Souboj stíhaček. Vláda chce tentokrát nakupovat

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zástupce vedoucího prodeje Gripen ze společnosti Saab Richard Smith hrdě ukazuje výrobní linku nejnovějšího typu švédských stíhaček českým novinářům ve švédském městě Linköping. Provoz je tak sterilní, že připomíná spíš nemocnici.

I nářadí je pečlivě vyrovnané jako na operačním sále. Žádné automatické linky a stroje, všechno ruční práce. Ze stropu haly visí vlajky zemí, které gripeny nyní používají. Je mezi nimi i ta česká.

Zástupci firmy mají velkou motivaci udělat na českou delegaci dojem – blíží se konec kontraktu na pronájem 14 gripenů pro českou armádu. A vláda už v létě rozhodne, jestli do budoucna koupí jejich modernější Gripeny E/F, nebo americké stíhačky F-35.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekla, že stát chce v budoucnu mít dvě letky, tedy 24 stíhaček. Stroje tentokrát hodlá rovnou koupit.

„Rozhodnutí na základě vojenského doporučení musí být výsostně politické. Pokud se kolegové ministři rozhodnou, že půjdeme námi navrhovanou cestou, pevně věřím, že nejpozději v roce 2029, kdy nám dobíhají smlouvy na gripeny, budeme mít konkrétní stíhací letouny,“ nastínila Černochová postup vlády.

Ministryně nechce naznačovat, na kterou stranu se kloní. Podle informací Seznam Zpráv jsou ale v lepší vyjednávací pozici Američané.

Půjde o obrovskou armádní zakázku, a to se samozřejmě odráží i na zájmu výrobců stíhaček. Pro připomenutí, ministryně Černochová byla v dubnu v USA a jednala s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem o modernizaci české armády a také o stíhačkách. Stranou nezůstávají ale ani Švédové, kteří krátce před avizovaným rozhodnutím vlády uspořádali novinářskou cestu do své továrny, která vyrábí gripeny.

Podívejte se, jak vypadá výroba gripenů ve Švédsku:

Dostat se přímo do výroby není běžné – v prostorách se pečlivě hlídá, zda se dodržuje zákaz focení. To je povolené pouze na vymezených místech v továrně. Celou dobu je také přítomen kontrolor, který dohlíží, jaké snímky fotografové pořizují, aby se dodržela pravidla.

Vrcholem prohlídky je ukázka vzletu nejnovější verze gripenu, přímé konkurence americké stíhačky.

Podle Richarda Smithe jsou švédské stíhačky pro Česko logičtější volbou než americké stroje.

„Piloti už jsou trénováni, technici také, takže můžete přejít z gripenů C na gripeny E bez problémů. Simulátory jen potřebují update, máte umístěnou infrastrukturu, máte také na místě pozemní podpůrné vybavení se stejnými typy zbraní,“ vypočítává Smith.

Na závěr si nechává trumf – gripeny jsou levnější. Při otázce na cenu jednoho kusu řekne, že přesnou částku nemůže říct.

Novináři měli možnost setkat se i s pilotem gripenu. Jussi Halmetoja popisoval svoje bohaté zkušenosti a zmínil například zajímavost, že se švédskou stíhačkou je možné přistát v případě nouze třeba na dálnici.

„V případě nouze s tím přistanete i na dálnici. Je to trochu více stresu, protože takto nepřistáváte každý den,“ popisuje Jussi Halmetoja.

Vojenský analytik Dušan Rovenský souhlasí s tím, že přechod na novější gripeny by byl pro českou armádu jednodušší.

„Pokud by se Česká republika rozhodla pro nákup gripenů, zjednodušilo by to výcvik a logistické zabezpečení. Piloti současných Gripenů C/D by se nepochybně přeškolili na Gripeny E/F mnohem rychleji než na zcela nový typ letounu. Stejně tak by se nemusely nakupovat nové prostředky pozemního zabezpečení, ale v podstatě by stačily ty současné. Obě tyto věci by nepochybně snížily nákupní cenu nových gripenů,“ říká Rovenský.

Podle několika zdrojů Seznam Zpráv jsou ale v současnosti hlavním favoritem české vlády stíhačky F-35 z USA. Tyto stíhačky bude mít nebo má několik evropských zemí. Jde například o Itálii, Belgii, Nizozemsko, Dánsko, Norsko a Polsko. Pokud vstoupí do NATO ještě Finsko, tak i tato země má americké stíhačky objednané.

„Typ F-35 je větší a výkonnější než Gripen C/D i Gripen E/F. To se samozřejmě odráží na pořizovací ceně, ale především na provozních nákladech, jež jsou vyšší než u švédského letounu. Pokud se standardně plánuje služba nových letadel na 30 let, tak jde o obrovskou finanční sumu, kterou lze pokračováním provozu gripenů ve státním rozpočtu ušetřit,“ vysvětluje vojenský analytik Rovenský.

Podle názoru dalšího vojenského a bezpečnostního analytika Lukáše Visingra ale mají F-35 řadu výhod. „U F-35 se počítá, že se bude provozovat a upgradovat do roku 2070. Pokud si koupíme F-35, tak ten problém vyřešíme na 40 let dopředu. Náklady, které budou na počátku vyšší, se rozpočítají do dvojnásobného životního cyklu. F-35 bude standardní evropské letadlo.“

Podle Visingra je nyní vláda pod časovým tlakem a měla by rozhodnutí udělat co nejdřív, protože F-35 objednávají i jiné státy.

„Důležitý faktor: Pokud půjdeme cestou jaderných zbraní, tak F-35 je nutnost, protože gripen nám atomovky nosit nebude. F-35 začíná být adekvátním řešením. Další důvod: Budou je mít Němci, Poláci. Budou je mít naši nejbližší spojenci. Slováci budou mít F-16 té poslední verze, která je z hlediska elektroniky a některých věcí částečně s F-35 vzdáleně příbuzná,“ vysvětluje Visingr.

A kolik by případně stály ať už americké nebo švédské stíhačky? Přesné ceny ani jedna strana zatím neuvádí. Půjde ale o nákup za desítky miliard korun. „Vojenská technika je prostě drahá, bude ještě dražší i vzhledem k tomu, co se kolem nás děje,“ říká k tomu ministryně.

Cenu stíhaček jde ukázat na příkladu Polska, které před dvěma roky podepsalo smlouvu o nákupu 32 moderních amerických stíhaček páté generace F-35A. Tehdy se cenu podařilo srazit z 6,5 miliardy dolarů na 4,6 miliardy, tedy v přepočtu 105 miliard korun. To je ale cena za 32 stíhaček, Česko jich chce koupit 24, takže by se cenovka za americké stíhačky měla dostat pod sto miliard korun.

Bude mimo jiné záležet i na tom, aby objednané stíhačky přišly včas. „My stojíme ve frontě za několika dalšími žadateli o vojenský materiál. Všichni zbrojí. Takže teď třeba budou debaty i o tom, že budeme poskytovat vyšší zálohy, abychom se v té frontě dostali někam dopředu,“ dodává ministryně.