Benda chce legalizovat lék z lysohlávek. Psilocybin má zabírat na deprese

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Psilocybin. Látka, kterou obsahují houby lysohlávky a látka, která proměňuje léčbu depresí. Nové výzkumy ukazují, že při správném terapeutickém postupu zabírá halucinogen i při jinými postupy neléčitelných depresích.

Česko by ji mohlo pro lékařské účely - třeba i léčbu depresí v onkologii nebo paliativní péči - legalizovat. Navrhuje to šéf poslanců ODS Marek Benda v pozměňovacím návrhu k novele trestního zákoníku.

„[Pro látky psilocybin a psilocin je] stanoven nejpřísnější režim, který prakticky vylučuje jejich využití ve farmaceutickém průmyslu (nakládání s nimi ze strany lékařů či lékárníků, dovoz léčivých přípravků atd.),“ stojí v důvodové zprávě.

Oproti tomu látky jako kokain či opium mohou lékaři běžně využívat.

Psilocybin pro lékařské účely zatím povolila pouze Austrálie, dva americké státy - Colorado a Oregon - nebo kanadská provincie Alberta. Česko by se tak zařadilo mezi nejprogresivnější státy.

Využití je klíčové pro lidi trpící resistentní depresí. Na tu moderní medikace ani léčba nezabírá, popisuje vedoucí výzkumného centra Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček.

„Funguje u asi 70 % pacientů, což je stejné jako u standardních antidepresiv. Léčba ale oproti nim zabere tentýž den, případně druhý den, takže efekt je velmi rychlý. Pacienty (u léků) trápí oddálený antidepresivní efekt, ale právě ten psilocybin překonává. Pro nás by to byla zásadní změna,“ říká.

Velkým přelomem se stala studie z roku 2022, která vyšla v prestižním vědeckém časopise New England Journal of Medicine. Pozitivní účinek látky dle ní trval až 12 týdnů.

Lysohlávky navozují stav podobný snění se silnými halucinogenními účinky. Popisovány jsou stavy od euforie přes sluchové i zrakové halucinace, mohou ale naopak nastat i silné úzkostné stavy.

Lidé je užívají rekreačně pro své halucinogenní účinky. Jiří Horáček ale upozorňuje, že u užití bez doprovodné psychoterapie, případně u pravidelného užívání nízkých dávek (tzv. microdosing) žádné antidepresivní dopady prokázané nejsou.

„Podání látky doprovází velmi komplikovaná psychoterapie. Je to celý balík asistované psychoterapie. Tato léčba má prokázanou účinnost, samotné podání psychotropních hub, či psilocybinu v tabletě, nemá prokázaný antidepresivní efekt,“ vysvětluje psychiatr.

Mnohaleté zkušeností s ní má psychiatr, psychoterapeut a neurovědec Filip Tylš. Spoluzaložil kliniku Psyon, která je průkopníkem psychedeliky-asistované psychoterapie – patří tam i jiné látky rekreačně užívané jako drogy, třeba ketamin či MDMA, nejznámější ve formě taneční drogy zvané extáze.

Samotnému podání psilocybinu a navození psychedelického stavu předcházejí dvě až tři hodinová sezení. Pacient si v rámci psychedeliky-asistované psychoterapie formuluje, s čím do léčby jde a posuzuje se i jeho/její duševní stav.

„Podání látky trvá šest až osm hodin, takže v zásadě celý pracovní den. S pacientem je terapeut, případně asistující terapeut. Stav je velmi sugestibilní, takže abychom klienta neovlivňovali, snažíme se do jeho stavu co nejméně zasahovat. Nikam ho netlačíme. Pracujeme s tělem, hudbou, pozornost je obrácená dovnitř, pacienti mají klapky na očích, sluchátka,“ vysvětluje Tylš.

Podáním psychedelické látky tak „sníží psychickou obranu, odbrzdí intuitivnější proces“ a dostanou se ke spontánním reakcím.

„Podněty, které se během zvýšené chaotické aktivity slévají, pochází převážně z vnitřního prostředí. To znamená z emočního mozku, paměti, traumat, které pacienti prožili. Zpracovávají v tu chvíli informace, které jsou pro ně osobně relevantní,“ dodal.

Léčba psilocybinem, respektive jinými psychedeliky zažívá velký rozmach v posledních 10 až 15 lety. Klinika Psyon nově otevřela výcvik na práci s psychedeliky-asistovanou psychoterapii, ve kterém budou tento přístup učit 24 lékařů a psychologů.

Jenže další rozvoj brzdí právě legislativa. Aby se totiž mohli terapeuté či lékaři dostat k této léčbě, musí se účastnit klinické, vědecké studie.

„Psilocybin a další látky, kromě ketaminu, mají v České republice status experimentálního léku. Pacientům je můžete podat, jen pokud máte povolení Státního ústavu pro kontrolu léčiv. To získáte buď díky klinické studii, nebo jako povolení pro konkrétního pacienta, který je jiným způsobem neléčitelný. Změna zákona uvažuje o budoucnosti a snaží se urychlit rozvoj této léčby tím, že látku dostane mezi více pacientů,“ hodnotí normu Tylš s tím, že rozvolnění pravidel má být pozvolné a má respektovat psychedeliky-asistovanou psychoterapii. Neodborný přístup by totiž mohl ohrozit duševní zdraví pacientů.

K novele trestního zákoníku je připojená i další baterie změn, která by významně změnila a liberalizovala přístup k drogám. Kromě samopěstování konopí pro léčebné účinky představila skupina poslankyň Renáty Zajíčkové (ODS), Zdenky Němečkové Crkvenjaš (ODS), Michaely Šebelové (STAN) a Martiny Ochodnické (TOP 09) povolení aplikačních místností i legálního testování kvality drog třeba na festivalech. Zároveň by se dle nich měla česká protidrogová politika posunout směrem od potírání drog k prevenci a snižování rizik.

Testování drog v prostředí koncertů či klubů má vést k větší ochraně mladých, kteří psychoaktivní látky užívají příležitostně. Důvodová zpráva argumentuje, že tyto programy jsou dostupné ve 14 evropských zemích a snižují rizika předávkování, zároveň odhalí toxické a jedovaté příměsy.

Také aplikační místnosti, slangově „šlehárny“, jsou běžné v západní Evropě.

„Ze zahraničních zkušeností víme, že nikdy nevymýtíte drogy. Snažíme se, aby lidé neužívali drogy. Ale v situaci, kdy tu stejně uživatelé drog budou, chceme snížit sociopatologické jevy. Když si drogy aplikují v bezpečné místnosti, snížíme tím výskyt jehel na ulici,“ popisuje poslankyně Šebelová.

Kromě nižšího výskytu jehel se snižuje i riziko šíření přenosných nemocí a funguje i jako prevence předávkování.

Dle poslankyně Zajíčkové by měly vzniknout tam, kde je největší výskyt uživatelů heroinu.

„Můžou získat první pomoc, vytvořit si kontakty a vztahy se zdravotníky, psychology. Mohou se dostat do podporující sítě, která je časem třeba dovede k tomu, že místo drog přejdou na substituční látku, přestanou krást, najdou si práci, protože už nebudou muset získávat peníze na drogy a tak dál,“ přidává další v okolních státech otestované přínosy.

Jediná taková služba funguje v Česku v Brně. Organizace Podané ruce provozuje od září 2023 speciálně upravenou sanitku. Vedoucí služby Petr Blažek říká, že se snaží nedostat do kolize se současnou legislativou. Ta totiž tuto možnost nijak neupravuje a je otázkou, zda se pak služby nevystavují možnému stíhání, třeba za šíření toxikomanie.

„Vycházíme při realizaci této služby především z principu, že užívání omamných a psychotropních látek trestné není, stejně tak jako trestné není držení malého množství drog pro okamžitou spotřebu. Navíc cílem pracovníků této služby není šíření toxikomanie, ale minimalizace škod spojených s užíváním návykových látek,“ říká Blažek.

„Injekční užívání pravděpodobně ze světa úplně nevymizí, ale podmínky mohou vypadat úplně jinak. Je to opravdu výhodnější pro celou společnost,“ dodává.

Jestli změna projde, není zřejmé. Návrh neprošel vládou, není na něm koaliční shoda, poslankyně jej předkládají samy za sebe.

„Vím, že proti tomu jsou výhrady. Ale obavy nejsou opřené o data. Naopak existují data z mnoha evropských zemí, která aplikační místnosti podporují. Je to spíš na základě emocí a dojmů. Je to ve vládní strategii, budu chtít, aby to prošlo,“ doplňuje poslankyně Zajíčková.