Bek vysvětluje novou díru v rozpočtu. Kritizuje ho i jeho strana

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pokud se rozehrávají změny ve školském rozpočtu, vždy na to jako první doplatí nepedagogičtí pracovníci, tedy kuchařky, uklízečky nebo školníci. Na rozdíl od peněz pro učitele totiž tyto prostředky nejsou pro státní rozpočet závazné.

„Každá fáze projednávání rozpočtu musí vycházet z platné legislativy. V tuto chvíli, kdybychom nedělali nic, tak je skutečně ohroženo financování necelými sedmi miliardami 17 tisíc pozic nepedagogů v regionálním školství,“ potvrzuje výhled v posledním návrhu rozpočtu ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Původně přitom mluvil o tom, že se bude rušit pouze osm tisíc pozic, navíc jen těch neobsazených. V rozpočtu se ale škrtá dalších devět tisíc nepedagogů. K tomu je navíc třeba dodat, že místa například kuchařek nejsou obsazená proto, že o tak těžkou fyzickou práci za často méně než zaručenou, nebo dokonce minimální mzdu není logicky zájem.

„Mohli bychom se ptát, co mají školy tedy dělat? Jestli budou lidi skutečně propouštět? Nebo jak zajistí provoz škol a jídelen?“ ptala se ve středu ministra ve Sněmovně opoziční poslankyně Jana Berkovcová (ANO).

Kritika se ale neozývá jen od opozičních stran. Pod tlak se Bek dostává i od svých stranických kolegů z poslaneckých lavic, které Seznam Zprávy oslovily. Právě oni jsou nebo byli v pozicích starostů, kteří jako zřizovatelé škrty ve svých školách musí vyřešit.

„Zamýšlený počet snížení úvazků u nepedagogů mě tedy osobně překvapil. Ze své dřívější praxe ředitele i zřizovatele malé prvostupňové školy mi je jasné, že problém pro školy to rozhodně bude, zvlášť pro ty malé,“ uvedl poslanec za STAN Martin Hájek, který byl donedávna starostou Radějova na Hodonínsku.

Liberecký poslanec Jan Berki (STAN) věří, že ještě dojde k nějakým změnám. „I přestože se panu ministrovi podařilo vyjednat oproti původnímu návrhu dokonce navýšení, jsem si vědom, že se ještě musí nějaké úpravy dojednat. Velký propad financování nepedagogických pracovníků není možný,“ řekl pro Seznam Zprávy.

„Vadí mi, že by financování mělo přejít na obce, a odmítám to i jako předsedkyně SMS ČR, které hájí zájmy více než 2350 malých obcí, které jsou často zřizovateli školských zařízení. Nutno zmínit, že už dnes některé obce na nepedagogické pracovníky připlácí,“ doplňuje další poslankyně Starostů Eliška Olšáková, která je rovněž předsedkyní Sdružení místních samospráv. Dříve byla starostkou obce Valašské Klobouky, kde je nyní radní.

Bek výhrady svých kolegů chápe, ale zároveň je podle něj potřeba se na celý systém podívat z nadhledu.

„Každý, kdo rozhoduje, musí počítat s tím, že bude jeho rozhodnutí kritizováno. Je otázkou perspektivy, jestli si kritici dokážou představit dopady na úrovni celého systému. Já ale rozumím, že z pohledu jedné konkrétní školy to může vypadat jako nepříjemná situace,“ popisuje Bek.

Podle Ministerstva školství je radikální škrt 17 tisíc nepedagogických míst jen nejhorším možným scénářem. Nezapočítávají se do něj teprve chystané kroky, které chce Bek protlačit ještě do konce roku, aby se podařilo například místa v jídelnách zachovat.

Jde například o snížení maximálního počtu hodin, které mají školy proplacené ze státního rozpočtu. Jinak řečeno: Bude se šetřit například na dělení hodin, a tak ubyde pedagogů, které budou školy na zajištění výuky potřebovat. Stejně tak se bude do budoucna snižovat i počet asistentů pedagoga.

„A hledáme další takové kroky, kterými budeme minimalizovat dopady na nepedagogy. Já jsem si v tuto chvíli přiměřeně jist, že při rozepisování rozpočtu nebude počet ohrožených pozic vyšší než nějakých 8000, což jsou podle našich údajů neobsazené pozice,“ dodává ministr Bek.

Mezi spolustraníky najde v tomto ohledu i podporu. Poslankyně a starostka krkonošských Mladých Buků Lucie Potůčková je připravená - po dohodě se zastupiteli a ředitelem školy - zafinancovat schopného školníka, který může klidně spravovat více obecních nemovitostí.

„Případně vyšetříme peníze na zajištění kvalitního stravování pro děti a pro kuchyni, kam si dnes chodí pro obědy i zaměstnanci úřadu, senioři, místní firmy a podobně. Je to daleko důležitější a lepší investice než občas někde chybějící obrubník,“ doplňuje poslankyně.

Důvěru v Bekovy kroky má také další spolustraník a poslanec Ondřej Lochman, který dříve stál v čele Mnichova Hradiště. Tvrdí, že pro STAN je školství i přes projednávané úspory stále prioritou.

„A věřím, že i pro ministra financí a ODS. Peníze na nepedagogické pracovníky, bez kterých fungování škol není možné, se zajistit ve státním rozpočtu musí. V delším horizontu mohou obce přebrat dnešní zodpovědnost státu za nepedagogické pracovníky, pouze pokud s tím budou zajištěny peníze pro obce na jejich financování. Ať již změnou rozpočtového určení daní, nebo jinou formou,“ napsal Seznam Zprávám.

Tímto směrem chce jít také ministr Bek. „Stát má garantovat vzdělávací část. Jak efektivně vařit a uklízet, má být záležitostí zřizovatelů. Je k tomu ale férová politická dohoda o tom, za jakých podmínek mohou tyto činnosti převzít,“ dodává ministr školství.

Takový krok ale nelze provést směrem k příštímu roku. Úprava systému se povede nejdříve od roku 2025. Ministerstvo školství tak bude muset přijít s jiným řešením, které nepovede k propouštění kuchařek nebo školníků už po přelomu roku.