Článek
„Jednáme s univerzitami, aby navýšily počty studentů a studentek psychologie, kteří by mohli nastoupit do škol. Nový zákon umožní, abychom školním psychologům dali pevnější profesní pozici do budoucna,“ řekl dnes ministr školství Mikuláš Bek (STAN) Radiožurnálu v reakci na události posledního týdne z Hodonína.
Není to poprvé, kdy se školní psychologové veřejně řeší. Po lepším financování se například volalo, když před více než dvěma lety student pražského učiliště zavraždil přímo ve škole učitele nebo když v září loňského roku třináctiletá dívka v Domažlicích pobodala nožem dva spolužáky.
Seznam Zprávy oslovily univerzity s dotazem, jestli by navýšení kapacit zvládly, a pokud ano, jestli se to povede už příští školní rok. Vysoké školy jednání s ministerstvem potvrzují, z reakcí je ale patrné, že zvýšit počet studentů psychologie bude spíše trvat delší dobu. Některé už ale mírné zvýšení plánují letos.
O obor psychologie je mezi uchazeči dlouhodobě velký zájem například na Univerzitě Palackého v Olomouci. „Navýšení počtu přijímaných uchazečů brání v tuto chvíli zásadní limity, a to nejen finanční, ale i personální a prostorové,“ uvádí Egon Havrlant, mluvčí olomoucké univerzity.
Do studijního programu Psychologie na filozofické fakultě přijímá vysoká škola kontinuálně stejný počet uchazečů, konkrétně je to 110 studentů do bakalářského a 100 studentů do magisterského programu.
Vše visí na penězích
„Pokud by se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodlo posílit kapacity studijního programu Psychologie na základě společenské potřebnosti a uplatnitelnosti v praxi, bude třeba tuto objednávku ekonomicky podpořit podobně, jako se to už děje například u lékařských či učitelských programů,“ přibližuje Havrlant. „Pak bychom byli pravděpodobně schopni řešit také další překážky, jako jsou prostorové možnosti výuky nebo její personální zajištění, kdy se nynější mzdy pedagogů v oboru psychologie zásadně rozcházejí s výdělky psychologů v praxi.“
Konkrétní čísla uvedla pro Seznam Zprávy Jihočeská univerzita. Psychologii tady studuje zhruba 35 studentů v ročníku. „Na univerzitě jsme schopni počet studentů ve studijním programu Psychologie na pedagogické fakultě navýšit o zhruba 10 procent, což v našem případě znamená tři až pět studentů,“ informovala Edita Kadlecová, mluvčí Jihočeské univerzity.
Takové navýšení je podle mluvčí vysoká škola schopná zvládnout. Pokud by navýšení počtu studentů mělo být větší než zmiňovaných 10 procent, nemá už na ně personální kapacitu ani prostory. „Pro zajištění kvalitní výuky, která je u psychologů hodně kontaktní, jsme schopni zajistit navýšení počtu studentů o těch 10 procent,“ doplnila Kadlecová.
Zhruba o 10 procent více studentů oproti předchozímu roku má v letošním akademickém roce Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. V magisterském programu jde o 30 lidí. O navýšení pro příští rok se stále jedná. „Zatím je předčasné hovořit o počtech, ještě není ani ukončeno přijímání přihlášek. Bude řešeno v průběhu jarních měsíců,“ uvedla Lucie Přívětivá, mluvčí univerzity.
V Brně přijmou o čtvrtinu víc studentů
Až o čtvrtinu navyšuje kapacity studentů psychologie Masarykova univerzita v Brně. Psychologie se zde učí na dvou fakultách: filozofické, kterou ročně s diplomem úspěšně dostuduje kolem 80 studentů, a sociálních studií, kde ročně promuje kolem 55 studentů. Obě od příštího školního roku počítají s tím, že přijmou více uchazečů než v tom aktuálním.
„Od následujícího akademického roku jsme v reakci na potřeby aplikační praxe výrazně navýšili počty přijímaných uchazečů do bakalářského studijního programu, do navazujícího magisterského studijního programu Psychologie jsme navýšili kapacitu o 25 procent, což je maximum, které jsme bez dodatečných finančních prostředků schopni kapacitně zvládnout, a to zejména s ohledem na potřebu zajištění potřebného množství praxí a stáží,“ vysvětluje Iva Burešová, proděkanka pro studium v doktorských studijních programech a kvalitu studijních programů Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, která je zároveň garantkou studijního programu Psychologie na této fakultě.
Nárůst počtu studentů potvrzuje také Zdeněk Vybíral, vedoucí Katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
„Kapacitu máme momentálně na výuku právě takového počtu studentů, kolik jich přijímáme. Desetiprocentní nárůst studentů jsme nejspíš schopni zvládnout; výraznější navýšení míst pro studenty psychologie – abychom reagovali na společenskou poptávku – bude znamenat posílení počtu učitelů i míst, kam mohou v rámci studia docházet studenti na praxe,“ popisuje Vybíral.
„Školy hledají psychologa s lupou“
Možnost navýšení počtu studentů psychologie, kteří by po absolvování mohli nastoupit do škol, je podle expertů samozřejmě pozitivní. Ale pouze teoreticky, praxe bývá mnohem složitější.
„Od pana ministra je to pouze ad hoc řešení, i když s dobrým úmyslem. Systém není od státu dlouhodobě dobře nastavený, vysoké školy nedostanou dost peněz navíc a nemají motivaci vycházet ministerstvu vstříc. Školy často hledají psychologa s lupou. Je potřeba také trpělivě vysvětlovat, proč je školní psycholog potřeba, tam, kde ho už mají, bývá odezva takřka vždy pozitivní,“ říká Lucie Slejšková, analytička EDUin, neziskové organizace zabývající se vzděláváním.
Pro ředitele škol bývá dlouhodobě problém sehnat na školního psychologa peníze. I pokud je sežene, často jde o takové částky, za které nedostatkového psychologa do školy nemá šanci přilákat.
„Často jsou placení z nějakých projektů, grantů. Pro lidi, kteří se musejí neustále vzdělávat, je to nevyhovující situace. Mezi školními psychology zůstávají jen velcí fandové takové práce, ale často odcházejí do jiných sfér, kde jsou lépe finančně ohodnoceni a mají větší stabilitu,“ vysvětlovala pro Seznam Zprávy již dříve Jana Zapletalová, předsedkyně asociace školních psychologů.
V praxi bývá problém například s úvazky školních psychologů, kteří ve školách bývají maximálně několik hodin týdně. Podle Slejškové by pomohlo, aby vzniklo co nejvíce „létajících pozic“, tedy aby psychologa školy v regionu sdílely. Zkušenosti už podle Slejškové existují například na Kutnohorsku díky projektu Eduzměna.
Pomoct má změna financování
Kvůli nedostatku lidí se do škol mohou dostat psychologové poměrně čerstvě po vystudování univerzity. Školní psycholog musí pro splnění podmínek k práci v oboru vystudovat takzvanou jednooborovou psychologii, jejíž studium trvá standardně pět let.
„Z mojí zkušenosti, pokud se rozhodnete do psychologie ve školním prostředí vstupovat, tak nemáte problém si najít uplatnění,“ přibližuje pro Seznam Zprávy Olga Kučerová, první místopředsedkyně Asociace školní psychologie.
Přestože v roce 2014 byly psychologů ve školství necelé dvě stovky a předloni to bylo přes 1200, stále jich není dostatek. Specifikum školních psychologů je podle Kučerové především v tom, že se jedná o „solitérní“ pozici. Školní psycholog bývá na škole zpravidla jediný odborník tohoto typu.
„Bývá to náročné, ještě pro absolventa. Setkáváte se se zakázkami, na které se nemůžete úplně připravit a musíte tam prokazovat nějakou míru kreativity,“ vysvětluje Kučerová.
Od příštího roku se má financování školních psychologů změnit, místo projektových peněz mají podle novely školského zákona dostávat peníze přímo ze státního rozpočtu. Novela je nyní ve druhém čtení ve Sněmovně, s jejím zněním ale v koalici panuje nespokojenost a není jisté, v jaké podobě projde, jak v pátek informovaly Seznam Zprávy.
Problém je podle Zapletalové například to, že garance platu ve výši 130 procent průměrné mzdy se na školní psychology nevztahuje. Novela počítá s tím, že peníze z rozpočtu na školního psychologa nebo speciálního pedagoga by mohly získat základní školy se 180 a více žáky, menší by mohly čerpat peníze na takzvaná podpůrná opatření, ke kterým mohou školní psychologové a speciální pedagogové patřit.
