Boj o televizní poplatky: Možnost je, že neporostou tolik, zato pravidelně

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V koalici jde do finále jednání o poplatcích za Českou televizi a Český rozhlas pro příští roky. Ministerstvo kultury má připraveno několik variant a šéfové koaličních stran se mají 9. dubna dohodnout, kterou z nich bude vláda prosazovat.

Již dříve Ministerstvo kultury pod vedením Martina Baxy (ODS) představilo návrh, v němž počítá s jednorázovým zvýšením poplatků za televizi o 25 korun a u rozhlasu o 10.

Podle zjištění Seznam Zpráv by ale prvotní nárůst nemusel být tak velký. Zato by ale mohl být zaveden nějaký systém valorizace.

Možností, jak automaticky bez zásahu politiků zvyšovat koncesionářské poplatky, je víc. Jedna z variant, s níž se měly Seznam Zprávy možnost seznámit, počítá s takzvanou kumulativní inflací.

Inflace by se každý rok sčítala - ve chvíli, kdy by v součtu dosáhla 10 procent, by se poplatek za televizi zvedl o 10 korun, poplatek za rozhlas o pět korun. (Tedy například: Pokud by v roce 2026 byla inflace tři procenta, v roce 2027 čtyři procenta a v roce 2028 zase tři procenta, poplatky by se zvyšovaly od roku 2029.)

Další možností je zvyšovat poplatek vzhledem k inflaci každé tři roky. Automatické zvyšování poplatků některé ze stran navrhovaly už na začátku debaty o rozpočtu veřejnoprávních médií. Dlouho to vypadalo, že jde o naprosto neprůchozí návrh. Teď se ale varianty s automatickým zvyšováním dostaly až do finálního kola projednávání.

Koaliční politici jsou ohledně vyjednávání skoupí na slovo - většina jich nechce průběh komentovat, dokud nebude „hotovo“. Jde totiž o citlivou otázku, na které se shoda hledá spíš těžce.

Například z minulých vyjádření Starostů a nezávislých je jasné, že podporují jak zvyšování poplatků, tak indexaci.

Podobný postoj mají lidovci. „Principiálně indexaci podporujeme. Je nešťastné, že se to musí každé čtyři roky řešit, ideální by byl nějaký automat,“ řekl pro Seznam Zprávy poslanec Šimon Heller (KDU-ČSL). Ani on nechce spekulovat o konkrétních variantách. „Vede se o tom debata,“ dodává Heller.

Pětikoalice nutnost vyšších poplatků obhajuje tím, že kvůli inflaci už nestačí nárokům veřejnoprávních médií. Český rozhlas má poplatek nastavený ve výši 45 korun měsíčně od roku 2005, České televizi se platí 135 korun od roku 2008. Mezitím se výrazně zvedly ceny kvůli inflaci.

Samotné zvýšení poplatků není jediným způsobem, jak mají veřejnoprávní média získat víc peněz. Má se například rozšířit počet domácností, na které se povinnost platit vztahuje. Momentálně jde pouze o rodiny s televizním a rádiovým přijímačem.

Nově budou platit všechny domácnosti se zařízením, na kterých je možné televizní či rozhlasový signál přijímat, což jsou třeba chytré telefony nebo tablety. Počet zařízení nerozhoduje a nadále platí princip – jedna domácnost, jeden poplatek.

Změnit se má i způsob, jak budou poplatky odvádět firmy. Až dosud je odváděly podle počtu přijímačů, nově by měly být rozděleny do skupin podle velikosti.