Článek
Když před měsícem skupina označující se za Legitimní věřitele České republiky zablokovala neveřejné vazební jednání Krajského soudu v Hradci Králové, poukázala na to, že předseda senátu a justiční stráž jsou vůči takovému chování téměř bezmocní.
Proti dvacítce lidí, která i přes výzvy odmítala opustit jednací síň a neustále přednášela své požadavky, nakonec musela zakročit přivolaná policie. A výsledek? Pouze přestupek.
„V inkriminované době jsme na soudě zajistili dvě osoby pro neuposlechnutí výzvy. Přestupek jsme oznámili správnímu úřadu,“ uvedla mluvčí královéhradecké policie Iva Kormošová.
Centrum proti hybridním hrozbám, spadající pod Ministerstvo vnitra, před společenstvím varuje jako před potenciálně nebezpečnou skupinou. Policie ale proti jeho členům může zasáhnout jen v zákonem daných případech, kdy dochází k narušování veřejného pořádku nebo trestnému činu.
„Zákony jasně ukazují, kdy policie zasahuje a jaké kompetence má. Prioritně se jedná o trestné činy a narušení veřejného pořádku,“ řekl k tomu mluvčí Policejního prezidia Ondřej Moravčík.
Kdo jsou Legitimní věřitelé České republiky
Jak vznikla skupina LVČR, jejíž členové chtějí převzít státní instituce, označují se za prozatímní československou vládu a těm, kdo jsou proti nim, hrozí lidovými soudy, odebráním akademických titulů a propadnutím majetku? Věnovali jsme se jim v obsáhlém článku.
Členové skupiny tvrdí, že Československo nezaniklo, a dožadují se jeho majetků. Českou republiku naopak považují za nelegitimní zřízení a na mnoha videích odporují policistům, kteří se je snaží legitimovat.
Většinou se jedná o videa, která si sami členové natáčejí ve chvíli, kdy jim policie přijede doručit obsílku od soudu, kterou nepřejímají. Na záběrech většinou recitují vlastní výklad dějin a teze o neplatnosti dokumentů. Muži zákona vypadají bezmocně, podle Moravčíka tomu tak není.
„Když obsílku nerespektujete a nepřebíráte, soud na vás vydá příkaz k zatčení. Policie takovou osobu může omezit na osobní svobodě a odvést k soudu,“ popisuje.
Moravčík vysvětluje, že policie aktivity všech podobných skupin monitoruje, včetně sociálních sítí. „Máme přehled, co a kde dělají, vyhodnocujeme míru rizikovosti.“ Dodává, že to neznamená, že by policie ve všech institucích preventivně suplovala „pořadatelskou službu“.
Inspirace v USA?
Podle již zmíněného Centra proti hybridním hrozbám hrozí - na základě zkušeností z jiných zemí - ze strany stoupenců legitimních věřitelů aktivity jako padělání dokumentů, finanční podvody, zahlcování úřadů nesmyslnými žádostmi a obecně zpochybňování zákonů a popírání autority státu.
„Světonázor legitimních věřitelů se až nápadně podobá ideologii amerického hnutí Svobodných občanů (SCM). Zároveň vzhledem k ústřední myšlence nelegitimity stávajícího systému inherentně vytváří u svých stoupenců konfliktní potenciál vůči libovolným státním orgánům včetně bezpečnostních složek, jejichž aktivity mohou chápat jako ilegální ohrožení, vůči němuž je legitimní se ‚bránit‘, a to jakýmikoliv prostředky,“ upozorňují bezpečnostní složky.
Za možné faktory způsobující nárůst popularity myšlenek legitimních věřitelů označují zhoršující se ekonomickou situaci i obecný antisystémový sentiment rozjitřený dřívějšími proticovidovými opatřeními vlády.
SCM ve Spojených státech je považováno za extremistickou a teroristickou skupinu. Někteří její členové se už v minulosti uchýlili k násilí a došlo i k vraždě dvou policistů.
