Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na dnešním jednání vlády oficiálně začne s přesvědčováním kolegů, že je potřeba ještě víc šetřit. Předloží jim přípravný materiál rozpočtu na příští rok, ve kterém počítá s deficitem pouze 235 miliard korun.
Kromě již představeného konsolidačního balíčku k tomu má pomoci i další, dodatečně připravený soubor úspor. Jenže zatímco na samotném balíčku je v koalici shoda, s druhou várkou škrtů Stanjura pravděpodobně narazí.
Proti první verzi se už veřejně postavili někteří ministři, kterých se úspory týkají. Vládní politici se shodují, že dohoda na rozpočtu na příští rok se nebude hledat lehce. „Myslím si, že projednávání rozpočtu na příští rok bude nesnadné. Letní měsíce jsou prostorem pro to jednání,“ uvedla ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09).
Že počítá s intenzivním jednáním přes celé léto, Seznam Zprávám potvrdil i ministr financí.
Projděte si přehled, jaké dodatečné úspory nad rámec již představených opatření navrhuje.
Úspory na platech ve státní správě
Ministr financí chce jednorázovou úsporu 4 % z objemu prostředků na platy. „S tímto opatřením souvisí snížení stupnic platových tarifů pro všechny zaměstnance veřejného sektoru o 5 procent,“ píše se v návrhu ministerstva.
Snižovat se budou i peníze na platy pro úředníky na krajských nebo obecních úřadech – o pět procent se má snížit příspěvek na výkon státní správy.
Škrty se netýkají jen úředníků, ale i ostatních zaměstnanců, které platí stát – tedy policistů, vědců, vojáků a pracovníků ve školství.
Z požadovaných 16 miliard úspor logicky nejvíc odvedou ministerstva, která mají nejvíc personálu. O osm miliard na platech přijde napřesrok resort školství, o tři miliardy vnitro, miliardu ušetří Stanjurovy finance.
Kritici vládě vytýkají také to, že sahá k plošnému opatření, místo aby vytipovala například nepotřebné úředníky a šetřila na nich.
Snížení výdajů na vědu a výzkum
Dalším z navrhovaných opatření je snížení výdajů na vědu, výzkum a inovace. Stanjurův návrh počítá s tím, že vláda určí maximální limit a ten následně rozdělí mezi jednotlivé kapitoly státního rozpočtu, které na vědu a výzkum přispívají.
Univerzity podle plánu přijdou o 2,1 miliardy na výzkum, Akademie věd o 600 milionů, Technologická agentura a Grantová agentura dohromady o 1,2 miliardy.
Toto opatření se dotkne především ministryně pro vědu Langšádlové, která ho označuje za nepřijatelné. „Je to hazard s budoucností České republiky, je to likvidační,“ uvedla pro Seznam Zprávy.
Navržené kroky považuje za porušení koaliční smlouvy. Sama navrhla rozpočet o výši 48 miliard a chce, aby se vláda jejím návrhem co nejdříve zabývala.
Odložení valorizace
Velký zásah plánuje Stanjura i ve zdravotnictví. Chce stopnout plánované zavedení valorizace plateb za státní pojištěnce. Aktuálně stát platí za státní pojištěnce 1900 korun měsíčně, od příštího roku by měla být částka navázaná na vývoj reálné mzdy. Ministr ji chce ovšem ještě jeden rok zachovat na letošní úrovni 140 miliard korun.
Proti tomu, aby do zdravotnictví slíbené peníze navíc nepřitekly, je ostře ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Jde podle něj o návrh příliš horlivého úředníka, na který nedojde. „Automatická valorizace plateb za státní pojištěnce se nebude odkládat ani měnit,“ tvrdí.
Škrtání v dotacích a dalších výdajích
Ministr financí navrhuje ještě více osekat dotační tituly a také některé investice – a to v situaci, kdy značné škrty v těchto oblastech odsouhlasila koalice již v rámci konsolidačního balíčku. Část ministerstev se tedy brání dalšímu snižování svých rozpočtů.
Například Ivan Bartoš (Piráti) už se ohradil proti plánu, který má jeho Ministerstvu pro místní rozvoj sebrat 11 miliard korun. O 23 miliard snižuje návrh rozpočtu výdaje ministrovi průmyslu, který přestane vyplácet většinu dotací z národních zdrojů.
O dvanáct miliard méně na dopravní investice bude mít k dispozici ministr dopravy. Desítky miliard se mají ušetřit na energetické podpoře domácnostem a firmám.
Škrty ještě letos?
Paralelně s vyjednáváním o rozpočtu na příští rok se Stanjura snaží ministry přesvědčit, aby 20 miliard ušetřili už v letošním rozpočtu. Šlo by například o škrty v provozních výdajích, nespotřebovaných dotacích nebo stop stav náboru nových zaměstnanců.
Rozhodnutí o letošních úsporách ale pravděpodobně nepadne dříve než v letních měsících či na podzim.
„Očekáváme v průběhu léta příjmy z windfall tax, dividendu z ČEZ, peníze z evropských fondů. Příjmy budou přicházet teprve během léta a my během léta uvidíme, jaký je skutečný stav rozpočtu,“ uvedl k možným škrtům premiér Petr Fiala (ODS).
