Bartoš žádá Brusel o rozšíření sankčního seznamu o další Rusy a Bělorusy

Česká republika chce rozšířit seznam prominentů z Ruska a Běloruska, kterým má být v souvislosti s válkou na Ukrajině zmrazen jejich majetek na území Evropské unie. Současný evropský sankční seznam totiž Fialova vláda nepovažuje za dost razantní a vyčerpávající.

Vyplývá to z dopisu, který dnes odeslal do Bruselu vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Seznam Zprávy získaly jeho kopii.

„Není zřejmé, z jakého důvodu na evropských sankčních seznamech absentují osoby spojené s Ruskou federací, které jsou vedeny například na sankčních seznamech Spojených států amerických,“ píše se v textu adresovaném eurokomisaři pro vnitřní trh Thierrymu Bretonovi.

Podle Bartoše je třeba využít všech možností, jak zamezit, aby byla agrese ze strany Ruska a Běloruska financována – byť třeba jen zprostředkovaně – z veřejných prostředků členských států.

Dopis není Bartošovou sóloakcí. Podle informací redakce byl obsah konzultován s dalšími členy vlády, včetně ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS).

Pirátský ministr pro místní rozvoj v textu rozebírá i problematiku veřejných zakázek, která spadá přímo pod jeho resort.

„Za vhodné opatření považuji zákaz přidělení veřejné zakázky takovým hospodářským subjektům, které mají prokazatelné vazby na Ruskou federaci či Bělorusko, a to bez ohledu na jejich sídlo. Takovým subjektům by tak dle mého názoru mělo být zabráněno jak v přidělení veřejné zakázky, tak v získání dotace či investiční pobídky,“ píše Bartoš.

Aktuální situace by podle něj měla být impulzem pro zahájení celoevropské debaty, jak přístup k veřejným zakázkám, dotacím a investičním pobídkám zpřísnit. A to ve vztahu ke všem dodavatelům, kteří jsou „svázáni“ s Ruskou federací a Běloruskem.

Česká vláda přitom považuje za vhodné, aby vazby na Rusko a Bělorusko byly ověřovány dle institutu skutečných majitelů (tedy v českém případě podle evidence skutečných majitelů).

Za alternativní model Bartoš v dopise označil variantu, kdy si jednotlivé členské státy budou moci vytvořit i své vlastní (rozšiřující) sankční seznamy, nad rámec společného sankčního seznamu EU, přičemž by osoby z těchto národních seznamů byly taktéž odříznuty od veřejných prostředků.

Český vicepremiér předestřel ještě třetí možnost: veřejní zadavatelé zakázek by měli za povinnost vyloučit z tendrů ty firmy, u nichž by se během zadávacího řízení zjistilo, že jejich skutečný majitel je z Ruska či Běloruska.

Výjimku by ale získali uchazeči, kteří dodají čestné prohlášení, že nesouhlasí s vojenskou agresí na Ukrajině. Tato možnost by se však podle Bartoše neměla týkat osob na sankčním seznamu EU.

Český vicepremiér také žádá eurokomisaře Bretona o vyjasnění situací, kdy sankcionovaným osobám byla už veřejná zakázka přidělena či dotace schválena.

„V případě, že uvalené sankce mají mít dopad i do procesu zadávání veřejných zakázek či úhrady za již poskytnutá plnění z veřejných zakázek, je nezbytné vyjasnit, jak má zadavatel v těchto situacích konkrétně procesně postupovat,“ vybízí Bartoš v dopise.