysilovat se na vleklých politických sporech bez rychlých pozitivních bodů se ale i v tomto směru začaly věci hýbat. Začátkem října svolal již zmíněný Aleš Juchelka z pozice šéfa volebního výboru seminář „Definice poplatníka“, kde se probíraly i možnosti, jak v 21. století média veřejné služby platit.
Koncesionářské poplatky pro Českou televizi se měnily naposledy v roce 2008. Nyní v odborných kruzích padají návrhy jako navýšit částku podle inflační doložky nebo financovat média veřejné služby přes daňové přiznání či vyúčtování na elektřinu. Rozhodnout se pak musí nejen způsob, jak je platit, ale i kdo je platí a v jaké výši – například stále více lidí konzumuje obsah veřejnoprávních médií z mobilu.
Minulý čtvrtek se ve Sněmovně poprvé setkala i politická část pracovní skupiny v čele s ministrem Baxou, která má změny zpracovat. Postupně by se k nim měli přidat zástupci veřejnoprávních médií a další odborníci. Až bude za vládní stranu novela připravena, bude k diskuzi přizvána i opozice.
Baxa i Lacina svorně tvrdí, že novela skutečně do konce volebního období bude, detaily ale nyní říkat nechtějí. „Začneme se pravidelně scházet a vyjednávat složení komise a další postup. Je to běh na delší trať,“ uvedl Baxa.
Česká televize vítá jakoukoliv cestu, která umožní stabilní a předvídatelné financování veřejné služby. „Může se jednat o změnu definice přístroje, poplatníka, zvýšení poplatků, zvýšení obchodních výnosů z reklamy či o kombinaci cest, podstatné je, aby bylo zachováno nezávislé fungování,“ reagovala mluvčí České televize Karolína Blinková na dotaz, která varianta by se jim zamlouvala.
Škrtání v rozpočtech
Televizní poplatek se nezměnil od roku 2008 a činí 135 korun měsíčně, Český rozhlas pak od roku 2005 vybírá 45 korun měsíčně. To činí 7 miliard korun pro ČT a 2 miliardy pro ČRo a ředitelé obou medií již dali najevo, že při současných cenách jsou jejich rozpočty neudržitelné.
Petr Dvořák kvůli tomu dokonce už v květnu svolal tiskovou konferenci, na které oznámil, co vše musí zrušit, a naznačil, kam by sahal v případě, pokud poslanci „něco“ s financováním veřejnoprávních medií neudělají.
Pro začátek koncem roku skončí kanál ČT3, který Česká televize spustila jako reakci na uzávěry v rámci pandemie koronaviru. Omezení se mají týkat ale i sportovních přenosů, nové autorské tvorby nebo pohádek.
