Článek
Danuši Nerudovou, lídryni kandidátky Starostů v evropských volbách, naštvala kritika některých špiček hnutí. Ty jí veřejně vytkly, že nezískala lepší volební výsledek v eurovolbách. A tudíž že kvůli tomu nemá nárok na přislíbené místo v Evropské komisi.
„Mám k dispozici první analýzy, které ukazují, že moje přítomnost na kandidátce hnutí STAN jasně pomohla a bez mé přítomnosti by bylo hnutí na hraně zvolení,“ řekla Nerudová pro Seznam Zprávy.
Profesorka upozorňuje na již veřejná data agentury IPSOS, která ukazují, že právě ona byla největší motivací pro voliče STAN hodit hnutí hlas. Nerudové dalo preferenční hlas 23 procent ze všech voličů Starostů. To je po lídrech Motoristů Filipu Turkovi a koalice Stačilo! Kateřině Konečně třetí příčka v žebříčku, jakou roli sehrály jedničky na kandidátkách.
Jenže zisk 8,7 procenta hlasů a dvou mandátů zůstal za velkým očekáváním STAN, protože potenciál hnutí – počet lidí, kteří o něm uvažovali – byl trojnásobný.
„Je určitě správný čas na vnitrostranickou debatu nad výsledky i kampaní – chci ji však dělat na základě dat. Už proto, abychom se poučili a udělali ze STAN stranu první, nikoliv druhé volby,“ říká Nerudová a do ostřejších výpadů se dál nechce pouštět: „Nešla jsem do politiky, abych řešila vnitrostranické dění přes média.“
Vadí jí kritika některých kolegů z hnutí, podle nichž slabým výsledkem ztratila nárok na „odměnu“ v podobě křesla eurokomisařky. Naopak favoritem na místo v Bruselu je teď ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Mluvil o tom třeba místopředseda STAN Jan Lacina: „Řeknu to diplomaticky a pozitivně. Kdyby naše kandidátka získala 15 procent a měli jsme čtyři europoslance, tak by pozice Danuše Nerudové byla silnější,“ řekl a ještě dodal, že Jozef Síkela brilantně zvládl energetickou krizi a v Evropě má výborné jméno.
Podobně už před volbami mluvil i ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák ze STAN, podle něhož jedině slušný výsledek mohl smazat Nerudové hendikep: „Kdyby Danuše Nerudová výrazně uspěla a měla hodně preferenčních hlasů, byl by to argument pro šéfku komise Ursulu von der Leyenovou, že sice nemá exekutivní zkušenost, ale má silný mandát a důvěru voličů.“
Nepřiměřené nároky?
Lidé okolo Nerudové jsou fascinovaní, jaké neuvěřitelné nároky na profesorku jsou kladeny. A s chutí připomínají, že Josef Síkela na rozdíl od ní neprošel žádnými volbami.
Přesto všechno nakonec sama Danuše Nerudová nakonec připouští, že výsledek mohl být lepší. „Chtěla jsem více mandátů, protože jsme měli kandidátku šikovných lidí. To byl i důvod, proč jsem jako možná jediný lídr kandidátky vyzvala několikrát ke kroužkování. Čeká nás hodně práce. Musíme přesvědčit voliče, že to myslíme vážně s reformami i zlepšením životů lidí.“
Co bude dál? Ambiciózní a sebevědomý ministr průmyslu Jozef Síkela má o eurokomisařský post v Bruselu zájem. Ve hře je ekonomický post komisaře pro hospodářskou soutěž pro muže, který byl roky členem představenstva rakouské Erste Bank.
„Vláda deklarovala, že má zájem o silné ekonomické portfolio. Pro to je ale třeba vybrat vhodného kandidáta. Já jsem za posledních 2,5 roku absolvoval přes 40 ministerských rad, z toho třinácti jsem předsedal během našeho předsednictví,“ říká Síkela.
Na otázku, jestli to znamená, že by do toho šel, odpovídá: „Je na vládních kolezích rozhodnout, jestli jsem já tím, kdo ze zmíněných nebo i z jiných důvodů může pomoci Česku získat portfolio, o které máme zájem. Považuji ale za logické, že pokud od nich taková nabídka přijde, sdělím svou odpověď nejprve kolegům.“
Pokud by Síkela odešel v říjnu do Bruselu, Starostové by rok před sněmovními volbami museli hledat nového ministra průmyslu. Ve hře jsou dvě jména, o nichž se původně uvažovalo už na podzim 2021, když se Fialova vláda formovala.
Prvním je Josef Bernard, poslanec za STAN a šéf sněmovního rozpočtového výboru. Bývalý hejtman Plzeňského kraje a také generální ředitel společnosti Škoda Transportation je ale dotčený, že místo ministra průmyslu nedostal hned při vzniku vlády – a dnes už nemá zájem.
Druhým je ekonom Filip Matějka z institutu CERGE-EI při Univerzitě Karlově, který občas říká, že „vládě zoufale chybí ekonomická hlava“. I o něm coby ministrovi Starostové před třemi roky uvažovali na průmysl, ale nakonec si vybrali bankéře Jozefa Síkelu.
